Hospodaření obcí Petr Brož, 2012

Rozpočet v druhovém členění TŘÍDA 1 - Daňové příjmy TŘÍDA 2 - Nedaňové příjmy TŘÍDA 3 - Kapitálové příjmy TŘÍDA 4 - Přijaté transfery (dotace) TŘÍDA 5 - Běžné výdaje TŘÍDA 6 - Kapitálové výdaje TŘÍDA 8 – Financování POZOR NA KONSOLIDACI (objevuje se ve třídě 4 na straně příjmů a ve třídě 5 na straně výdajů) Příjmy – výdaje = financování

Základní věcné rozdělení rozpočtu Běžný (provozní) V běžném rozpočtu se promítají tzv. opakovatelné příjmy (daňové, nedaňové, některé druhy dotací) a k tomu výdaje spjaté s běžným provozem obce + případnými splátkami dluhu Kapitálový (investiční) Do kapitálového rozpočtu se promítá přebytek z běžného rozpočtu, jednorázové příjmy (spojené např. s prodejem majetku), investiční dotace (např. z fondů EU, kraje atd.) a tzv. návratné zdroje (tzn. úvěry apod.). V běžném režimu zaujímá provozní rozpočet 70 – 90 % celkového rozpočtu, nicméně situace je v každé obci specifická a pokud se např. investuje do kanalizace apod. může případná dotace i několikanásobně překračovat stávající celkový rozpočet obce – tzn. rozpočet se meziročně může zvýšit o stovky procent a poměr běžný vs kapitálový rozpočet změnit z poměru 90:10 na 10:90.

Daňové příjmy tvoří zpravidla 50 – 60 % z toho cca 80 % tvoří tzv. sdílené daně alokované obcím podle zákona č. 243/2000, Sb. o rozpočtovém určení daní (tzv. RUD) poslední změny v systému RUD schváleny letos s tím že od od 1.1. 2013 platí přechodná úprava a od r. 2016 „konečná“ podoba (do té doby se ale nejspíš zase změní) daň z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti) - stavby, pozemky místní poplatky (zákon č. 565/1990) správní poplatky (viz zákon č. 368/1992) ostatní (poplatky a odvody v oblasti ŽP, odvody z provozování loterií)

Rozpočtové určení daní I V současné době plynou do rozpočtu obcí dle rozpočtového určení daní tyto daňové příjmy (stav platný od 1.1. 2013): 100 % daň z nemovitosti, příjemcem je obec na jejímž území se nemovitosti nachází, 100 % daně z příjmu právnických osob pokud je poplatníkem této daně samotná obec, 30 % daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných dle bydliště fyzické osoby, 1,5 % výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti dle počtu zaměstnanců, kteří mají místo výkonu v obci, procentní podíl z ???? % podílu výnosu následujících daní (upravený kritérii a koeficienty – viz dále): daně z přidané hodnoty (20,83 %, od r. 2016 21,93 %) daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (22,87 %, od r. 2016 23,58 %) daně z příjmu fyzických osob placené srážkou (23,58 %), 60 % výnosu daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných (23,58 %), daně z příjmu právnických osob (23,58 %) Každoročně procentní podíl jednotlivých obcí na sdílených daní vyhlašuje MF – aktuálně viz Vyhláška č. 281/2012 Sb. – příloha

Rozpočtové určení daní II Podíl každé obce na sdílených daních je přerozdělován podle následujících kritérii: Celková výměra obce - váha 3 % (započteno max 10ha /ob) Prostý počet obyvatel – váha 10 % Počet dětí MŠ a ZŠ navštěvující školu zřizovanou obcí – váha 7% Počet obyvatel obce upravený velikostní kategorií obcí – váha 80 %. Velká diskuse jak toto nastavit – úvaha je taková, že čím je větší obec tím více zajišťuje veřejné služby „vyššího řádu“ – tzn. služby využívané i obyvateli dalších obcí (systém tzv. spádovosti) Velikostní kategorie: Město Přepočítací koeficienty Praha 4,0641 Plzeň 2,2961 Ostrava Brno Ostatní obce 1,0000 Počet obyvatel Koeficienty postupných přechodů 0 – 50 1,0000 51 – 2000 1,0700 2001 – 30 000 1,1523 30 001 a více 1,3663

„Motivační faktory“ - princip zásluhovosti v rozpočtovém určení daní 1,5 % výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti dle počtu zaměstnanců, kteří mají místo výkonu v obci původně se mělo jednat o významný nástroj motivace obcí podporovat rozvoj podnikatelského prostředí v obci. Realita – v přepočtu na 1 zaměstnance se jedná o roční výnos cca 400 Kč 30 % daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných dle bydliště fyzické osoby do r. 2000 náleželo obci 100 % výnosu dle bydliště. Problémem je, nakolik odpovídá bydliště místu provozování živnosti (typickým častým př. jsou provozovatelé služeb v turistických centrech). v praxi vedlo k tomu, že některé obce lákaly podnikatele na změnu bydliště s tím, že výnos daně jim byl z velké části vracen formou dotací na podnikání případně jinou protislužbou daňový výnos některých malých obcí potom dosahoval až desítek tis. Kč na obyvatele, zatímco průměr byl o řád nižší. Postupně se proto začalo uvažovat o změně podle místa provozování živnosti, nicméně nakonec došlo ke snížení na 30 %

Daň z nemovitostí I Daň z nemovitostí se vztahuje na nemovitosti na katastrálním území obce a je výlučným (svěřeným) příjmem obcí. Dle stávajícího znění zákona může obec významným způsobem ovlivnit její výnos prostřednitcvím koeficientů. 1) Daň z pozemků Celá řada případů osvobození od daně vymezení jak z hlediska vlastnictví (osvobozené jsou např. pozemky státu, kraje, obce) tak z hlediska funkce (veřejná dopravní infrastruktura, pozemky škol, kulturních institucí, veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou; pokud obec uvedené pozemky od daně z pozemků takto osvobodí Základ daně u pozemků zemědělské půdy je výměra pozemku v m2 násobená průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce MZE (Vyhláška č.412/2008 o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými zákl. cenami zem. pozemků - ceny na základě tzv. BPEJ). u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je součin výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. u ostatních pozemků je základem výměra pozemku v m2 Sazba daně činí u pozemků: orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů - 0,75 %, trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb - 0,25 %. Sazba u ostatních pozemků činí násobek za každý 1 m2 a) zastavěných ploch a nádvoří - 0,20 Kč, b) stavebních pozemků - 2,00 Kč (tato základní sazba se násobí koeficientem – systém je shodný se stanovením koeficientu pro daň ze staveb – viz dále c) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně - 0,20 Kč.

Daň z nemovitostí II 2) Daň ze staveb Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (zast. pl.) Základní sazba daně činí a) u obytných domů 2 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy, b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů využívaných pro individuální rekreaci 6 Kč za 1 m2 Základní sazba daně se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech 4,5 v Praze; Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou stanovený koeficient zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie, koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0 Obec může uplatnit další koeficienty dle jednotlivých druhů staveb. Místní koeficient Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků a staveb s výjimkou pozemků zemědělské půdy (ne ale hospodářské lesy)

Místní poplatky Zákon o stanoví jaké místní poplatky obce mohou vyhlásit. Jedná se o následující: poplatek ze psů max výši 1000 Kč za 1 psa (u dalšího může být zvýšen o 50 %) poplatek za lázeňský a rekreační pobyt výběr od návštěvníků rekreačních míst ve výši max. 15 Kč za osobu a den pobytu nebo paušální částkou. poplatek za užívání veřejného prostranství – zprav. nevýznamný poplatek ze vstupného - až 20 % z vybraného vstupného poplatek z ubytovací kapacity, platí osoby provozující ubytovací zařízení. Max. 6 Kč za využité lůžko a den, nebo stanoven paušál. Výjimky pro školy, zdravotn. poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst - výjimky pro bydlící osoby, osoby vlastníci nemovitost, invalidy apod. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. Sazba poplatku za každý přístroj na tři měsíce činí od 1 000 do 5 000 Kč. poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - 250 Kč za osobu a rok + na základě skut. nákladů obce až do výše 250 Kč za osobu. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možnosti jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace - nejasnosti, nepoužívá se obce se mohou rozhodnout, zda budou daný poplatek vybírat a v jaké výši, v rámci zákonem stanovené maximální výše poplatku. nepředstavují velký příjem rozpočtu obcí v průměru do 2 % z celkových příjmů, občas se objevují snahy o posílení role – transformace na tzv. místní daně Správu vykonávají přímo obce a otázkou je často efektivita výběru – existují případové studie, které vyčíslily zápornou hodnotu některých vybíraných poplatků vedle místních poplatků existují správní poplatky, sankční poplatky za znečišťování ŽP, poplatky za ukládání odpadů, za odnětí zem. a lesní půdy, odvody z loterií

Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy jsou velmi různorodou skupinou a z velké části záleží na aktivitách obce v jaké struktuře a v jakém objemu se podaří nedaňových příjmů dosáhnout. Mezi nedaňové příjmy patří především: příjmy z vlastní činnosti, odvody od příspěvkových organizací, příjmy z pronájmu majetku, příjmy z úroků z finančního majetku, přijaté sankční platby a vratky transferů, příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy. přijaté splátky půjčených prostředků

Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy představují zejména příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a jsou svým charakterem zpravidla jednorázové. Po vzniku samosprávy v ČR v r. 1990 na obce přešel velký majetek, často ale velmi zanedbaný nebo funkčně neodpovídající potřebám obce. Většina obcí značnou část majetku prodala již v 90-tých letech nebo krátce po r. 2000. (bytový fond, akciové podíly, pozemky) Se vznikem kapitálových příjmů lze očekávat snížení nedaňových příjmů (ale i běžných výdajů) za jeho využívání do doby prodeje. Otázka efektivnosti hospodaření s majetkem - pokud je např. hl. argumentem prodeje to, že obci se finančně uleví vzhledem k vysokým režijním nákladům nebo nutným budoucím investicím na danou nemovitost. To se může týkat nejen historického majetku se kterým si dlouhodobě obec neví příliš rady, ale i relativně nového majetku pořízeného původně třeba i z nějaké dotace (příklad Ještědského areálu, jak např. za pár let dopadne sportovní areál ve Vesci???) Dále se do této skupiny promítají přijaté peněžní dary a příspěvky určené na pořízení dlouhodobého majetku.

Dotace Dotace jsou jednou z běžně používaných forem druhotného přerozdělování, tj. redistribuce v rámci zdrojů veřejných rozpočtů. Jde o peněžní transfery ze státních nebo jiných veřejných zdrojů a mají převážně účelově vázaný charakter. Rozdělení podle nárokovatelnosti: dotace poskytované obcím nárokovým způsobem - obec získává automaticky při splnění určitých podmínek – např. dotace na výkon státní správy, dotace na žáka Nenárokově poskytované - obec musí žádat (většinou do různých účelově vázaných dotačních programů). Rozdělení dle poskytovatele (tzn. dotační zdroje): dotace ze státního rozpočtu dotace ze státních mimorozpočtových fondů dotace z prostředků Evropské unie (SF, programy EK) dotace z rozpočtů krajů dotace od dalších subjektů (např. nadace) Základní problém dotací – účelnost, efektivita nabídka dotačních programů vede k nekoncepčnímu rozhodování – bez vazby na deklarované cíle a aktivity ve strategických dokumentech, v lepším případě v časovém posouvání priorit případná netransparentnost, problémy se zadáváním veřejných zakázek apod. jsou „druhořadé“ doprovodné jevy

Rizika vázaná na dotace Vazba na strategické dokumenty (jak z hlediska vymezení dotačního programu, tak i z hlediska dalších podmínek) – má projekt oporu v rozvojových dokumentech obce?? Jaká je pravděpodobnost úspěchu? - již samotná příprava projektu stojí finanční a lidské kapacity – u investičních projektů se zpravidla jedná o min. stotisícové částky Administrativa – jedná se o specifické procesy a i jednotlivé dotační programy mají velké odlišnosti (co platí v účtování v obci nemusí vůbec platit v dotačním programu), monitorovací zprávy každé 3 – 6 měsíců, nutnost průběžně vykazovat monitorovací indikátory (MI), podmínky se mění i v průběhu realizace Výběrová řízení – nutnost postupovat nejen podle zákona 137/2006 Sb ale i podle směrnic daného programu – často hranice 200 tis. bez DPH. Často průtahy a další problémy – když se zadá firmě tak pozor na správnost zadání (aby nedošlo k dělení zakázky) Financování – nejen potřeba počítat s tzv. kofinancováním nebo i předfinancováním celého projektu, ale i s velkým zpožděním plateb (v řádu mnoha měsíců). Často se teprve při žádosti o platbu „zjistí“ tzv. neuznatelnost některých nákladů Udržitelnost (vázané hl. na systém MI) – na dotaci jsou vázané zpravidla určité závazky (u fondů EU většinou na 5 let) – např. zachování funkce staveb, vytvoření a udržení pracovních míst apod. – pokud se při následných kontrolách prokáže nedodržení závazků hrozí vrácení celé dotace + sankce ????Celková efektivita – vyplatí se to vůbec (hl. ve vztahu k objektivnímu zhodnocení rizik)???

Běžné výdaje Zpravidla 70 – 80 % celkového rozpočtu obce Financují běžné, z velké části pravidelně se opakující potřeby v příslušném roce (platy, neinvestiční nákupy – služby, neinvestiční transfery). Souvisí s průběžným financováním veřejných služeb (nejen obce ale i PO apod.). Výše těchto výdajů je závislá na struktuře, rozsahu a kvalitě poskytovaných veřejných služeb.

Kapitálové výdaje zpravidla 20 – 30 % celkového rozpočtu obce primárně slouží k financování dlouhodobých potřeb (investic) – zhodnocení stávajícího nebo pořízení nového dlouhodobého majetku může se ale jednat i o investiční transfery nebo půjčky (např. podpora podnikatelů, PO nebo NNO prostřednictvím dotací) často jsou financovány z dotací nebo půjček (kombinací). s každou investicí, jsou ale spjaty běžné výdaje spojené s provozem a údržbou investice po jejím dokončení – tzn. je potřeba zvažovat účelnost a efektivitu investice (př. most v Pravčicích za 30 mil. který nechtěla obec přijmout do svého majetku) často zkreslené vnímání – př. Jindřichovic p. Sm. - potřebuje obec vodu nebo vodovod??? nebo investice podle dotačních příležitostí je krajně žádoucí mít oporu ve strategických plánovacích dokumentech

Zadluženost obcí Zadluženost obcí sleduje Ministerstvo financí http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zadluzenost_uzem_sprav_celku_71005.html MF má zpracovanou metodiku pro monitorování hospodaření obcí. Monitoring je založen na sledování soustavy 18 informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům. Obce s ukazatelem celkové likvidity k 31.12. daného roku v intervalu <0; 1> a zároveň s podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšším než 25 % jsou vyzvány ke zdůvodnění tohoto stavu a k vyjádření stanoviska zastupitelstva dané obce. Z celkového počtu téměř 6 250 obcí vykazuje cca polovina zadlužení. V r. 2011 bylo do kategorie rizikového hospodaření zahrnuto 559 obcí a 84 obcí bylo vyhodnoceno jako obce s vyšší mírou rizika hospodaření. Opakovaně se v této kategorii vyskytlo 27 obcí, u 3 obcí hrozí platební neschopnost. Tzn. vysoce rizikové zadlužení se zatím dlouhodobě týká velmi malého počtu obcí. K nejčastějším příčinám nezvládnutého zadlužení obcí patří především problémy s dotacemi (při nesplnění podmínek jsou dotace vymáhány zpět včetně sankcí, problémem je i samotné financování a plnění podmínek udržitelnosti). Dále pak investice podnikatelského charakteru (viz Rokytnice – lanovka), dříve také vysoké náklady na vydání a splácení dluhopisů (špatné načasování vydání). Dle analýzy MF se 59 z 84 obcí zařazených za rok 2011 do skupiny obcí s vyšší mírou rizika hospodaření do této skupiny dostalo zejména z důvodu realizace projektů podpořených dotacemi

Hospodaření s majetkem Zastupitelstvo obce rozhoduje o těchto majetkoprávních úkonech: nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, poskytování věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, poskytování dotací nad 50 000 Kč v jednotlivých případech OS, humanitárním organizacím a jiným FO nebo PO působícím v oblasti veřejně prospěšných činností uzavření smlouvy o sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je obec účastníkem, peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč, zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč, dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, postoupení pohledávky vyšší než 20 000 Kč, uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, zastavení nemovitých věcí, vydání komunálních dluhopisů. velká část majetku obce je ve správě příspěvkových organizací (př. škol)