Sociologie C 2. cvičení Základní informace k organizaci výuky, obsah a průběh cvičení, požadavky k plnění studijních povinností, literatura Vstup do problematiky sociologického výzkumu – od laického k sociologickému poznání 3) Zadání zápočtového projektu 5.

Sociologie C 2. cvičení Prezentace projektů sociologického výzkumu (Kateřina Kadlecová, Markéta Lorencová, Jan Mišalko) Věda, teorie a sociologický výzkum.

Věda Věda představuje: a) soubor utříděných poznatků b) proces vytváření těchto poznatků Základní cíle vědy jsou teorie Teorie jsou systémem pojmů a tvrzení, umožňujícím porozumět fenoménům světa, vysvětlovat, předpovídat, kritizovat Vědecký výzkum slouží vědě k získávání nových poznatků a prověřování dílčích částí teorie Výzkum je systematické, kontrolované , empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy Sociologický výzkum – zahrnuje systematické šetření, popis, analýzu a výklad společenských jevů založených na sběru informací o konkrétním předmětu sociologického zájmu

Typy výzkumů v sociologii – základní vymezení pojmů Základní výzkum (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní společnosti) – jde o vytváření základních poznatků Aplikovaný výzkum (řeší praktické otázky, cílem je návrh opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – praktické problémy a aplikace Akční výzkum (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – řešení lokálních praktických problémů Evaluační výzkum (hodnotové posouzení intervencí na základě empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – určení hodnoty, kvality a významu intervence Kritický výzkum (cílem je kritika stávajících společenských nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – osvětlení a změna sociálních nerovností Průzkum Výzkumná sonda Šetření Anketa

Věda a její paradigmatický základ Vědou je takový obor, kde komunita vědců přijímá shodné paradigma. Jinak řečeno, věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru Podle T. Kuhna je vědou ten obor, kde skupina vědců zastává shodné paradigma – tzv. koncept „normální vědy“ Je sociologie „normální vědou“?

Paradigma v sociologii Jak rozumět pojmu paradigma? - označuje převládající názor přijímaný badateli určité vědecké disciplíny za vzorový též model vědy, tradice zkoumání, struktura představ, koncepcí, hodnot, postupy řešení sociologie je věda multiparadigmatická Paradigma v sociologii: určitý pohled na společnost, na sociální skutečnost v sociologii panuje paradigmatický pluralismus a) faktualistické (svět jako objektivní realita, sociální fakta) b) behaviorální ( základem je chování lidí v sociálním kontextu) c) definiční (svět definován jedincem, interpretace reality – tzv. Thomasův teorém – není ani tak důležité, jaké věci objektivně jsou, ale jak jim lidé rozumějí, jak je definují a podle toho jednají)

Paradigma v sociologii autorita metodologie optika PARADIGMA problematika jazyk teorie

Výzkumná paradigmata v sociologii - kvantitativní a kvalitativní přístupy výzkumu Kvantitativní výzkum (pozitivistické paradigma) jako snaha vysvětlit – cílem je testování hypotéz logika je deduktivní omezený rozsah informací o velkém počtu jedinců redukce počtu pozorovaných proměnných a redukce počtu sledovaných vztahů mezi proměnnými snadná generalizace poznatků na populaci vyžaduje silnou standardizaci – vysoká reliabilita, nízká validita Kvalitativní výzkum (interpretativní paradigma) jako snaha porozumět – cílem je vytváření nových hypotéz, nové teorie logika je induktivní mnoho informací o malém počtu jedinců silná redukce počtu sledovaných jedinců problematická reprezentativnost slabá standardizace – vysoká validita, nízká reliabilita

Výzkumná specifika v sociologickém (sociálním) výzkumu – iluze dokonalosti vědeckého poznání v sociálních vědách 1) Předmět poznání – sociální jev - zkoumáme vždy v redukované podobě – sociální svět je proměnlivý a složitý 2) Empirické údaje jsou poznamenány vysokou mírou nepřesnosti – faktor subjektivity (výzkumník x respondent) – Thomasův teorém definice situace 3) Výzkumné závěry v sociálních vědách mohou mít jen pravděpodobnostní charakter – přiznejme si, že vědecké výsledky v exaktních oborech jsou přesnější, spolehlivější, mají univerzálnější platnost, produkují nálezy determinisitického charakteru

Etapy výzkumného procesu - obecně 1. Přípravná fáze(volba výzkumného tématu, oblast výzkumu, vymezení problému, účel výzkumu, výzkumné otázky, metoda, hypotézy) Plán výzkumu (návrh celého výzkumu, úvaha o výběru zkoumaných objektů, kdy a kde se výzkum povede, časový a finanční plán, obsah se diskutuje s oponenty) Pilotáž 2. Realizační fáze (sběr dat, základní práce s daty) 3. Vyhodnocovací fáze (analýza a interpretace dat, uveřejnění výsledků) Shrnuto: Vědecká otázka – proč Návrh teorie – naše řešení Identifikace proměnných – co sledovat Určení hypotéz – očekávání Plán výzkumu – jak Sběr dat, testování hypotéz – shromažďování/analýza dat Vyhodnocení výsledků – co to znamená Kritické shrnutí – jaký to má význam

Etapy sociologického výzkumu Přípravná (teoretická) etapa Způsob zadání (zakázka, grantový úkol) b) Výzkumné téma – problém (výzkumný zájem, nevyjasněná sporná či neřešená situace) c) Stav řešené problematiky (podrobná literární rešerše, studium dostupných materiálů, zhodnocení aktuálního stavu poznání) d) Cíle výzkumu a výzkumné otázky e) Hypotézy f) Metoda a technika výzkumu Projekt (plán) výzkumu – část teoretická, metodická a organizační

Projekt výzkumu – konkretizace aspektů a kroků výzkumu Etapy sociologického výzkumu Projekt výzkumu – konkretizace aspektů a kroků výzkumu 1) Teoretická část - aktuální stav řešené problematiky, vymezení a formulace problému vlastního výzkumu, definice cílů výzkumu, stanovení hypotéz 2) Metodická část - technika sběru empirických dat, vymezení souboru objektu zkoumání, výběr respondentů, metoda analýzy dat 3) Plán výzkumu- (časový, finanční plán, výstupy – publikace, konference, semináře)

Etapy sociologického výzkumu Pozor na chyby! Nedostatečné seznámení výzkumníka s aktuálním stavem poznání – „objevuje se objevené“ Nedůsledná příprava nástroje sběru empirických dat

Etapy sociologického výzkumu Fáze sběru dat Čím začít? Pilotáž - předvýzkum – řešení problému transformace informací Srozumitelnost otázek, použitelnost nástroje sběru dat Ochota respondentů odpovídat, podmínky dotazování Povaha odpovědí Jsou získaná data kvalitní? Validita dat. Reliabilita dat. Co dál? Příprava tazatelů Výběr respondentů Vlastní terénní dotazování Kontrola práce tazatelů Kontrola úplnosti a správnosti dotazníků

Nepřipravení tazatelé!!! Etapy sociologického výzkumu Pozor na chyby! Nepřipravení tazatelé!!!

Etapy sociologického výzkumu Fáze zpracování dat Analýza a interpretace empirických dat - záleží vždy na povaze výzkumu, použité metodě a technice V případě dotazníkového výzkumu: kontrola úplnosti dat – kontrola dotazníků kódování otevřených otázek – vytváření kódového klíče přenos dat do počítače – vytváření systémového souboru třídění dat – první stupeň třídění druhého a vyššího stupně, testování hypotéz interpretace dat závěrečná zpráva – prezentace výsledků

Etapy sociologického výzkumu Pozor na chyby! Nevhodně připravený kódový klíč, příliš detailů a nepodstatných postřehů ve výzkumné zprávě.