Dvoujazyčný slovník a korpus Anna Fazekašová

Dvoujazyčné (překladové) slovníky Funkce - usnadnění komunikace mezi mluvčími různých jazyků Hledání prostředků substituce, ekvivalentů Slovník ≠ 2 seznamy slov, spíše 2 komplexní a strukturované soubory hesel Ekvivalentem jednoho slova není vždy jiné slovo

V jakých situacích potřebujeme slovník? Když někam cestujeme • Obchod a jiné kulturní styky, častými uživateli administrativní pracovníci, překladatelé, tlumočníci b) Při překladu odborných textů • Vázán na terminologii, uživateli odborní překladatelé c) Když se učíme cizí jazyk • Uživateli studenti, lingvisté

Rozdělení slovníků z hlediska obsahu Podle počtu jazyků Podle rozsahu lexikonu (zaměřuje se na spisovný jazyk, slang?) Podle jazykového a věcného oboru (obsahuje encyklopedické informace, termíny?) Podle doby, kdy vzniknul Podle jeho zaměření (komu je slovník určen)

Čím jsou tedy dány povaha a rozsah slovníku? CÍLEM TYPEM UŽIVATELE POTŘEBAMI UŽIVATELE

Funkce a uživatelské typy slovníku • Laická představa × vědecké poznání • Pro kódování a dekódování - tzn. pro mluvení/psaní, poslech/četbu - mezi dvěma jazyky (např. čeština a maďarština) potřebujeme 4 slovníky: 1. česko-maďarský kódovací – pro Čechy 2. česko-maďarský dekódovací – pro Maďary 3. maďarsko-český kódovací – pro Maďary 4. maďarsko-český dekódovací – pro Čechy

b) hrubou korespondenci c) pro plnou analýzu, nebo jen Další rozdělení – podle toho, zda jde o slovník pro aktivní, nebo pasivní uživatele daného jazyka: a) pro komunikativní kompetenci, nebo jen b) hrubou korespondenci c) pro plnou analýzu, nebo jen d) orientační porozumění

Materiálová báze slovníku Dříve jen kartotéky, dnes také paralelní korpusy s vyhledávacím softwarem (aligner) Pro překladový slovník jednoho směru ideálně obojí (kartotéky hlavně pro terminologii)

Projekt slovníku Co by měla hesla ve slovníku obsahovat, aby se nám s ním co nejlíp pracovalo? • Zařazení lexému do souvislostí • Základní kolokabilitu lexému, naznačení jeho valence

Co by tvůrci slovníku měli mít rozmyšleno, než začnou pracovat? • Rozsah slovníku • Časový odhad délky práce • Typ a náročnost práce • Druh kontroly a koordinace • Míru závislosti na spolupráci s externími odborníky • Zpětnou vazbu

Tak vznikají 2 plány: a) lineární plán (typy a rozsah úkolů) b) nelineární plán (koordinace, kontrola, zpětná vazba) Důležité je také stanovení vymezení kritérií výběru hesel a základního hesláře určení typů a struktury hesel (metajazyk)

Lingvistika a lexikografie Lingvistická analýza obou jazyků (zvláště kontrastivní a typologická) přínosná pro tvorbu slovníku

Typologie hesel Vedle standardních hesel většinou potřeba i tzv. zvláštní hesla: Hesla odkazová Gramaticky nepravidelné formy lemmat s odkazem Části slov/morfémy Zkratky Výběr proprií Hesla konstruovaná pro potřeby slovníku v důsledku analýzy obou jazyků (např. složky kompozit)

Ekvivalence a ekvivalent Vztah ekvivalence zpravidla asymetrický Ekvivalentem v druhém jazyce ne vždy nutně lexém Teoreticky lze odlišovat 4, resp. 3 druhy ekvivalence lexémů: 1 : 1 - Jednoznačná (izomorfismus) 1 : více - Částečná (anizomorfismus) Více : více - Částečná (anizomorfismus) 1 : 0 - Absence ekvivalence

Jiné rozdělení druhů ekvivalence: a) Jednoznačná ekvivalence b) Opis (ekvivalent chybí) c) Částečná ekvivalence c1) Vztah širší a užší a naopak c2) Obecné a specifické a naopak c3) Jen částečný průnik výchozího lexému s ekvivalentem d) Ekvivalent vázaný na frazém e) Ekvivalent funkčně neparalelní

Korpusová lexikografie + používání korpusů: 2x více ekvivalentů − používání korpusů: ekvivalenty ne vždy bez problémů - ukazatelem frekvence výskytu Zarovnávací programy (aligners) odhadují kandidáta na ekvivalent, uživatel provede kontrolu kontextu, zjišťuje frekvenci výskytu kritika

Další otázky a problémy Informace o definici a kolokabilitě i u vstupního jazyka Vnitřní propojení elektronického slovníku hypertextovým způsobem, propojení slovníku s korpusem Termíny Zdokonalení metajazyka Pragmatické a diskurzní problémy

Slovníkářovo desatero 1) Slovník do cílového jazyka má dělat kvalifikovaný rodilý mluvčí. 2) Žádný slovník není úplný, jde vždy o výběr. Ten však nesmí být ledajaký 3) Slovník má být v konečné podobě na jiných zdrojích informace nezávislý, i když se implicitně a jako předchozí znalost obvykle předpokládají. 4) Nepřeložitelnost neexistuje, existuje jen omezená znalost slovníkáře: problémy se neházejí pod stůl, ale řeší dobrým příkladem a kontextem, když je nelze zobecnit jako význam.

5) Žádný slovník není bez chyb. Slovník je umění možného 5) Žádný slovník není bez chyb. Slovník je umění možného. 6) Slovu neodpovídá slovo, ale heslu heslo s celým aparátem a vztahy. 7) Ekvivalent je především sémanticko‑funkční, založený na aproximativní identitě úzu i systémové příslušnosti toho, co se srovnává v obou jazycích. Skutečný úzus lze zjistit jen studiem typické kolokability. 8) Heslo a jeho informace má vyhovět potřebě uživatele a povaze sledovaného jazyka, a proto může být svou povahou jak nadslovní, tak podslovní. Je v průsečíku relevantních vztahů paradigmatických a syntagmatických.

9) Slovník je přítel, a ne učeně odpudivý povýšenec či podvodník: přes velkou sumu vloženého umu a znalostí musí vycházet vstříc, a ne mást či jen rozmarně napovídat, nakusovat. 10) Lepší jeden slovník než deset gramatik, je‑li dobře udělán.

Děkuji za pozornost!