Rajče obecné
Základní informace Rajčata patří k nejrozšířenějším druhům zeleniny na světě, pochází z Peru a Ekvádoru a do Evropy se dostala v 16. století. Rajčata se pěstují jako tyčková nebo keříčková, s celou škálou různých velikostí, tvarů a barev. Biotin v rajčeti prospívá pokožce, vlasům i nehtům, kyselina listová podporuje krvetvorbu a vitamín C chrání srdce a posiluje imunitu.
Charakteristika rajčat Rajče patří do čeledi lilkovitých, stejně tak jako například lilek, paprika nebo brambory. Je to dvouděložná jednoletá rostlina, která může dorůst do výšky až čtyř metrů. Rajčata jsou dostupné po celý rok od června do října a můžeme je sklízet i na našich zahrádkách.
Historie Do Evropy byla rajčata dovezena na začátku 16. století, ale pěstovala se nejdřív jako okrasná rostlina, protože rajská jablíčka byla považována za jedovatá. Toť tvrzení bylo do jisté míry podloženo, protože rajčata ve svých zelených částech obsahují jedovaté glykoalkaloidy solanin a tomatin. Solanin se při postupném zrání a skladování odbourává, takže v červených rajčatech není obsažen vůbec.
Vitamíny Tato zelenina má vysokou energetickou hodnotu, je v ní mnoho vitamínu , provitamínu A, dále pak vitamíny B, E, K, draslík, fosfor, vápník, hořčík. Má antibakteriální účinky, působí močopudn, pomáhá při tukové degeneraci jater. Tato zelenina je bohatá na na antioxydanty, které chrání tělesné buňky před volnými radikály.
Účinky na organismus podporují tvorbu hemoglobinu pomáhají revmatikům a diabetikům působí preventivně proti infekcím starají se o zdravou pokožku podporují spánek posiluje srdce povzbuzují tvorbu hormonů chrání sliznici v celém těle
Pěstovaní Umístění-Rajčata vyžadují slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná s dostatečnou dávkou živin. Výsev- Výsev keříčkových odrůd je možné provádět přímo na zahrádku, lepší je však rajčata předpěstovat. Výsev do truhlíku provádíme v únoru. Hnojení- Rajčata hnojíme speciálním tekutým hnojivem pro plodovou zeleninu 1x týdně. Největší množství živin rostliny vyžadují při vývinu plodů. Sklizeň- Plody sklízíme, když jsou dostatečně velké a zralé a jsou červené.
Odrůdy rajčat Tyčkové – vyznačují se stále pokračujícím růstem hlavního výhonu. Pěstují se na opoře a vyžadují vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Keříčkové – růst výhonu je ukončen květenstvím, v dalším růstu pokračují boční výhony. Jsou to hlavně tzv. průmyslová rajčata určená pro velkovýrobu, a zpracovávána na džusy, kečupy či pyré. Vyznačují se pevnou dužinou plodu a vyšší sušinou. Třešňová rajčata – plody velikostí třešní jsou výjimečně hutné. Koktejlová rajčata – plody mají velikost 20–40 g a průměr 2–4 cm. Beefsteaková- plody mají většinou větší máslovou dužinu. Jsou vhodná do salátů nebo na pizzu.
Cherry rajčata Tyhle plody jsou nejbližší původním rajčatům pěstovaným Aztéky ve Střední Americe již v 15. století. Latinský název pro cherry rajčata, která jsou považována za přímé rodiče dnes pěstovaných rajčat, je Lycopersicon esculentum var. cerasiforme. Jejich plazivé keříky s drobnými plody dodnes planě rostou v oblasti jižního Mexika.
Choroby a škůdci Padlí rajčete- Na rostlinách se objevují typická bělavé, moučnatá skvrny. Bronzovitost rajčete- U rajčete se tato choroba vyznačuje malými oranžovými skvrnami na listech. Plíseň rajčat- Od července objevují na rajčatech vodnaté skvrny, které se rychle šíří a později zhnědnou. Čerň rajčatová- Na horní straně listů, nalezneme patrné žluté skvrny a na rubové straně se objevují typický sametově olivově hnědý povlak.