ANTONÍN DVOŘÁK
Antonín Dvořák (1841–1904) Antonín Dvořák patřil k nejlepším symfonikům a tvůrcům komorní hudby 2. poloviny 19. století. Položil základy české kantátové a oratorní tvorbě. Pozn.: Komorní hudba je hudba určená k provozování v menších místnostech. Za komorní hudbu také považujeme skladby pro několik sólových nástrojů (dua, tria, kvarteta, kvinteta, sexteta, septeta, okteta, noneta). Antonín Dvořák byl jedním z hlavních představitelů českého hudebního romantismu.
Antonín Dvořák (1841–1904) Antonín Dvořák se narodil roku 1841 Nelahozevsi Hrál už od dětství na housle, klavír a varhany. Jeho otec František byl hostinským, řezníkem, od syna očekával převzetí živnosti
Antonín Dvořák (1841–1904) Antonín Dvořák studoval na varhanické škole v Praze. Působil i jako violista v orchestru Prozatímního divadla Byl varhaníkem v kostele sv. Vojtěcha, vydělával si i vyučováním hudby. Přitom také intenzivně komponoval. Antonín Dvořák jako skladatel a dirigent svých děl hodně cestoval (Vídeň, Berlín, Moskva, Petrohrad, Londýn, Budapešť) V roce 1892 se Dvořák stal ředitelem národní konzervatoře v New Yorku. Antonín Dvořák je považován za tvůrce americké národní hudby.
Antonín Dvořák (1841–1904) Dvořákovými žáky byli i Josef Suk, Vítězslav Novák, Oskar Nedbal nebo Julius Fučík Antonín Dvořák se oženil s dcerou zlatníka Annou, se kterou měl devět dětí. Dvořák zemřel na srdeční selhání v roce 1904 v Praze.
Antonín Dvořák (1841–1904) Dílo Antonín Dvořák se proslavil svými symfonickými díly a vokálně instrumentálními skladbami, neméně však také koncertními věcmi a operami. Dvořák byl ovlivněn především Beethovenem a Schubertem, Lisztem a Wagnerem, v neposlední řadě i Bedřichem Smetanou. Za svého pobytu v Americe byl inspirován hudbou černošskou a indiánskou. Byl ovlivněn i českými pohádkami a bájemi. Dílo je bohaté jak počtem, tak rozsahem hudebních forem.
Antonín Dvořák (1841–1904) Opery Symfonie Alfred, Král a uhlíř, Tvrdé palice, Vanda, Šelma sedlák, Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka, Armida, Symfonie Symfonie č,1, c moll „Zlonické zvony“, 1865 Symfonie č.2, B dur, op. 4, 1865 Symfonie č.3, Es dur, op. 10, 1873 Symfonie č.4, d moll, op. 13, 1 Symfonie č.5, F dur, op. 76, 1875 Symfonie č.6, D dur, op. 60, 1880 Symfonie č.7, d moll, op. 70, 1885 Symfonie č.8, G dur, op. 88, 1889 Symfonie č.9, e moll, "Novosvěstká" („Z Nového světa“)
Antonín Dvořák (1841–1904) dále Symfonické básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat - námětem jsou balady z Erbenovy Kytice klavírní skladby (Humoreska, Slovanské tance) písně a sbory (Moravské dvojzpěvy), vokálně-instrumentální skladby (Te Deum, Requiem)
Antonín Dvořák (1841–1904) Dvořákův rukopis