Aktuality v návrhu Koncepce zdravotnictví Informace o základních přístupech MUDr. Petr Háva, CSc.

Struktura prezentace Úvod (zkušenosti s koncepčními aktivitami) Vymezení koncepce a jejích východisek (cíle, cesty k jejich dosažení, výsledky) 2. Principiální a problémová východiska 3. Střednědobé cíle koncepce a odvozená opatření, komentář 4. Diskuse (možnosti tvorby a realizace koncepčních záměrů, podmínky)

Předmět koncepce „Kdo nemá cíl, nemá naději.“ (J.Křivohlavý) Koncepce péče o zdraví je řídícím nástrojem, vymezujícím cíle, kterých má být v daném období dosaženo a základní způsoby jejich realizace, časové horizonty naplnění cílů Cíle a způsoby jejich realizace by se měly stát předmětem odpovědné celospolečenské diskuse .

Postup formulace cílů a úkolů Problémy Příčiny Rozvojové příležitosti CÍLE Cesty k dosažení cílů ÚKOLY Principy Hodnoty

Domácí a zahraniční zkušenosti z koncepční činností Zkušenosti v ČR 1990 Bojar, 1992 Lom, 1993-5 Rubáš, 1995-7 Stráský (Dlouhodobý a krátkodobý program, Koncepce), David (Koncepce), Součková (návrhy), Kubinyi (Teze 2004), programy zdraví 1992, 1995, 1997, 2002) Zahraniční zkušenosti WHO: Zdraví pro všechny do roku 2000, Zdraví 21 Národní strategie zdraví (Finsko, UK, USA, Kanada) Zdravotní politiky Rakouska, SRN, UK Kanady (např. Health Action 1997, Romanowova zpráva 2003) OECD, Group on Health Eur. Observatory on Health Care Systems

Zákonná opora koncepční práce § 22 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 69 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu

§ 22 zákona 2/1969 Sb. Působnost ministerstev Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládají vládě ČR. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.

Principy Výchozí principy představují základní zásady a myšlenky, odvozené od dlouhodobých hodnot, rozvoje poznání, zkušeností z oblasti zdravotnických systémů, od mezinárodních lidských práv a platného ústavního práva v ČR. Uvedené principy jsou doplněny Ljublanskou chartou (WHO, 1996)

Základní principy koncepce právo na ochranu zdraví a na dostupnost zdravotní péče (vymezeno rámcem lidských práv, zákonem v rámci veřejného práva), hodnota zdraví, podpora zdraví zdravotní péče je poskytována na základě hodnocení potřeb, ekonomická rovnováha (dlouhodobá ekonomická udržitelnost celého zdravotnictví a vyrovnané hospodaření jednotlivých subjektů, poznatky ekonomiky zdraví, řízení rizika v rámci zdravotního pojištění včetně jeho sociální funkce) odpovědné jednání všech zúčastněných aktérů zdravotní politiky, založené na rozvoji a zvyšování jejich informovanosti v oblasti zdravotnických služeb, jejich organizace, financování a vzdělávání ke zdraví v rámci aktivit podpory zdraví, role státu organizace, správa a financování zdravotnictví jsou založeny na uplatnění vysokého podílu samosprávy (princip veřejnoprávních korporací) při tvorbě jednotných pravidel a uplatnění kontroly ze strany státu svobodná volba lékaře a poskytovatelů zdravotnických služeb, tvorba a realizace zdravotní politiky je soustavně podrobována hodnocení dosahovaných výsledků, problémy a jejich příčiny jsou objektivizovány s využitím nezávislého výzkumu a analýz

Role státu ve zdravotnictví tvorba jednotné zdravotní politiky na národní úrovni tvorba koncepcí tvorba obecně závazných právních předpisů pro organizaci a výkon zdravotní péče, regulaci jednání aktérů podpora a ochrana zdraví na národní úrovni, tvorba podmínek pro její realizaci a kooperace s ostatními resorty reflexe vývoje ve zdravotnictví cestou analýz a výzkumu, rozvoji poznání sběr a zpracování statistických údajů na národní úrovni (Ústav zdravotnických informací a statistiky, Národní zdravotnický informační systém) aktivity exekutivní povahy (realizace zdravotní politiky) rozhodnutí o základních makroekonomických parametrech (zdravotně pojistné plány,státní rozpočet) správa specializačního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, vymezení sítě veřejných zdravotnických služeb koordinace investičního vývoje, rozhodnutí o opatřeních v oblasti péče o zdraví na národní úrovni (programové financování) mezinárodní spolupráce (EU, OECD, WHO) kontrolní činnost

Základní principy Ljublanské charty V evropském kontextu zdravotní systémy musí být:   Vedeny hodnotami Reforma zdravotnictví musí být vedena zásadami lidské důstojnosti, spravedlnosti, solidarity a odborné etiky. Zaměřeny na zdraví Reforma zdravotnictví by vždy měla mít jasně formulované cíle v přínosu pro zdraví. Ochrana a podpora zdraví musí být prvním zájmem celé společnosti. Zaměřeny na lidi Reforma zdravotnictví musí být obrácena k potřebám lidí a demokratickým způsobem musí vzít v úvahu jejich očekávání v oblasti zdraví a zdravotní péče. Reforma by měla zajistit, aby občané mohli rozhodujícím způsobem ovlivnit zdravotnický systém a jeho činnost. Občané ovšem musí přijmout svou odpovědnost za své vlastní zdraví.  Zaměřeny na kvalitu Reforma zdravotnictví musí vždy usilovat o neustálé zlepšování kvality zdravotní péče i hospodárnosti jejího poskytování a k tomu cíli musí obsahovat jasně vyjádřenou strategii. 

Základní principy Ljublanské charty Založeny na solidním financování Financování zdravotních systémů by mělo umožnit, aby péče byla poskytována trvale všem občanům. To znamená univerzální pokrytí celé populace a spravedlivý přístup všech lidí k nezbytné péči. To na druhé straně vyžaduje efektivní využívání zdrojů pro zdravotní péči. Aby byla zajištěna solidarita, vlády musí hrát rozhodující roli při regulaci financování zdravotnických systémů. Orientovány na primární péči Reforma vycházející ze základních úvah o primární péči by měla zajistit, aby zdravotní služby na všech úrovních ochraňovaly a podporovaly zdraví, zlepšovaly kvalitu života, předcházely chorobám a léčily je, rehabilitovaly pacienty a poskytovaly péči trpícím a nevyléčitelně nemocným. Reforma by měla posílit společné rozhodování pacienta a poskytovatele péče a napomáhat úplnosti a nepřetržitosti péče ve specifickém prostředí té které kultury.

Principy veřejného zdravotního pojištění Role hlavních účastníků veřejného zdravotního pojištění: A. Pojištěnec ·         má právo na čerpání věcné dávky zdravotní péče, vymezené zákonem ·         má právo na rovnost v dostupnosti a kvalitě při čerpání věcné dávky zdravotní péče ·         má zákonem stanovenou povinnost hradit zdravotní pojištění ·         má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu ·         má právo zvolit poskytovatele zdravotní péče, který má smlouvu s jeho zdravotní ·         pojišťovnou ·         volí zástupce do orgánů své zdravotní pojišťovny ·         může být volen do orgánů své zdravotní pojišťovny   B. Stát ·         vymezuje právní rámec podmínek pro správu veřejného zdravotního pojištění ·         provádí dohled nad výkonem správy zdravotního pojištění ·         schvaluje zdravotně pojistné plány a výroční zprávy zdravotních pojišťoven ·    zkoumá a hodnotí vývoj systému veřejného zdravotního pojištění z hlediska jeho společenských důsledků

Principy veřejného zdravotního pojištění Role hlavních účastníků veřejného zdravotního pojištění: C. Zdravotní pojišťovna ·         je samosprávná nezisková veřejnoprávní korporace, která spravuje nárok pojištěnce na veřejnou dávku ·         vybírá příspěvky na zdravotní pojištění ·         odpovídá správní a dozorčí radě za výsledky činnosti a hospodaření ·         hodnotí potřebu a spotřebu (rizika) zdravotní péče a tyto údaje využívá pro tvorbu zdravotně pojistného plánu ·         předává státní správě údaje o hospodaření a činnosti v zákonem stanovených lhůtách a podle metodiky stanovené prováděcím předpisem ·         přezkoumává medicínské a sociální podmínky pro poskytnutí příslušné věcné dávky ·         řídí poskytování věcné dávky zdravotní péče prostřednictvím smluvní politiky pojišťovny a na základě analýz vývoje spotřeby péče ve vztahu k její potřebě. Smluvní politika se realizuje podle předem stanovených podmínek výběrového řízení na veřejnou zakázku - poskytování věcných dávek zdravotní péče ·         dohlíží nad dodržováním práva pojištěnce při čerpání věcné dávky zdravotní péče ·         řídícím orgánem je správní rada složená ze zástupců pojištěnců a plátců pojistného. Správní rada rozhoduje o způsobu hospodaření zdravotní pojišťovny a za svá rozhodnutí odpovídá ·         kontrolním orgánem samosprávy je dozorčí rada pojišťovny ·         členové správní a dozorčí rady nejsou vázáni povinnou mlčenlivostí

Principy veřejného zdravotního pojištění Role hlavních účastníků veřejného zdravotního pojištění: D. Poskytovatel zdravotní péče ·         má právo ucházet se o veřejnou zakázku a uzavřít smlouvu o převzetí závazku veřejné služby o poskytování a úhradě zdravotní péče ·         má právo na úhradu poskytnuté zdravotní péče, pokud byla provedena podle stanovených podmínek v ceně, jaká byla stanovena obecně závaznými předpisy a smlouvou ·         poskytovatel ucházející se o veřejnou zakázku musí splnit podmínky pro registraci zdravotnického zařízení a nezáleží přitom na právní formě jeho vlastnictví

Další významné principy a jejich diskuse Organizačně právní uspořádání nemocniční péče, neziskovost hospodaření Veřejnoprávní korporace, pravidla volby zástupců do těchto korporací Soukromoprávní korporace vs. veřejnoprávní korporace Poskytovatelé služeb a pojišťovny jako ziskově fungující subjekty obchodního práva? Převody majetku, odstátnění, pravidla hospodaření, omezení vlastnictví

Řízení rozhraní ve zdravotnickém systému

Okruhy problémů a rozvojových příležitostí Zdravotní stav a jeho determinanty Podpora zdraví Postavení pacientů v systému zdravotnických služeb Organizace zdravotnických služeb Financování a úhrady zdravotnických služeb Veřejná správa a její reformy, výkon státní správy, problémy v oblasti samosprávy pojištění, vývoj zdravotnického práva Výzkum a analýzy se zaměřením na organizaci a financování zdravotnictví, vývoj veřejné správy, řídících procesů, podporu zdraví, determinanty zdraví Rozvoj lidských zdrojů Aktéři, zájmy, instituce (pravidla), jednání

Střednědobé cíle Stabilizace hospodaření v systému zdravotního pojištění a zvýšení ekonomické a medicínské efektivity poskytování zdravotnických služeb  Cíl S1 Zlepšení zdravotního stavu a jeho determinant   Cíl S2 Naplnění práv pacientů Cíl S3 Efektivně využít dostupné informace a poznatky z oblasti hodnocení potřeb a analýzy spotřeby pro systém veřejného zdravotního pojištění, poskytování zdravotnických služeb, aktivity v oblasti podpory zdraví a veřejné správy Cíl S4 Optimalizace sítě veřejných zdravotnických služeb Cíl S5 Stabilizace hospodaření v systému veřejného zdravotního pojištění a nemocniční péče  Cíl S6 Další nástroje pro měření produkce zdravotnických služeb ve vztahu ke zvyšování jejich efektivity a jejich řízeného nákupu zdravotními pojišťovnami. Cíl. S7 Zvýšení efektivity tvorby zdravotní politiky a výkonu veřejné správy ve zdravotnictví Cíl S8 Hodnocení a řízení kvality péče o zdraví Cíl S9: Poznatková podpora tvorby a realizace zdravotní politiky Cíl S10 Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Cíl S11 Rozvoj komunikativního jednání aktérů zdravotní politiky

Struktura střednědobých cílů

Okruh 1. Zdravotní stav a jeho determinanty Okruh 2. Podpora zdraví   Cíl S1: Zlepšení zdravotního stavu a jeho determinant

Okruh 3. Postavení občanů a pacientů v systému péče o zdraví   Cíl S2: Naplnění práv pacientů Realizační opatření: 2.1    Zachování a rozvoj nástrojů pro naplnění práv pacientů (dostupnost, svobodná volba poskytovatele služeb, spravedlnost, měření celkové kvality zdravotní péče). 2.2    Tvorba funkčního systému vyřizování stížností pacientů Ukotvení v právních předpisech (zákon o zdravotní péči). Ombudsman v nemocnicích (garant práv pacientů). Zapojení pojišťoven do hájení zájmů pojištěnců v oblasti ambulantních služeb. Příklady dobré praxe, provázání s kvalitou. Dostupnost léčby. 2.3    Rozvoj zdravotnického práva ve vztahu k rozvoji medicínských technologií (zákon o zdravotní péči, zapracovat Úmluvu o lidských právech a biomedicíně do českého zdravotnického práva).

Okruh 3. Postavení občanů a pacientů v systému péče o zdraví   Cíl S2: Naplnění práv pacientů Realizační opatření: 2.4    Vztah pacient-lékař a jeho faktory (opatření zejména legislativní povahy v zákoně o zdravotní péči) Informovanost pacientů (zajištění přístupu k informacím, týkajících se pacientova zdravotního stavu, informace pacientům o svém zdraví, informační databáze pro pacienty o systému zdravotnických služeb, tvorba systému informování pacienta, zapojování pacientů v oblasti prevence, programy podpory zdraví). Využití zdravotní knížky u ohrožených skupin obyvatel (chronicky nemocní, starší věkové skupiny) pro podporu vzájemné komunikace mezi l pacientem a lékařem s důrazem na podstatné informace o preskripci léčiv a důležitých termínech např. z hlediska terciární prevence (dispenzarizace), možnost využití ke zlepšení péče např. o pacienty s hypertenzní nemocí, cukrovkou a dalšími rizikovými stavy, které vyžadují dlouhodobou dispenzarizaci. Komunikační dovednosti na straně lékařů. Informovaný souhlas (vztah k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně). Informování rodinných příslušníků (pozůstalých). Informace o kvalitě zdravotnických služeb. Vývoj korespondujícího právního rámce v zákoně o zdravotní péči.

Okruh 4. Hodnocení potřeb a efektivní řízení spotřeby zdravotní péče, léková politika Cíl S3: Efektivně využít dostupné informace a poznatky z oblasti hodnocení potřeb a analýzy spotřeby pro systém veřejného zdravotního pojištění, poskytování zdravotnických služeb a aktivity v oblasti podpory zdraví a veřejné správy Realizační opatření: 3.1 SPOTŘEBA: Zvýšit veřejnou dostupnost údajů o výsledcích spotřeby zdravotní péče (MZ, ÚZIS) a pravidelně publikovat tyto výsledky s využitím internetu. Primárním zdrojem dat jsou zdravotní pojišťovny, sběr a zpracování dat ÚZIS a bude zapotřebí je doplnit ještě také o nezávislá výběrová šetření spotřeby s využitím dotazníkových šetření. V oblasti léčiv je zapotřebí kombinovat údaje SÚKL, MZ, statistiky rodinných účtů a samostatných výběrových dotazníkových šetření se zaměřením na věkové skupiny a jejich nemocnost. 3.2 POTŘEBA/HODNOCEŃÍ RIZIKA: Na úrovni krajů lze využít demografické údaje, údaje onkologického registru, údaje ÚZIS o hospitalizacích a porovnat je s údaji zdravotních pojišťoven. Hodnocení nemocnosti je nutné doplnit o výběrová dotazníková šetření zdravotního stavu a jeho determinant. Tyto komplexní údaje se stanou analytickým východiskem pro tvorbu a realizaci zdravotních plánů kraje se zaměřením na programy podpory zdraví. Současně však bude možné tyto údaje využít také ve spojitosti s tvorbou plánů veřejných zdravotnických služeb a při tvorbě zdravotně-pojistných plánů zdravotních pojišťoven.

Model faktorů, ovlivňujících spotřebu zdravotnických služeb

Léková politika Cíle lékové politiky: 1.Zajištění bezpečných, účinných a kvalitních léčiv pro své občany. 2.Za limitovaný objem financí zabezpečit maximální objem péče, od které lze očekávat zvyšování kvality života lidí. Tuto péči poskytnout lidem, kteří ji skutečně potřebují.

Okruh 5. Organizace,produkce a poskytování služeb   Cíl S4: Optimalizace sítě veřejných zdravotnických služeb Realizační opatření k cíli S4: 4.1 Tvorba plánů veřejných služeb krajů a Prahy a jejich promítnutí do celonárodního zdravotního plánu (příprava metodiky, vstupní analytické studie na úrovni krajů a MZ do října 2005, tvorba návrhu plánů (září), sjednocení plánů do celonárodního plánu lůžkové péče a přístrojové techniky (pouze nákladné přístroje) a jejich projednání do konce roku 2005 tak, aby mohly být východiskem pro změny smluvních vztahů mezi pojišťovnami a poskytovateli služeb v roce 2006) 4.2 Řešení zásadních vzniklých problémů organizačně právního postavení bývalých okresních nemocnic a existujících problémů fakultních nemocnic (cestou návrhu zákona o zdravotnických zařízeních, návrh zákona předat vládě v polovině roku 2005). 4.3 V součinnosti s MŠMT v lednu a únoru 2005 koncepčně zpracovat představu o dalším vývoji právní úpravy nemocniční péče ve vztahu k fakultním nemocnicím. Všechny tři hlavní role fakultních nemocnic (poskytování zdravotnických služeb, vzdělávání a výzkum) musí být organizačně a hospodářsky oddělené. Využít v této oblasti mezinárodní zkušenosti v Evropě a znalost problémů, ke kterým došlo v USA.

Okruh 5. Organizace,produkce a poskytování služeb   Cíl S4: Optimalizace sítě veřejných zdravotnických služeb Realizační opatření k cíli S4: 4.4  Analýza systému pražského zdravotnictví a návrhy na její řešení (do konce roku 2005). 4.5 Zpracování konceptu PL jako koordinátora a rádce pacienta (do konce roku 2005) 4.6 Vyhodnotit zkušenosti pilotních projektů rozvoje metodik komunitního plánování zdravotně-sociálních služeb v ČR. Spolupráce s MPSV na vývoji vazeb mezi zdravotnickými a sociální službami (organizace, řízení a financování sociálně zdravotní péče) (společný pracovní seminář MZ a MPSV v březnu 2005, do konce roku 2005 společná studie vymezující možnosti koncepčního přístupu k řešení problémů v oblasti sociálně.- zdravotnických služeb)

Model vztahů vybraných aspektů přípravy zdravotního plánu kraje

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Cíl S5: Stabilizace hospodaření v systému veřejného zdravotního pojištění a akutní nemocniční péče Realizační opatření na straně státu s očekávanými efekty ještě v roce 2005:

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Aktivity na straně zdravotních pojišťoven Rozvoj analýzy vývoje spotřeby. Aktivní kontrola spotřeby a nákladů ZUM a ZULP se zaměřením na neobvyklou výši cen, odstranit existující smluvní volnost!! Zvýšit právní odpovědnost poboček VZP za aktivní řízení nákupu zdravotnických služeb, pojistné plánování a spolupráci na tvorbě a realizaci krajských zdravotních plánů. Nutno uvažovat o stop stavu v uzavírání nových smluvních vztahů s poskytovateli zdravotnických služeb.

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Spolupráce rozhodujících partnerů (MZ, kraje, pojišťovny, poskytovatelé služeb v jednotlivých segmentech, ÚZIS) Aktivní průběžná výměna informací o průběhu vývoje hospodaření zdravotních pojišťoven. Využití údajů ÚZIS pro průběžné sledování výsledků hospodaření nemocnic a jejich využití pro koordinaci společného postupu MZ a krajů se zdravotními pojišťovnami.

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Potřeba rozvoje nových nástrojů Návrh metodiky globálního rozpočtu nemocnice a jeho využití pro monitorování vývoje hospodaření nemocnic (spolupráce MZ, kraje, IZPE), diskuse tohoto nástroje také pro využití ze strany zdravotních pojišťoven

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Zlepšení kvality a objektivity rozhodovacích procesů na jednotlivých úrovních správy zdravotního pojištění Rozvoj metod pojistného plánování a hodnocení výsledků hospodaření (výročních zpráv), zvýšení odpovědnosti při výkonu státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění (MZ, vláda, PSP). Rozvoj odpovědnosti při výkonu státní správy a samosprávy (odpovědné jednání, vynutitelné a kontrolovatelné zákonem). Optimalizace organizačního uspořádání a podmínek pro rozhodování v rámci VZP. Zvýšit odpovědnost samosprávy ve vztahu k veřejnosti, k pojištěncům.

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Rozvoj aktivního nákupu a úhrad poskytovaných služeb (dlouhodobý pohled): Implementace metod pojistného plánování na úrovni jednotlivých pojišťoven. Analýza stávajících smluvních vztahů a nakupování služeb a hledání cest k jejich efektivnímu rozvoji. Zpracování a aplikace metodiky globálních rozpočtů v kombinaci s dalšími úhradovými mechanismy (výkony, DRG, ….). Další rozvoj kombinované kapitačně výkonové úhrady služeb PL, realizovat nákladové analýzy v tomto segmentu služeb. Analýza úhrad péče a nákladů u ambulantních specialistů. Analýzy vztahu potřeby a spotřeby zdravotnických služeb jako nutných podmínek aktivního nákupu těchto služeb a řízení vývoje nákladů. Rozvoj kapacity a pracovních postupů zřizovatelů nemocnic k výkonu jejich odpovědnosti s využitím stávajících údajů a nových metod sběru a zpracování dat o hospodaření nemocnic (účetně evidovat odděleně ambulantní a lůžkovou péči, vedlejší hospodářskou činnost). Realizovat ve spolupráci IZPE, ÚZIS s kraji a MZ. Další rozvoj úhrady nemocniční péče rozšířit o metodu globálních rozpočtů se specifikací objemu a struktury služeb ve vztahu k potřebám. Globální rozpočty je vhodné kombinovat se systémem DRG nebo výkonovou úhradou. Tento postup je zapotřebí ověřit formou pilotních experimentů. V přechodovém období využít výkonové úhrady doplněné o regulační opatření a korekce cenových relací. Součástí je nutný sběr a zpracování dat o hlavních a vedlejších diagnózách, délce ošetřovací doby a dalších údajů, souvisejících s produkcí a výsledky nemocniční péče.

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Rozvoj metod a postupů měření a řízení produkce nemocnic: Hodnocení efektivity hospodaření nemocnic cestou srovnávání složených ukazatelů. Tento úkol lze realizovat v návaznosti na změny sběru a zpracování údajů, které realizuje ÚZIS. Jednotná účetní osnova a postupy, oddělená účetní evidence akutní, dlouhodobé a ambulantní péče. Nutná metodická spolupráce s MF. Řízení nákladů na úrovni jednotlivých nemocnic a jejich nákladových středisek. Měření výsledků poskytovaných služeb v oblasti nemocniční péče s využitím nejprve jednoduchého okruhu ukazatelů. Spolupráce MZ, kraje, pojišťovny, IZPE, ÚZIS.

Okruh 6. Financování a úhrady zdravotnických služeb Cíl S6: Tvorba a pilotní ověření dalších potřebných nástrojů pro měření produkce zdravotnických služeb ve vztahu ke zvyšování jejich efektivity a jejich řízeného nákupu zdravotními pojišťovnami.   Realizační opatření: 6.1  Celostní přístup k hodnocení vývoje financování a úhrad v jednotlivých segmentech zdravotnických služeb (národní zdravotní účty zdraví), řízení rozhraní vícezdrojového financování zdravotnického systému. Aplikace tohoto nástroje je rozvíjena v ÚZIS ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a s použitím metodiky OECD. Tento nástroj by bylo vhodné aplikovat také na úrovni jednotlivých krajů. 6.2  Rozvoj globálních rozpočtů nemocnic jako potřebného celkového rámce objemu a struktury služeb v kombinaci s výkonovým způsobem měření produkce. Globální rozpočty umožňují vymezit objem a strukturu péče také prospektivně. 6.3  Rozvoj metod pro měření a řízení produkce nemocniční péče (analýzy a standardizace nákladů, léčebných postupů a výsledků služeb). V této rovině je nutné pracovat s měřením produkce pomocí výkonů nebo jejich agregátů na bázi DRG. 6.4  Kontinuální hodnocení efektivity služeb se zaměřením na řízení nákladů, v jednotlivých segmentech služeb. 6.5  Využití nástroje národních zdravotních účtů pro tvorbu a realizaci zdravotní politiky. 6.6  Hodnocení dosahovaných výsledků nezávislým výzkumem, kritická nezávislá reflexe tvorby a realizace zdravotní politiky v oblasti financování a úhrad.

Okruh 7. Veřejná správa a etapy její reformy Cíl. S7: Zvýšení efektivity tvorby zdravotní politiky a výkonu veřejné správy ve zdravotnictví Realizační opatření: 7.1    Rozvoj pracovníků MZ a veřejné správy na úrovni krajů a obcí cestou programů dalšího vzdělávání s využitím e-learningu. V ČR také výrazně chybí překlady mnoha významných zahraničních monografií a dokumentů zdravotní politiky (OECD, WHO). Ve větší míře by tak bylo možnost využit dostupných zahraničních teoretických poznatků, výsledků výzkumu a analýz a srovnávat je s domácími výsledky. 7.2    Pro zlepšení výkonu zřizovatelské funkce je nutné zřídit nový odbor MZ ve vztahu k přímo zřizovaným organizacím. Organizační opatření a základní personální a metodický rozvoj tohoto útvaru lze realizovat v roce 2005.

Okruh 7. Veřejná správa a etapy její reformy Cíl S8: Celostní hodnocení a řízení kvality péče o zdraví Realizační opatření: 8.1    Zpracovat koncepci celostního hodnocení a řízení kvality zdravotní péče ČR. Promítnout základní aspekty hodnocení a řízení kvality do přípravy návrhu zákona o financování zdravotnictví. Termín do konce roku 2005. Z koncepčního hlediska zohlednit následující oblasti: Senzitivita zdravotnických systémů k potřebám pacientů. Rozvoj standardů na celonárodní úrovni a jejich regionální a lokální aplikace. Standardy rozsahu služeb a lidských zdrojů (síť veřejných služeb). Léčebné postupy (profesionální standardy). Přístrojová vybavenost. Technické požadavky. Hodnocení technologií. Akreditace služeb. Kontrola kvality veřejnou správou. Měření výsledků. 8.1    Zpracovat soubor základních ukazatelů pro co nejrychlejší aplikaci pro hodnocení kvality. V tomto směru lze využít základní soubor ukazatelů, které jsou používány pro mezinárodní srovnání v rámci OECD. Současně tak lze výsledky v ČR mezinárodně porovnat.

Cíl S9: Poznatková podpora tvorby a realizace zdravotní politiky Okruh 8. „Poznatková podpora tvorby zdravotní politiky - výzkum, statistika a informatika – hodnocení dosahovaných výsledků zdravotní politiky Cíl S9: Poznatková podpora tvorby a realizace zdravotní politiky   Realizační opatření: 9.1  Mezinárodní srovnávací výzkum zdravotnických systémů, reforem zdravotnictví (průběžně), mezinárodní konference o úhradových mechanismech (2006), překlady dokumentů OECD a WHO, monografií z oblasti ekonomiky zdraví. 9.2  Průběžné hodnocení dosahovaných výsledků reformních kroků – Zpráva o stavu zdraví (publikovaná jednou za dva roky za celou ČR). 9.3  Rozvoj kapacit výzkumu a analýz v oblasti zdraví a jeho determinant, podpory zdraví, organizace, financování a úhrad zdravotnických služeb, správy a řízení zdravotnických služeb, srovnávacího práva, sociologie medicíny. Koncepce dalšího rozvoje sběru a zpracování dat na úrovni krajů a ČR pro potřeby tvorby zdravotní politiky a výkonu veřejné správy. e-learningové programy pro podporu rozvoje poznání a informovanosti aktérů zdravotní politiky. 9.7  Databáze pro podporu rozhodovacích procesů v oblasti léčiv, úhrad zdravotnických služeb, tvorbu zdravotních plánů krajů a ČR. 9.8  Rozvoj informačního systému pro pacienty (právní porady, informace o zdravotnických službách, organizaci služeb, práv pacientů ….

Okruh 9. Rozvoj lidských zdrojů Cíl S10: Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Realizační opatření: 10.1    Plánování a řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví v rámci plánů veřejných služeb krajů, Prahy a ČR: Počátkem roku 2005 zpracovat návrh národních standardů (minimální personální vybaveni sítě veřejných zdravotnických služeb). 10.2    Vymezit základní aspekty dlouhodobě udržitelného systému odměňování pracovníků ve zdravotnictví. A zřídit dlouhodobou pracovní skupinu pro řešení tohoto úkolu. 10.3    Návrh programu dalšího vzdělávání PL v návaznosti na rozvoj systému primární zdravotní péče a koncept lékaře koordinátora. Do konce roku 2005. 10.4    Příprava nového vzdělávacího programu pro PL (jako koordinátory a představitele významného segmentu zdravotnických služeb – primární péče). 10.5    Rozvoj vzdělávacích programů pro pracovníky zdravotních pojišťoven (ekonomika zdraví, správní právo, hodnocení potřeb a spotřeby zdravotní péče, epidemiologie, demografie,). 10.6    e-learningové vzdělávací programy pro pracovníky veřejné správy, lékaře primární péče, pracovníky zdravotního pojištění a řídící pracovníky ve zdravotnictví.

Okruh 10. Aktéři, zájmy, jednání aktérů a vývoj zdravotnického práva CílS11: Rozvoj komunikativního jednání aktérů zdravotní politiky Realizační opatření: 11.1    Rozvoj pravidel a právního rámce komunikace s aktéry zdravotní politiky. 11.2    Spolupráce s ostatními důležitými resorty a subjekty MPSV, MF, ČLK, odbory, pacienty, médii. 11.3    Rozvoj spolupráce státní správy a výzkumem při využití výsledků a poznatků, získaných cestou nezávislého výzkumu.

Legislativní práce a jejich průběh   Programovým prohlášením vlády a dále Plánem legislativních prací vlády schváleného usnesením vlády ze dne 24. listopadu 2004 č. 1157 o Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2004 a na rok 2005 bylo Ministerstvu zdravotnictví uloženo předložit tyto návrhy zákonů: 1. Návrh zákona o zdravotní péči 2. Návrh zákona o zdravotnických zařízeních 3. Návrh zákona o financování zdravotnictví 4. Návrh zákona o léčivech

Ekonomické aspekty koncepce, financování a úhrady zdravotní péče

Vztah výdajů na zdravotnictví k ekonomickým možnostem

Podíl veřejných výdajů v %

Bazický index nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v letech 1998 - 2004

Vývoj meziročních nákladů na zdravotní péči hrazených ze systému v. z Vývoj meziročních nákladů na zdravotní péči hrazených ze systému v.z.p. ve vybraných segmentech zdravotnických služeb v letech 1998 - 2004

Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v letech 1998 – 2004 v mld. Kč

Srovnání příjmů z veřejného zdrav. poj Srovnání příjmů z veřejného zdrav. poj. - vlastní výběr pojistného a platby státu za státní pojištěnce (v mld. Kč)

Meziroční růstu příjmů z výběru pojistného, platby státu za státní pojištěnce a příjmů z pojistného vč. vlivu přerozdělování (v %)

Pohledávky z obchodního styku (v mil Kč)

Závazky z obchodního styku (v mil Kč)

Kroky pojišťoven, poskytovatelů a územní veřejné správy Možná řešení závazků VZP po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům služeb (problém deficitu VZP) ALTERNATIVY Kroky MZ, vlády, PSP Kroky pojišťoven, poskytovatelů a územní veřejné správy   1. Nulový růst výdajů zdravotního pojištění v roce 2005 Stát by musel akceptovat návrh zdravotně pojistných plánů s nulovým růstem výdajů. Stát však současně musí hodnotit společenské důsledky takového kroku. Vláda nemá podle platné právní úpravy možnost měnit navržené zdravotně pojistné plány. Lze tak učinit až v PSP ČR. Měla by být přijata vyhláška o úhradách na druhé pololetí v nulovým růstem oproti druhému pololetí 2004. Je zde rozpor mezi vyhláškou o úhradách pro 1. pol. 2005 a zdrav. poj plány. Deficit VZP je kryt nulovým meziročním růstem úhrad ve všech segmentech podle zdravotně pojistného plánu na rok 2005. Důsledkem bude vynucená vyšší efektivita fungování na straně poskytovatelů, hrozí vznik čekací dob, nejsou nástroje na řízení takových problémů. Poskytovatelé se budou snažit blokovat projednání zdrav. poj. plánů v PSP. Na celé záležitosti si pomohou ZZP. 2. Růst 0 až 3% podle segmentů jinak beze změn Tato varianta umožňuje diferencovat růst v jednotlivých segmentech. Zejména je zapotřebí zajistit nulový růst výdajů na léčiva a zdravotnické prostředky ve druhém pol. 2005 oproti 2. pol. 2004. Pozor na vývoj růstu v oblasti léčiv za 1. pol. 2005, je očekáváno 11-12%!! Částečné rozpory se zdravotně pojistnými plány pojišťoven na rok 2005. Není řešena ztráta cca 2 mld. v důsledku neúplného přerozdělení příjmů pojišťoven. Deficit VZP může narůst.

Kroky pojišťoven, poskytovatelů a územní veřejné správy Možná řešení závazků VZP po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům služeb (problém deficitu VZP) ALTERNATIVY Kroky MZ, vlády, PSP Kroky pojišťoven, poskytovatelů a územní veřejné správy   3. Růst 0 až 3% podle segmentů okamžitá realizace 100% přerozdělení Tento krok vyžaduje ze strany státu okamžitě reagovat cestou legislativní nouze a změnit neúplné přerozdělování. Růst deficitu VZP bude silně omezen, Ztráta vznikne jenom za 1. pol. ve výši asi 1 mld. Bez rychlého překlenutí důsledku deficitu VZP však budou trvat závazky VZP po lhůtě splatnosti. 4. Růst 0 až 3% podle segmentů a současně stát kompenzuje ihned částečně deficit VZP ve výši 4 mld., vzniklý jako ztráta v důsledku neúplného přerozdělení příjmů pojišťoven Kvalita rozhodovacích procesů na úrovni státu se musí oproti dosavadnímu vývoji ve všech alternativách zlepšit. Rozhodovací procesy musí být analyticky podloženy, modelovány důsledky. Lze považovat za nejpříznivější variantu z hlediska zdravotnického systému, avšak důsledek je přenesen na stát, resp. veřejné finance. Oprávněnost tohoto kroku je opodstatněna tím, že v předchozích letech byla ponechána dlouhodobě systémová chyba v neúplném přerozdělení příjmů pojišťoven

Kritéria pro hodnocení očekávaných důsledků a výsledků cílových stavů ekonomická vazba na reformu veřejných financí rizika sociálního vyloučení skupin obyvatelstva vývoj zdravotního stavu a jeho determinant, sociální a politická přijatelnost reformních kroků, vztah pacient lékař, koordinace a kooperace, vazby na sociálně zdravotnické služby, Z  hlediska širšího konceptu kvality zdravotnických služeb: cenová, geografická a časová dostupnost služeb medicínská účelnost, dosahované výsledky léčebných postupů ekonomická efektivita, mikro-, makro, alokační efektivita, řízení rizika výskytu nemoci systémem zdravotního pojištění, ekvita/spravedlnost.

Závěry Reformy a zájmové skupiny ve zdravotnictví Podnikatelské zájmy (PPP, majetek, investice) Kooperativní a nekooperativní hry Systémový přístup vs. dílčí opatření Řízení „rozhraní“ Bilanční nevyváženosti, deficity, ztráty hospodaření Hodnocení potřeb, řízení spotřeby Problémy a jejich příčiny Reformní návrhy bez znalosti příčin Časová dimenze Možnosti realizace v daním čase Kapacita pro tvorbu a realizaci zdravotní politiky Hodnocení výsledků

Vznik a uznání veřejného zájmu

Konec Děkuji za pozornost