Otázka č.10 INTERNET ALENA POLEDNOVÁ,4.A

struktura internetu Internet vznikl spojením mnoha menších sítí. V každé síti existuje jeden či více hlavních počítačů, na kterých se ukládají data a ze kterých se spouštějí aplikace. Takovýto počítač se nazývá server (od slova serve = sloužit) V Internetu se těmto počítačům častěji říká Internet host (hostitelský počítač) a přístup na něj bývá zpravidla otevřený pro všechny uživatele Internetu Druhým typem počítačů v sítí jsou jednotlivé pracovní stanice (Internet client computer - klientský počítač), které jsou všechny napojeny na svůj server. Pro uživatele, který má oprávnění je pak vcelku jedno, na které stanici pracuje, neboť data i aplikace jsou uloženy právě na centrálním serveru.

Protokoly Protokol = „stejný jazyk“ (V internetu najdete snad všechny typy drátových i bezdrátových propojení, a stejně tak i pestrý inventář počítačů a jejich operačních systémů. Aby se všechny tyto počítače mezi sebou navzájem domluvily, musí používat stejný jazyk a ten se v počítačové mluvě nazývá protokol.) 3 vrstvy protokolů: První se nazývá TCP (Transmission Control Protocol) - protokol pro řízení přenosu a ten zajišťuje správnou cestu pro tok dat a zároveň je procuje na malé balíčky - pakety. Druhý - IP (Internet Protocol) má na strosti, aby se dostali všechny balíčky dat na správné místo ve správném pořadí a tam se opět poskládaly. *Tyto dva protokoly se většinou spojují do názvu TCP/IP (a jsou kromě internetu i jádrem operačního systému UNIX) Třetí- aplikační protokol (Aplication Protocol) a ten je specifický pro jednotlivé služby internetu - příkladem HTTP (HyperText Transfer Protocol), používaný ve WWW nebo FTP (FileTransfer Protocol) pro přenos souborů po internetu.

Adresy >Číselné adresy K bezchybné funkci Internetu je nutné, aby měl každý počítač svoji jednoznačnou adresu. Protože počítače rozumí lépe číslům než písmenům, bylo určeno, že každý počítač bude mít přidělenou 32bitovou adresu. Zapisuje se ve tvaru čtyř desítkových čísel v rozsahu od 0 do 255. Oddělenými tečkami. Tato čísla se nazývají IP adresa. Příkladem může být IP adresa počítače: 194.196.250.65 (*v současné době je nejrozšířenější verze IPv4, Z důvodu nedostatku IP adres bude nahrazen protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy.) >Jmenné adresy je téměř nadlidský úkol zapamatovat si třeba jen deset takových IP adres. Navíc si představte situaci, kdyby se některá oblíbená Internetová služba přestěhovala na jiný počítač. Všichni potencionální uživatelé by museli vypátrat její novou číselnou adresu. To byly hlavní důvody pro zavedení služby DNS (Domain Name Service), která umožňuje přiřadit každé číselné adrese jmenný pseudonym ve tvaru několika slov oddělenými tečkami. Příkladem může být jmenná adresa http://www.grendel.cz/ (jmenná adresa pro počítač s IP adresou 194.196.250.2). Největším kladem systému doménových jmen je jeho hierarchičnost.

URL Uniform Resource Locator = jednotný lokátor zdrojů řetězec znaků s definovanou strukturou, který slouží k přesné specifikaci umístění zdrojů informací (ve smyslu dokument nebo služba) na Internetu. definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné zdroj zpřístupnit.

Služby internetu Internet nabízí několik standartních služeb, jejichž prostřednictvím fungují jednotlivé uživatelské aplikace. K používání jednotlivých služeb musí mít uživatel na svém počítači nainstalován program (klienta), který dokáže prostřednictvím připojení k internetu komunikovat se servery poskytující konkrétní typ služby (www prohlížeč, ftp klient, poštovní program,, ...). S většinou současných operačních systémů jsou standardně tyto programy dodávány. WWW (World Wide Web): Nejvíce využívaná služba internetu založená na www stránkách (hypertextových dokumentech). Poskytuje virtuální informační prostor, přístupný pomocí prohlížeče. Nespornou výhodou www stránek jsou nízké pořizovací i provozní náklady a možnost jejich pravidelných aktualizací, především v porovnání s tištěnými informacemi. Zveřejněním vlastních www stránek se nabízí možnost kompletně představit nejen sebe nebo firmu,ale i nabízet výrobky a služby široké veřejnosti. Uživatel má možnost prohlížet dokumenty, vyhledávat data a přepínat mezi jednotlivými prostředky internetu pomocí sítě World Wide Web.

HTTP (HyperText Transfer Protocol) - služba pro přenos hypertextových stránek. E-mail (Electronic Mail) - e-mail usnadňuje posílání zpráv mezi počítači připojenými k Internetu (FREE-MAIL-je specializovaná www služba, která umožňuje poštu přijímat, odesílat, třídit do jednotlivých složek, vést vlastní adresář atd) FTP (File Transfer Protocol) umožňuje přenos dat mezi dvěma k internetu připojenými počítači. News (NetNews, NewsGroup, UseNet) ... internetové diskusní skupiny jsou obdobou klasické nástěnky. Uživatel může uveřejnit svůj příspěvek a naopak si může pročítat příspěvky a odpovědi ostatních účastníků dané debaty zabývající se většinou určitým tématem. Všechny příspěvky i odpovědi jsou přístupné všem

Bezpečná komunikace na internetu: Online komunikace: -chaty,seznamky,Facebook,ICQ/QIP …. Bezpečná komunikace na internetu: >nesdělovat osobní údaje cizím lidem –jméno,tel.číslo,adresa… Nedávat nikomu naše hesla k uživatelským účtům Nezveřejňovat fotky  Vyhýbat se stránkám,které by nás mohli pobuřovat Vždy se po ukončení používání internetu-účtu odhlásit

Zdroje: http://kurz.softex.cz/lexikon/func.html www.wikipedia.cz http://jkevin.webzdarma.cz/bezpkomunikace.html