Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/
Zámecký park Třeboň Autor: Jan Kukačka, Jaroslav Fliegel, Daniel Dvořák, Dominik Hořejší Škola: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Datum: Kvinta
Zámecký park Třeboň Zámecký park má charakter městského parku. Je tvořen vzrostlými porosty a solitérami, pocházejícími z původních parkových porostů, (převážně dub a lípa, dále javor, bříza a habr)
Zámecký park Třeboň Podoba zámeckého parku před přestavbou třeboňského zámku za Petra Voka z Rožmberka není příliš známá. O parku se nedochovala žádná ucelená dokumentace. Předpokládá se, že se zde původně nalézal podmáčený terén s vodním příkopem.
Zámecký park Třeboň Stoka ze severní výpusti rybníka Svět Vznik za Petra Voka z Rožmberka koncem 16. století
Zámecký park Třeboň Petr Vok nechal přeložit silnici vedoucí Břilickou (Budějovickou) městskou branou. Později v nově vzniklém prostoru mezi dnešní Sokolskou ulicí a zámeckým křídlem vybíhajícím nechal vybudovat upravenou zahradu.
Zámecký park Třeboň Veliký a nákladně vybavený dřevěný malovaný altán, pro konání zahradních slavností Vybavení altánu – nedochovalo se Zmizelo po obsazení Třeboně císařskou posádkou Samotný altán - využíván jako sklad rybářských sítí Nakonec vyhořel Park získal své dnešní dispozice v roce 1870
Zámecký park Třeboň Park otevřen až po roce 1945 Využíván - již za první republiky u příležitosti hospodářských výstav V současnosti - oblíbené místo odpočinku třeboňských občanů, turistů i lázeňských hostů
Jaroslav Fliegel
Zdroje (15:03, ) _(z%C3%A1mek)#Z.C3.A1meck.C3.BD_park (15:06, ) (15:14, )