Periodická soustava prvků
Periodický zákon PSP vychází z periodického zákona: Jsou-li prvky seřazeny podle rostoucího protonového čísla, jejich fyzikální a chemické vlastnosti se mění periodicky. Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla. V minulosti (1869) D. I. Mendělejev seřadil prvky podle vzrůstající relativní atomové hmotnosti-existovaly výjimky. Dnes vycházíme ze známé struktury atomu.
Periodická tabulka prvků grafické vyjádření periodického zákona Uspořádání prvků: - Podle vzrůstajícího protonového čísla Do řad – 7, periody Do sloupců – 8, skupiny Aby nebyla tabulka dlouhá, vyčleňujeme prvky ze 6. periody (14 prvků za lanthanem = lanthanoidy) a ze 7. periody (14 prvků za aktiniem = aktinoidy) = prvky vnitřně přechodné.
Skupiny Dělěny na a,b – číslo skupin (a,b) určuje nejvyšší možné oxidační číslo Prvky ve stejné skupině mají podobné vlastnosti – mají stejný počet valenčních elektronů, liší se jen hl. kvantovým číslem Počet: 18 Umístění v tabulce: sloupce
Kvantová čísla, orbital Orbital = oblast nejhustšího výskytu elektronů v el. obalu Kvantová čísla = charakterizují orbital (stav, energie) Hlavní kvantové číslo – n Hodnoty 1 až ∞ - teoreticky Ve skutečnosti 1 až 7 Udává ho perioda Udává energii 2. Vedlejší kvantové číslo – l hodnoty 0 až n – 1 V praxi 0 až 4 (0=s, 1=p, 2=d, 3=f) Udává tvar orbitalu (s=koule, p=prostorová osmička, d=dvojité prostor. Osmičky) 3. Magnetické kvantové číslo – m Hodnoty –l až l+0 Udává prostorovou orientaci orbitalu Degenerované prvky = stejné l i n 4. Spinové kvantové číslo – ms Doplňkové, hodnoty ½, -1/2, charakterizuje rotaci elektronu kolem vlastní osy
Sektory PTP Nepřechodné prvky = s prvky – val. el. v orbitalech s (prvky 1. a 2. skupiny + He) p prvky – val. el. V orbitalech s a p (prvky 13. až 18. skupiny) Přechodné prvky = d prvky – val. el. V orbitalech s, p a d Vnitřně přechodné prvky = f prvky (aktinoidy + lanthanoidy)
Dělení prvků podle fyz. vlastností Nekovy – velká elektronová afinita, stavba podobná vzácným plynům Polokovy – vlastnosti kovů i nekovů, např: Si, Te Kovy – nízká ionizační energie (snadno tvoří ionty), kovový lesk, vysoká tepelná i elektrická vodivost, tažné, kujné El. afinita = energie, která se uvolní, přijme-li atom další elektron Ionizační energie = energie potřebná k odštěpění elektronu s el. obalu
Tradiční názvy Alkalické kovy – 1. skupina (kromě H), I.a Kovy alkalických zemin – 2. skupina (kromě Be a Mg), II.a Triely – 13. skupina Tetrely – 14. skupina Pentely – 15. skupina Chalkogeny (rudotvorné) – 16. skupina, VI.a Halogeny (solitvorné) – 17. skupina, VII.a Vzácné plyny - 18. skupina, VIII.a
Vlastnosti prvků závislé na protonovém čísle Velikost atomů: v periodách – poloměr atomů se s rostoucím prot. číslem zmenšuje ( zleva doprvava) ve skupinách – poloměr atomů přechodných prvků s rostoucím prot. Číslem roste (shora dolů) Hodnoty ionizační energie: S rostoucím prot. číslem – a. ve skupinách klesají b. v periodách rostou Elektronegativita: V tabulce plynule roste zleva doprava a zdola nahoru Kovový charakter: V tabulce stoupá zprava doleva a svrchu dolů