Právní úprava ochrany ovzduší a ozonové vrstvy země PŽP 8 Právní úprava ochrany ovzduší a ozonové vrstvy země
Předmět a důvod ochrany Ovzduší = plynný obal země (atmosféra) vyskytující se volně v prostoru Stav ovzduší je podmínkou života na zemi, vliv na ostatní složky ŽP a ekosystémy Znečištění má globální dopady Ochrana před vnášením znečišťujících látek, nelze zakázat, jen omezit na únosnou míru
Prameny - ČR Počátek 90. let – první zákon o ochraně ovzduší, o poplatcích, o ochraně ozonové vrstvy, stanovení emisních limitů vyhláškou Od 1. 6. 2002 platí zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, navazující prováděcí předpisy stanoví imisní a emisní limity, seznamy znečišťujících látek a další
Ochrana ovzduší v mezinárodním právu Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, EHK OSN, Ženeva 1979 (ČSSR 1984) rámcová a obecná, tzn. neobsahuje konkrétní závazky, které jsou až v jejích osmi protokolech (ČR všechny podepsala): program monitorování a vyhodnocování snížení emisí síry přes hranice o 30%, o 72% Snížení emisí oxidu dusíku, těkavé organické látky, těžké kovy, perzistentní organické polutanty, omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu
Ochrana ovzduší v mezinárodním právu - pokračování Úmluva o ochraně ozónové vrstvy země, UNEP, Vídeň 1985 (ČSFR 1991), rámcová, konkretizována v protokolech: Montrealský protokol, závazek snížit spotřebu freonů o 50%, nedostačující, dodatky: Rozšíření počtu sledovaných a regulovaných látek porušujících ozónovou vrstvu, zkrácení lhůt a zpřísnění limitů Rámcová úmluva o změně klimatu, Rio de Janeiro 1992, obecná cíl stabilizace a snížení emisí skleníkových plynů Kjótský protokol 1997, snížení do 2010
Ochrana ovzduší v ES ES jsou členem mezinárodních úmluv Asi ve čtyřiceti právních předpisech (hlavně směrnicích) jsou závazky převzaté z úmluv a další regulace emisních a imisních limitů Transponováno v českém zákoně o ochraně ovzduší Přímo účinná nařízení o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu
Ochrana ovzduší – přípustná úroveň znečišťování Seznam znečišťujících látek Emisní limity Obecné pro jednotlivé znečišťující látky nebo jejich skupiny Specifické u jmenovitě uvedených stacionárních zdrojů, stanovují se bez ohledu na obecné Emisní stropy a redukční cíle Stanoveny v národních programech snižování emisí Přípustná tmavost kouře Pachové číslo a přípustná míra obtěžování zápachem Definice pojmů v § 2 Konkrétně stanoveno prováděcími právními předpisy (nařízeními vlády a vyhláškami) Program snižování emisí (národní, krajský, místní)
Ochrana ovzduší – přípustná úroveň znečištění Imisní limity, meze tolerance Program snižování emisí (národní, krajský, místní) Územní ochrana oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší Vyhlašuje MŽP pokud je v aglomeraci s vysokou hustotou osídlení nebo více než 250 000 obyvateli překračován alespoň jeden imisní limit Sledování úrovně znečištění Krajské a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší (nařízení KÚ, OÚ) Smogový varovný a regulační systém, regulační řád Smogová situace zvláštní imisní limit Vyhlašuje ČHMÚ (příspěvková organizace MŽP) spolu s regulačními opatřeními k omezení emisí ze stacionárních zdrojů
Ochrana ovzduší – kategorizace zdrojů znečišťování Mobilní (dopravní prostředky) jsou upraveny ve zvláštních předpisech (např. zákon o provozu na pozemních komunikacích, zákon o drahách ad.) Stacionární podle vlivu na kvalitu ovzduší zvláště velké, velké, střední a malé podle velikosti se liší povinnosti jejich provozovatelů ukládané zákonem Spalovny odpadů (nebezpečného, komunálního, jiného) „Spalovací zdroje“ (účelem teplo): kategorizace dle tepelného příkonu nad 50 MW, nad 5 MW, nad 0,2 MW, do 0,2 MW „Ostatní zdroje“
Ochrana ovzduší – § 11, povinnosti provozovatelů (kromě provozovatelů malých zdrojů) Dodržování emisních limitů Měření a monitorování množství vypouštěných znečišťujících látek, informování veřejnosti Dodržování emisních stropů, pachových čísel, přípustné tmavosti kouře, neobtěžovat zápachem nad přípustnou míru obydlené oblasti Vedení provozní evidence, schválení regulačních řádů provozu Prevence havárií, odstranění nebezpečného stavu, zastavení či omezení provozu při určitých koncentracích Umožnit přístup osobám pověřeným orgány ochrany ovzduší a inspekci
Ochrana ovzduší – povinnosti provozovatelů malých zdrojů Dodržovat přípustnou tmavost kouře a pachového čísla, neobtěžovat kouřem a zápachem okolí Dodržování předepsané technologie a údržby Podnikatelé nad 15 kW musí zajistit kontrolu spalování a měření emisí prostřednictvím držitele živnostenského oprávnění v oboru kominictví
Ochrana ovzduší – § 17, stanoviska a povolení Většinu je možno časově omezit Na rozhodování (kromě stanovisek k ÚPD) se vztahuje správní řád Povolení stanoví závazné podmínky provozu z hlediska ochrany ovzduší (emisní limity, opatření k vyloučení rizik…) Při vydávání se OOO řídí programy snižování emisí, případně programy pro zlepšení kvality ovzduší OOO může na návrh nebo z vlastního podnětu jím vydané povolení změnit nebo zrušit z důvodu ochrany veřejného zdraví při změně rozhodných podmínek je-li při výkonu povolení závažně či opakovaně porušen zákon
Stanoviska a povolení k řízením podle stavebního zákona Stanoví podmínky ochrany ovzduší závazné pro stavební úřad, který vydává ÚR, SP… Stavební úřad nesmí vydat povolení bez souhlasu orgánu ochrany ovzduší Stanoviska k ÚPD Povolení k umisťování staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, !součástí žádosti rozptylová studie autorizované osoby! Povolení staveb zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů a k jejich změnám, !součástí žádosti rozptylová studie autorizované osoby! Povolení k uvedení do zkušebního i trvalého provozu
Ochrana ovzduší – § 17, stanoviska a povolení - pokračování B.Povolení téměř vždy je součástí žádosti posudek autorizované osoby K zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů, K výrobě zařízení, materiálů a výrobků, které mohou znečišťovat ovzduší nebo mají sloužit ochraně ovzduší Ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů (!možno zpřísnit limity!) Ke spalování nebo spoluspalování odpadu, včetně odpadních olejů
Ochrana ovzduší – § 19 poplatky za znečišťování ovzduší Roční výše sazeb a způsob výpočtu se řídí přílohou č. 1 zákona Správce poplatku = úřad rozhodující o jeho výši Poplatek vybírá a vymáhá finanční úřad Příjemcem poplatku je Státní fond životního prostředí, kromě poplatku za malý stacionární zdroj, kde je poplatek příjmem obce a musí být použit k ochraně ŽP Odklad placení části (60%) poplatku Rozhoduje správce poplatku na žádost Prokazatelné zahájení prací za účelem snížení emisí Ukončení prací do 2 let od zahájení Dosažení úrovně emisí stanovených v rozhodnutí o odkladu Rozhodnutí o prominutí nebo doplacení
Ochrana ovzduší – obec a občané Obec může obecně závaznou vyhláškou zakázat promítání světelných reklam a efektů na oblohu a zakázat používání laserové techniky při kulturních akcích (samospráva) Obec může nařízením zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování Obec může nařízením stanovit podmínky nebo zakázat spalování suchých rostlinných materiálů (případně zajistit jiný způsob odstranění) Vyhlašuje signál regulace k omezení emisí ze stacionárních zdrojů a omezení provozu mobilních zdrojů (smogová situace)
Ochrana ovzduší – opatření k nápravě a zákaz (omezení) provozu Opatření ke zjednání nápravy uloží OOO, pokud neplní povinnosti stanovené zákonem nebo zvláštními právními předpisy Rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu vydá OOO pokud provozovatel provozuje stacionární zdroj bez vydaného stanoviska nebo povolení Při vážném nebo bezprostředním ohrožení nebo poškození kvality ovzduší neomezí nebo nezastaví jejich zdroj anebo neodstraní nebezpečný stav provozu Znečišťuje ovzduší nad stanovenou míru a nerealizuje opatření k nápravě uložené OOO
Ochrana ovzduší - § 40 sankce Široké rozmezí výše pokut u jednotlivých skutkových podstat (např. od 20 tisíc do 10 mil. při provozování bez povolení) Nižší u správních deliktů provozovatelů malých zdrojů při souběhu porušení více povinností se pokuty sčítají Pokuty uložené inspekcí jsou příjmem SFŽP (50%) a obce (50%), na jejímž území k porušení povinnosti došlo (vymáhá je finanční úřad) Pokuty uložené KÚ/OÚ jsou jejich příjmem a musí být použity k ochraně ovzduší Při vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
Ochrana ovzduší – vykonavatelé veřejné správy MŽP (§ 43) -ústřední správní úřad OO a vrchní státní dozor nad dodržováním právních předpisů (ČR a ES) Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a KÚ Koordinuje výzkum Zajišťuje provoz sítě imisního monitoringu ad. ČIŽP – kontrolní a sankční orgán Provádí měření za účelem kontroly dodržování emisních limitů Dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí OOO ad.
Ochrana ovzduší – vykonavatelé veřejné správy - pokračování Kraje, OÚ obcí s rozšířenou působností, obce Česká obchodní inspekce, celní úřady (dovoz a vývoz regulovaných látek), Ministerstvo zdravotnictví
Ochrana ovzduší - § 15 autorizace Rozhodnutí o autorizaci vydává a ruší MŽP Vyžaduje se ke zjišťování znečišťujících látek K dohledu nad provozem spalovny odpadu nebo zařízení schváleného ke spoluspalování odpadu Ke zpracování rozptylových studií a odborných posudků
Ochrana ozonové vrstvy Země Ochrana části ovzduší před vyjmenovanými látkami, které ji poškozují (freony či halony) Hlava III zákona o ovzduší, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu ve znění 2038/2000 a 2039/2000 Postupné zakazování veškerého využívání poškozujících látek Povinnost znovu získávat a posléze zneškodnit, regenerovat či recyklovat regulované látky ze zařízení, možno provádět jen na základě časově omezeného povolení Registr revizních techniků chladicích a klimatizačních zařízení, zapsané osoby kontrolují zařízení a evidují a kontrolují úniky Povinnost označovat výrobky a obaly Povinnost evidence, vykazování a registrace regulovaných látek Výrobci regulovaných látek a výrobků, které je obsahují jsou povinni platit poplatek ve výši 400 Kč za kg regulované látky
Ochrana klimatického systému Země – obchodování s emisními povolenkami Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ustavující schéma pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci společenství… Příloha č. 1 stanoví seznam typů zařízení, které lze provozovat jen na základě povolení k emisím skleníkových plynů vydávaným na žádost provozovatele MŽP v dohodě s MPO Provozovateli stacionárního zdroje, který je součástí zařízení, proto není ukládána povinnost dodržovat emisní limity skleníkových plynů v povolení podle § 17 zákona o ochraně ovzduší Podmínkou je schopnost zjišťovat a vykazovat emise skleníkových plynů V povolení jsou stanoveny podmínky zjišťování emisí včetně frekvence a metodiky a podmínky zveřejňování a vykazování emisí Množství emisí ověřuje osoba autorizovaná podle zákona o ovzduší
Ochrana klimatického systému Země – obchodování s emisními povolenkami - pokračování Národní alokační plán Určuje celkové množství povolenek pro obchodovací období a množství přidělené jednotlivým provozovatelům zařízení Návrh je zveřejněn a každý provozovatel zařízení může k němu zaslat vyjádření Po schválení Evropskou komisí je přijat ve formě nařízení vlády Činnost správce registru obchodování s povolenkami, přidělování povolenek a vyřazování povolenek z obchodování se řídí Nařízením Komise (ES) o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle čl. 19 odst. 3 směrnice 2003/87/ES Vyřazuje se množství povolenek odpovídající vykázanému množství emisí za předchozí kalendářní rok, které tak přestávají být obchodovatelné Za ostatní povolenky jsou přiděleny povolenky nové