Michal Vosáhlo Karel Čapek 1890 - 1938 Michal Vosáhlo

Michal Vosáhlo SPP-TE I.ročník Patří k těm českým a současně světovým autorům, kteří dovedli vyjádřit znepokojení lidstva nad rozvojem a zneužívám techniky. Jeho kritičnost, založená na břitkém rozumu, ho na konci života přivedla až k jasnému poznání, odkud hrozí nebezpečí lidské civilizace a k výzvě, aby proti fašistickému útoku bylo na obranu použito i zbraní. Michal Vosáhlo SPP-TE I.ročník Michal Vosáhlo

Biografie Narodil se roku 1890 jako syn venkovského lékaře v horském městečku Malé Svatoňovice v severovýchodních Čechách. Gymnázium studoval v Hradci Králové (1901 - 1905) Brně (1905 – 1907) a Praze, kde v červnu roku 1909 maturuje s vyznamenáním. Od roku 1909 studoval na filozofické fakultě v Praze.

Po vysokoškolských studiích se stal novinářem a psal zejména do Lidových novin. O manželství s Karlem Čapkem napsala jeho žena Olga Scheinpflungová knihu Český román. Hodně cestoval (Německo, Francie, Anglie a Španělsko) zvláště se svým bratrem, Josefem Čapkem, který na konci okupace zemřel v koncentračním táboře. Karel Čapek zemřel už o Vánocích roku 1938.

Literární tvorba Jeho literární začátky jsou prostoupeny pesimismem. Častým tématem jeho povídek je osud jedince, zmítaného proti jeho vůli životem, bez ohledu na jeho zájmy. Důležité místo v jeho počátečních pracích mají překlady děl básníků.

Povídky Trapné povídky Povídky z jedné kapsy Povídky z druhé kapsy Mají často stavbu detektivní novely, hlavními postavami jsou prostí, průměrní občané. Kniha apokryfů Drobné úsměvné příběhy o mytologických, historických i význačných literárních postavách.

Dramata Loupežník Tato hra představuje Čapkův první jevištní úspěch. Vyjadřuje jeho kritický vztah k přehnanému rozvoji techniky. RUR ( Rossumovi univerzální roboti ) V této hře Čapek vytvořil roboty, kteří jsou živými stroji, jenž se od lidí liší jen tím, že nemají cit.

Roboti za člověka pracují a bojují Roboti za člověka pracují a bojují. Nakonec však své zbraně obrátí proti lidem. Všechny je vybijí až na stavitele Alguista. Jemu roboti dají těžký úkol - najít tajemství výroby robotů, které bylo zničeno spolu s lidmi. Po dlouhých letech pokusů vidí Alguist marnost svých snah. Avšak v robotech při pokusech vznikl cit - láska. Tak se roboti stávají lidmi a koloběh života začíná znovu. Velký vynález umělých bytostí byl vlastně k ničemu, nijak životu nepomohl.

Robot Robot je jedno ze dvou českých slov, které byly přejaty do významných světových jazyků. Přestože se prvně objevilo v díle Karla Čapka RUR, jeho autorem není on sám, nýbrž jeho bratr Josef Čapek. Roboti však nejsou pro Karla Čapka žádným mechanismem ani oživlou hmotou. Jsou pro něj zázrakem biologických a chemických dovedností člověka. Nechápal je jako stroje a proto psal vždy slovo Robot s velkým písmenem.

Utopická témata Továrna na Absolutno Krakatit Čapkovo tušení, že se technika může v rukou vládců společnosti vyvíjet ke škodě lidstva, vedlo k tomu, že v některých románech užil ke svému varování formy utopie. Uvědomuje si, že se moderní technika může dostat do slepé uličky a že výsledky práce lidského mozku se mohou stát nástroji a příčinami zkázy lidstva.

 Je zajímavé, že Čapek psal v románu Krakatit o obrovské energii, která se schovává v každé hmotě. Tuto energii hlavní postava - chemik a vynálezce Prokop využíval, přestože k výbuchu 1. Atomové bomby došlo až o 20 let později. Vyjádřil zde problém tvůrčí schopnosti člověka a hlavně jeho odpovědnost za to, co vynalezne. Prokop se setkává s dědečkem, který představuje Boha. Zde Prokop hodnotí svůj život.

Pohádky Doktorská Pošťácká Vodnická Loupežnická Dášenka čili život štěněte Schopnost postihnout i nenápadné maličkosti běžného života je jedním ze znaků Čapkovy pohádkové tvorby.

Boj proti fašismu Válka s mloky Formou je to návrat k utopii, avšak podle myšlenky je to dílo politické. Bílá nemoc Toto drama je výzvou humanisty k svědomí lidí. Čapek ještě nedozrál k jasnému poznání skutečností, ještě příliš věří v lidskou slušnost a možnost dohody s těmi, jimiž v podstatě pohrdal.

Matka Čapek věřil v mír, hlásal mír a lidské soužití. Netajil se svým přesvědčením, že jedině na mírovém podkladě lze vyřešit všechny spory mezi národy a mezi společenskými třídami. Proto byl proti válce. A důvodů k tomu neměl málo. Co jich jen vkládal do úst hlavní postavě své hry. Žena ve svých rozhovorech s mrtvým manželem i mrtvými syny proto znovu uvádí důvod za důvodem, jen aby zachránila své poslední dítě - Toniho.

Ani ohrožená svoboda národa není tedy pro matku, která je soustředěna jen na svůj mateřský cit, dost pádným důvodem, aby dala Tonimu svolení ke vstupu do vojska. Teprve poznání, že nepřítel zabíjí děti, malé děti, které se samy nemohou bránit ji přivádí k velkému rozhodnutí. Matka snímá ze stěny pušku a podává ji Tonimu s výrazným gestem a příkazem "Jdi!" A toto Čapkovo "Jdi!" Ať zazní i v budoucnosti, kdykoliv budou ohrožena práva lidu.

Fotografie – studentská léta

Fotografie s bratrem Josefem

Kresby Karla Čapka autokarikatura z Dánska

Rodina a významní přátelé Karla Čapka

Michal Vosáhlo "Kultura je věc hromadná a demokratická, věc svrchovaně společná; opravdu jediná věc v tomto vesmíru, která může být společná všem, jediná obecná a univerzální, neboť její poslání je obsáhnout veškerou skutečnost; jediná neomezená, neboť se nemůže zastavit na žádném konečném bodě; jediná nestárnoucí, neboť nikdy nepřestane tvořit." Karel Čapek Michal Vosáhlo