Aktuální výzvy rozvoje měst Sociální segregace, ghettizace

Role měst v rozvoji území Koncentrace kapitálu, inovací, pracovních sil, služeb – konkurenceschopnost Paralelní problémy: ŽP, doprava, finance, chudnutí městských center, delokalizace průmyslu a služeb Sociálně-patologické jevy: kriminalita, chudoba, dostupnost veřejných služeb Postupné vyčleňování kulturně a sociálně si blízkých skupin a jejich postupné uzavírání se vůči okolní společnosti (elity x chudí občané) Sociální segregace a ghettizace

Segregace nerovnoměrné prostorové rozmístění skupin obyvatelstva s určitými homogenními znaky - prostorově oddělené od zbytku společnosti nerovnoměrné rozmístění různorodých skupin obyvatelstva v území do různých oblastí a zón na základě socioekonomických, etnických a kulturních charakteristik soustředění etnicky a kulturně odlišného obyvatelstva do určitých čtvrtí – rozvoj jiné kultury dobrovolná (svobodná vůle etnicky, jazykově či jinak spřízněných skupin obyvatelstva bydlet ve vzájemné blízkosti a umožňuje tak zachování jejich subkultury) Nedobrovolná (finanční, institucionální a jiným bariéry neumožňují změnit bydliště: diskriminace menšiny většinovou společností) Segregace ekologická: rozdíly mezi jednotlivými skupinami lidí z hlediska životního stylu, rasy, sociálního statutu a kultury

Důvody segregace Ekonomické, Sociální (středověká evropská města: vznik jednotlivých kupeckých, řemeslnických, židovských čtvrtí) Politické faktory (přidělování bytů určitým skupinám obyvatel v určitých lokalitách) Kulturní (půjdu do čtvrti, kde se cítím dobře) Etnické, Náboženské (tradiční kultury) NAVAZUJÍCÍ PROCESY: strukturální změny v lokalitě: z místa se stěhují obchody, zdravotnická zařízení, školy a místa se stěhují levné restaurace, herny, zastavárny apod. zvyšuje se pocit beznaděje, zvyšuje se kriminalita, rozšiřuje se alkoholismus, drogová závislost, gamblerství

Ghetto extrémní forma rezidenční segregace, sociálně vyloučená lokalita Vzniká, když politické či ekonomické instituce (jako je např. trh bydlení) fungují tak, že omezují volbu některých skupin obyvatelstva a v podstatě je vytlačují do nejhorších čtvrtí umístění židovského obyvatelstva (Evropa) místa kde se soustřeďovali přistěhovalci (USA, 20. stol., americká černošská ghetta) nedobrovolná prostorová segregace určité skupiny obyvatel- ghetta na službách závislých obyvatel - lokality v nichž žijí převážně starší lidé s nízkými příjmy, osoby s mentálním postižením a chronicky nezaměstnaní, kteří jsou závislí na sociálních dávkách Lokalita, kde více ne 40 % jejích obyvatel žije pod oficiální hranicí chudoby

ČR převážně sociálně vyloučené romské lokality periferní oblasti průmyslových měst (např. koncentrace Romů ve Slezské Ostravě) nová satelitní sídliště (např. Chánov) roztroušená chudá obydlí v centrech měst a ve čtvrtích se značnou koncentrací Romů (např. Žižkov, Nusle v Praze) Po revoluci dochází k prohlubování problémů: vytěsňováni z míst, které majoritní společnost chápe jako lukrativní, holobyty, řízené sestěhování Vietnamská komunita, nové rezidenční čtvrtě, suburbanizované zóny, Rusové

Možnosti řešení Bytová politika: vytvoření čtvrtí, v nichž by byly různé typy bydlení pro různé příjmové skupiny obyvatel, zapojení do rekonstrukce domovního fondu… Gentrifikace Územní plánování Vzdělávání (asistent pedagoga, dobrovolníci…) Volnočasové aktivity pro děti Podpora zaměstnanosti, pozitivní diskriminace, poradenství, rekvalifikace, veřejné práce Neziskové organizace, terénní sociální práce Integrace cizinců, azylantů