1 Konference „Budoucnost české energetiky v Evropě“ Podmínky pro podnikání v teplárenství v ČR Miroslav Krejčů

2 Aktuální problémy v teplárenství Daň z přidané hodnoty u tepelné energie Národní alokační plán Ceny zemního plynu Ekologická daňová reforma v ČR

3 Daň z přidané hodnoty u tepelné energie I.  v ČR je centrálně vytápěno 1,5 mil. bytů  průměrná cena tepla v roce 2005 byla 350,- Kč/GJ, na rok 2007 se předpokládá cena cca 400,- Kč/GJ  tepelná energie je nyní zatížena sazbou DPH = 5 %  výjimka EU platí do  zvýšením DPH by narostlo zatížení domácností o 3,3 mld. Kč, tj. průměrně 2 200,- Kč/byt/rok

4 Daň z přidané hodnoty u tepelné energie II.  zvýšení sazby DPH by zpomalilo žádoucí rozvoj systémů KVET a dálkového zásobování teplem a způsobilo nárůst počtu individuálních zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí  TS ČR vyzvalo MF ČR a předsedy parlamentních stran, aby problému věnovali mimořádnou pozornost  ČR se v rámci EU podařilo ve spolupráci s dalšími státy prosadit podmínky pro zachování 5 % DPH u tepelné energie na neomezenou dobu

5 Národní alokační plán I.  návrh alokačního plánu byl projednáván v průběhu let  nejvýznamnějším sektorem, kterého se alokace dotýká je energetika. V NAP I nebyly pokryty potřeby sektoru veřejné energetiky.  Národní alokační plán byl schválen vládou ČR a byl zveřejněn pod č. 315/2005 Sb.. Celkové množství povolenek činilo 97, 6 mil. tun CO 2.  množství přidělovaných emisních povolenek v sektoru veřejné a závodní energetiky bylo obecně restriktivnější oproti jiným odvětvím, což konstatuje i Komise evropských společenství ve svém sdělení KOM(2005)703 – „Další pokyny k alokačním plánům systému EU pro obchodování s emisemi na období 2008 – 2012“.

6 Národní alokační plán II. Sektor Veřejná energetika Závodní energetika Rafinerie Chemická výroba Koks Výroba kovů Cement Vápno Sklo Keramika Celulóza Papír a lepenka CELKEM emise 2000 celkem (tun CO 2 ) alokace základní (tun CO 2 ) alokace celkem (tun CO 2 ) vč. korekcí a bonusů koeficient nárůst (%) 1,021 1,042 1,441 1,215 1,078 1,275 0,999 1,115 1,085 1,091 1,645 1,199 1,074

7 Národní alokační plán III.  energetické společnosti představují specifický sektor, který je ve smyslu EZ povinen dodávat spolehlivě a trvale energii (teplo) ve veřejném zájmu.  při tvorbě návrhu alokace povolenek pro 2. období požadujeme vycházet pro výpočet základu ze dvou nejvyšších hodnot z let 1999 – 2004 a zachování bonusů pro CZT a bonusů pro KVET a nepřipustit jejich krácení.  v současné době není znám žádný návrh NAP pro 2. obchodovací období. Nebyla ani zahájena širší diskuse o jeho podobě, přestože má být do návrh předložen v Bruselu.

8 Národní alokační plán IV. V rámci návrhu alokace pro 2.obchodovací období je nezbytné řešit :  závislost dodávek tepla na vývoji vnějších podmínek. V rámci stanovení limitu povolenek na bonusy na CZT pro 2. období požadujeme řešit vliv klimatických podmínek, tj. navýšit tento bonus tak, aby v rámci alokačního období množství přidělených povolenek pokrylo potřeby povolenek pro dodávky tepla v závislosti na dlouhodobém teplotním průměru (v letech 1999 – 2004 byl průměrný počet denostupňů cca 7% pod dlouhodobým průměrem s trendem pozvolného růstu). Při snížení množství povolenek pro společnosti zásobující teplem budou tyto nuceny povolenky nakupovat, což přinese zatížení jejich hospodaření, které vedle zvýšení cen tepla může vést i k rozpadům systémů CZT. V tomto případě by byl tento ekologický způsob zásobování teplem nahrazován individuálním vytápěním se všemi negativními ekologickými dopady.

9 Národní alokační plán V.  možnosti přidělení povolenek při připojení nového odběratele. Dle stávajících pravidel pro NAP nelze čerpat povolenky z rezervy pro nová zařízení v případě připojení nových odběratelů na soustavu CZT a to ani v případě, že odběratelé volí tuto variantu namísto výstavby vlastního zdroje nebo jako náhradu za stávající výtopenské zdroje, na které se obchodování s CO 2 nevztahuje. Nemožnost čerpat povolenky na nová připojení způsobuje, že jsou zbytečně budovány nové zdroje emisí, většinou bez kogeneračního efektu, s lokálním dopadem, namísto zvýšení využití již zdrojů existujících. Navrhujeme, aby v rámci stanovení limitu povolenek na bonus za KVET byl tento navýšen a byla vytvořena rezerva povolenek, ze které by při prokazatelném novém připojení odběratele (z titulu nové výstavby; přepojení zdroje, který nespadá pod alokační plán apod.) na stávající zdroj bylo tomuto zdroji přiděleno příslušné množství povolenek.

10 Ceny zemního plynu I.  ceny plynu pro oprávněné zákazníky se od zvýšily v průměru o 45 %  ceny pro domácnosti se zvýšily o cca 30 %  ceny plynu pro oprávněné zákazníky na konci roku 2005 byly vyšší než pro chráněné zákazníky – zásah ERÚ, šetření ÚHOS  vývoj cen nevytváří podmínky pro rozvoj a efektivní využívání zdrojů KVET  problémem je i způsob stanovování plateb za přepravu a distribuci zemního plynu pro výrobce tepelné energie

11 Ceny zemního plynu II. měsíc prosinec 04 leden 05 duben 05 červenec 05 říjen 05 prosinec 05 cena komodit a Kč/MWh cena distribuc i kapacitu atd. Kč/MWh cena celkem Kč/MWh oprávně ní cena vč. DPH 19% Kč/MWh chránění velkood b. cena vč. DPH 19% Kč/MWh střední cena vč. DPH 19% Kč/MWh malý odb. cena vč. DPH 19% Kč/MWh

12 Ceny zemního plynu III.

13 Ceny zemního plynu IV.  odběratelé zemního plynu - výrobci tepla jsou povinni zabezpečit zásobování tepelnou energií, jejich podnikání je závislé na klimatických podmínkách v místě jejich působení. Způsob stanovování denních rezervovaných kapacit za přepravu a distribuci zemního plynu je však pro ně velmi nevýhodný.  při překročení denní rezervované kapacity o více jak 2 % je provozovatelem přepravní soustavy účtována platba za překročení, která je ještě násobena faktorem kalendářního měsíce. Pro tyto společnosti však k překročení může dojít pouze v obdobích nepříznivých klimatických podmínek, kdy je tento faktor nejvyšší. Vzhledem k závislosti dodávek tepelné energie na klimatických podmínkách považujeme limit 2 % za velice nízký.  druhým problémem je způsob stanovování denních rezervovaných kapacit za distribuci plynu v odběrném místě na celý rok. Denní rezervovanou kapacitu lze nasmlouvat pro roční smlouvu, kde hodnota denní rezervované kapacity je v průběhu roku neměnná a nebo pro měsíční smlouvu, kde hodnota denní rezervované kapacity je stanovena pro každý měsíc samostatně. Měsíční smlouva je výrazně nevýhodnější než roční smlouva.

14 Ceny zemního plynu V.  teplárenské odběry spadající do odběru typu „Z“ pak mají ceny plynu vyšší než-li odběratelé plynu pouze pro technologické účely (odběr “ L“). Absurdní jsou vysoké platby za rezervované kapacity v případě smlouvy na dodávku plynu pro záložní zdroje, aniž by vůbec došlo v průběhu roku k jakékoliv dodávce plynu. Obdobná situace je i v případě, kdy celoroční produkce tepelné energie je kryta kotli na spalování biomasy, přesto však je z důvodu spolehlivosti dodávky nezbytné sjednat kapacitu dodávky plynu na denní odběrové maximum. Platba za překročení denní rezervované kapacity o více jak 2% je opět zatížena penalizací.  při jednáních s dodavateli plynu, kteří i vyjadřují ochotu k případné dohodě, jsou teplárenské společnosti odkazováni na CR ERÚ s tím, že žádná obchodní dohoda dle tohoto rozhodnutí není, oproti minulým rokům, možná.

15 Ceny zemního plynu VI. Možné řešení vidíme v těchto bodech:  při stanovení plateb za kapacitu umožnit sjednání individuální kapacity s přihlédnutím i k možnosti odběratele v případě potřeby použít jiné palivo po dobu nutnou k vyrovnání odběrového diagramu plynu.  pro teplárenské společnosti zvýšit toleranci pro překročení denních rezervovaných kapacit na 10 %.  snížit faktory kalendářního měsíce při překročení denních rezervovaných kapacit v zimním období.  z hlediska stanovení plateb za kapacitu umožnit sloučení více odběrných míst jednoho odběratele a odběr pak hodnotit jako jedno odběrné místo.  nastavit rozdíly cen mezi kategoriemi velkoodběr, středoodběr a kategorií maloodběr na úroveň obvyklou v zemích EU.  pro případy použití plynu pro zdroje spalující OZE stanovit pravidla pro denní rezervované kapacity tak, aby snaha o náhradu fosilních paliv nebyla současně postihována za denní odběrovou kapacitu plynu.

16 Ekologická daňová reforma I.  návrh koncepce Ekologické daňové reformy ČR (verze MŽP ČR ze dne ), platnost od  dle zveřejněných informací bude ČR opět velmi iniciativní a stávající návrh obsahuje podstatně vyšší zdanění než-li požaduje EU  navrhovaná výše daně způsobí růst cen paliv i energií, namísto ekologických efektů, může být výsledný efekt být opačný  hrozil souběh se zvýšením DPH u tepelné energie, přijetí návrhu znehodnotí dosažený úspěch zachování snížené DPH u tepelné energie

17 Ekologická daňová reforma II.  směrnice 2003/96/ES stanovuje minimální sazby daně pro elektrickou energii a paliva a není počítáno s postupným zvyšováním daně. Dle zmíněného návrhu ekologické daňové reformy je již na 1. rok navrhovaná daň vyšší, než-li jsou požadavky směrnice EU. V dalších letech je v návrhu počítáno s dalším nárůstem až do roku 2015, takže návrh prakticky znamená cca 8 – 15  vyšší daňovou zátěž, než je požadováno. Navržené sazby daní v EDR splňují Směrnici EU již od počátku svého zavedení u nás, nevidíme žádné rozumné důvody pro další prudké zvyšování sazeb daní nad požadavky EU a tedy s navrženým růstem sazeb ekologických daní do roku 2015 nemůžeme souhlasit.  předmětem zdanění má být i vlastní spotřeba elektřiny (cca 8 % hrubé výroby). Jde však o spotřebu nezbytnou k realizaci a zachování výroby elektřiny. Každý výrobce se snaží tuto položku minimalizovat, neboť mu snižuje množství elektřiny, které může potenciálně umístit na trhu. Požadujeme proto osvobození této elektřiny od daně dle Směrnice EU, neboť se jedná plně o elektřinu užitou pro výrobu elektřiny.

18 Ekologická daňová reforma III.  v návrhu je navržena (v souladu se Směrnicí EU) výjimka ze zdanění pro elektřinu z obnovitelných a druhotných zdrojů. Pro KVET je navrhována pouze částečná úleva, s čímž zásadně nesouhlasíme a požadujeme, aby do EDR byl zapracován článek 15 Směrnice EU, který umožňuje od platby daně plně osvobodit i energetické produkty a elektřinu, používané pro KVET a elektřinu vyrobenou v KVET, pokud jsou kombinované generátory šetrné k životnímu prostředí.

19 Ekologická daňová reforma IV.  při zatížení paliv ekologickou daní dle návrhu dojde ke zvýšení ceny tepelné energie a ke zvýšení roční zátěže rozpočtů domácností, včetně domácností napojených na ekologické systémy centrálního zásobování teplem.  průměrná cena tepelné energie tepla v roce 2005 byla 350,- Kč/GJ. Na konci roku 2007 lze očekávat průměrnou cenu cca 400,- Kč/GJ. Při zatížení ekologickou daní by se cena tepla zvýšila o 13 až 20,- Kč/GJ, v roce 2015 by pak došlo k navýšení ceny o 26 až 132,- Kč/GJ při použití moderních, automatických a regulací vybavených topných systémů. Při použití starých topných systémů s nižší účinností se zvýšení může vyšplhat i výše než 32 až 185,- Kč/GJ.  pro průměrnou domácnost bude navýšení roční platby za tepelnou energii z hnědého uhlí z titulu ekologických daní činit v průměru v roce 2007 cca 1 000,- Kč/rok/byt, v roce 2015 pak již Kč, u starých kotlů i Kč/rok/byt. Z černého uhlí v roce 2007 asi 650,- Kč/rok/byt, v roce 2015 pak Kč, u starých kotlů i Kč/rok/byt a ze zemního plynu 650,- Kč/rok/byt v roce 2007 a Kč u starých kotlů i Kč/rok/byt v roce Další zatížení rozpočtů domácností pak bude představovat ekologická daň z automobilů, která je rovněž součásti EDR.

20 Podmínky dalšího rozvoje KVET a dálkového vytápění v ČR  v ČR zachovat pro tepelnou energii sníženou sazbu daně z přidané hodnoty  maximálně zohlednit potřeby „veřejné“ energetiky při alokaci povolenek v NAP II  vytvořit odpovídající podmínky pro výrobce tepla ze zemního plynu  nepřipustit navrhovanou výši ekologických daní a jejich další zvyšování nad požadavky EU

21

22 Teplárenské sdružení ČR usiluje o to, aby se systémy dálkového zásobování teplem s využíváním KVET staly všeobecně přijímanou nejpokrokovější metodou vytápění, která zákazníkům zajišťuje “Přijatelnou tepelnou pohodu za přiměřenou cenu, při zachování rovnováhy v přírodě”. Teplárenské sdružení České republiky Bělehradská 458, Pardubice 9 telefon: fax: URL:www:tscr.cz TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky