Evropská charta místní samosprávy
Charakteristika závazná mezinárodní smlouva za základě čl. 10 ústavy je součástí českého právního řádu základní cíl garantovat místním společenstvím právo na samosprávu zajistit jejich nezávislost vymezit optimální vztah ústředních a místních vlád ze 47 členských států RE Chartu nepodepsaly pouze San Marino a Monako Charta má rámcový charakter – nezakládá pro místní samosprávy žádné nové kompetence
Historie za začátku byla iniciativa Stálé konference místních a regionálních orgánů – řada návrhů adresovaných Parlamentnímu shromáždění RE doporučení Parlamentního shromáždění RE č. 615 z roku 1970 – 9 zásad místní samosprávy, základ Charty říjen 1981 - Stálá konference místních a regionálních orgánů publikuje návrh textu, který se už přibližuje konečné verzi říjen 1982 - luganské zasedání ministrů členských států RE, závěr – Charta bude mít podobu závazné smlouvy
Historie - pokračování listopad 1984 – ministerská konference v Římě, schváleny zásady Charty 15. říjen 1985 – Charta otevřena k podpisu členskými státy RE 1. září 1988 – Charta vstupuje v platnost oficiální český překlad – č. 181/1999 Sb.
Výhrady k Chartě Charta připouští výhrady výhrady k mezinárodní smlouvě umožňují modifikovat znění, ve které bude stát smlouvou vázán členský stát RE si musí vybrat alespoň 20 meritorních ustanovení, kterými bude vázán alespoň 10 ustanovení musí být vybráno z katalogu 14 nejdůležitějších zásad evropské státy se rozdělily do 2 skupin: bez výhrad Chartu přijaly např. Dánsko, Estonsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Slovinsko, Švédsko, Velká Británie výhrady učinily např. Bulharsko, Česko, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Turecko
Výchozí body Charty místní společenství jsou jedním z hlavních základů jakéhokoli demokratického zřízení právo občanů podílet se na chodu věcí veřejných je jednou z demokratických zásad sdílených všemi členskými státy RE místní orgány mohou zajistit výkon správy, který je jak efektivní, tak blízký občanům nezbytnými jsou autonomie a demokratické ustavení orgánů místní samospráva musí být uznána národním zákonodárstvím a v případě potřeby také ústavou
Pojem místní samosprávy trojí vymezení formální vymezení: právo místních společenství v mezích daných zákonem na svou odpovědnost a v zájmu místního obyvatelstva upravovat a spravovat podstatnou část věcí veřejných . materiální vymezení: schopnost místních společenství spravovat podstatnou část věcí veřejných organické vymezení: samosprávu vykonávají orgány volené přímo občany, volba musí být svobodná a tajná na základě přímého, rovného a všeobecného volebního práva, možnost výkonných orgánů a přímé demokracie
Rozsah práva na místní samosprávu zásada delegace: vnitrostátní právo určuje pravomoci místních samospráv zásada subsidiarity zásada plných a výlučných kompetencí: do pravomoci místních orgánů musí zásadně spadat všechny místní záležitosti, přičemž o tyto kompetence se místní orgány s nikým nedělí zásada přizpůsobivosti: možnost přizpůsobit si výkon přenesených pravomocí podle svého uvážení místním podmínkám zásada projednací součinnosti: S místními společenstvími má být včas a vhodným způsobem konzultováno vše, co se jich přímo dotýkají
Záruky místní samosprávy organické záruky: místní společenství si mohou stanovit své vnitřní správní struktury, možnost získávání kvalifikovaného personálu finanční záruky: 4 zásady zásada autonomního financování:místní společenství musí mít dostatečné finanční zdroje, část příjmů musí být z místní daní a poplatků zásada přiměřenosti finančních zdrojů: finanční zdroje musí odpovídat objemu úkolů Zásada různorodosti a přizpůsobivosti finančních zdrojů: musí být schopné reagovat na růst nákladů Zásada solidarity: umožňuje přerozdělování
Záruky místní samosprávy - pokračování ještě k finančním zárukám - místní společenství mají mít přístup na kapitálový trh, dotace nemají být účelově vázány právní záruky: právo místních společenství domáhat se ochrany v případě neoprávněného zásahu
Správní dozor nad místní samosprávou Charta uznává nezbytnost správního dozoru nad výkonem místní samosprávy 3 zásady zásada delegace: správní dozor lze vykonávat jen v takových případech a takovým způsobem, který stanoví vnitrostátní zákonodárství. zásada legality: zkoumat lze pouze to, zda místní společenství dodržují obecně závazné předpisy, výjimka - plnění úkolů v přenesené působnosti zásada přiměřenosti: zásah musí odpovídat významu zájmů, které má chránit.
Další ustanovení Charty ochrana hranic místních společenství – změna možná pouze po konzultaci právo místních společenství vzájemně spolupracovat a za účelem spolupráce se sdružovat
Dodatkový protokol k Chartě podepsán v roce 2009 zohledňuje politická a kulturní práva menšinových společenství zákaz diskriminačních omezení