Lidská práva a svobody

Historie lidských práv Magna charta libertatum (Jan Bezzemek – 63 článků) – omezení královské moci vůči šlechtě i ostatním společenským stavům: žádný svobodný obyvatel království nesmí být pronásledován nebo zatčen bez zákonného rozsudku výbor 25 baronů, který je rozhodcem v případě pochybností o zákonnosti jednání krále svoboda anglické církve svolávání zástupců šlechty a měst kvůli daním nezaujaté a spravedlivé řízení o zjištění viny, o stanovení trestu vyhlášení suverenity a dovolatelnosti zákona

John Locke (1632 – 1704) Lidé jsou si přirozeně rovni, nikdo nemůže nikoho podrobit své autoritě bez jeho souhlasu Přirozený zákon (právo na život, svobodu, majetek, nutnost dodržet slib a právo trestat přestupky) Politickou autoritu (stát) budují lidé za účelem těchto přirozených práv

První významné dokumenty s tématikou lidských práv: Deklarace nezávislosti USA „Všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovni, jsou Stvořitelem obdařeni určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a hledání štěstí.“ 1789 – Deklarace práv člověka a občana – přijata 26.srpna 1789 francouzským Ústavodárným národním shromážděním, má 17 článků

Deklarace práv člověka a občana – 26.srpna 1789 Lidé se rodí a zůstávají svobodní a rovní Svoboda, vlastnictví, bezpečnost a odpor proti útlaku jsou nezcizitelná práva Svoboda spočívá v možnosti činit vše, co neškodí druhému Presumpce neviny, svoboda vyznání, projevu

Mezinárodní úmluvy o lidských právech Všeobecná deklarace lidských práv (OSN) Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách

Organizace sledující lidská práva: Amnesty International Human Rights Watch Člověk v tísni Nesehnutí Charta 77 VONS

OSN – komise pro lidská práva Komise pro lidská práva: byla založena v roce V současné době je jejími členy 53 států. Členská základna se obměňuje, každoročně se uvolní zhruba třetina jejích křesel, členství je tříleté. Do komise jsou nominováni členové z pěti regionálních skupin států: afrických, asijských, východoevropských, latinsko-amerických/karibských a západoevropských/severoamerických. Každý z 53 členů komise má jeden hlas.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva V roce 1993 ustavilo Valné shromáždění funkci vysokého komisaře OSN, který má hlavní zodpovědnost za činnost Spojených národů v oblasti lidských práv. Vysoký komisař odpovídá za podporu a ochranu všech občanských, kulturních, hospodářských, politických a sociálních práv a svobod, úkoly zajišťuje Úřad vysokého komisaře pro lidská práva. Na žádost Valného shromáždění a jiných rozhodujících orgánů připravuje zprávy a provádí šetření. Při ochraně a podpoře lidských práv spolupracuje s vládami a mezinárodními, regionálními a nevládními organizacemi. Vykonává také funkci sekretariátu pro zasedání a schůzky orgánů OSN o otázkách lidských práv. Od roku 2004 – Louise Arbourová (Kanada)

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR bylo ustaveno Valným shromážděním v roce 1950 a na starost dostalo mezinárodní koordinaci ochrany uprchlíků a řešení souvisejících problémů. Za dobu svého působení pomohlo UNHCR zhruba 50 milionům uprchlíků a v letech 1954 a 1981 mu byla udělena Nobelova cena míru. Nejdůležitější úlohou UNHCR je tzv. mezinárodní ochrana, tedy zabezpečení dodržování lidských práv uprchlíků, včetně možnosti ucházet se o azyl, a garanci, že nikdo z nich nebude proti své vůli vrácen do země, kde mu hrozí perzekuce. UNHCR rovněž podporuje mezinárodní dohody o uprchlících, monitoruje dodržování mezinárodního práva ze strany vlád a poskytuje uprchlíkům základní materiální pomoc, jako je jídlo, voda, přístřeší a lékařská péče. Usiluje o dlouhodobé řešení problémů uprchlíků prostřednictvím dobrovolné repatriace, integrace v zemích, kde nalezli prvotní azyl, nebo usazení se v třetí zemi. Od roku António Guterres (Portugalsko)

Nejednoznačnost výkladu lidských práv: Příklad interrupcí Příklad podpory hnutí směřujících k potlačení lidských práv

Nejednoznačnost výkladu lidských práv - případ interrupcí: ?x= ?x=

Nejednoznačnost výkladu lidských práv - případ interrupcí: Česká Listina základních práv a svobod čl. 6: „každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením, nikdo nesmí být zbaven života.“ Zároveň uvádí: „porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.“

Zákon č. 140/1961 Sb. Trestní zákon v platném znění k 7. lednu 2002 § Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

Zákon č. 140/1961 Sb. Trestní zákon v platném znění k 7. lednu 2002 § Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka (2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Zákon č. 140/1961 Sb. Trestní zákon v platném znění k 7. lednu 2002 § 261, 261a - Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 260, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky.

Komunistický svaz mládeže Ministerstvo vnitra vydalo rozhodnutí o rozpuštění KSM, kvůli programu, který je v rozporu Ústavou ČR a s Listinou základních práv a svobod. Ústavou ČRListinou základních práv a svobod „KSM stojí na straně úsilí o revoluční překonání kapitalismu a o nastolení ekonomických - odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků a jeho nahrazení vlastnictvím společenským - a společenských – zavedení socialistické demokracie - podmínek pro budování socialismu, jako prvního stupně k vytvoření společnosti komunistické, jejíž vybudování je konečným cílem.(…) KSM si je vědom toho, že kapitalismus nemůže být jednoduše reformován. KSM proto bojuje za revoluční svržení kapitalistického řádu masami pracujících „ KSM se proti rozhodnutí odvolal. Tento opravný prostředek má odkladný účinek – KSM existuje dodnes – viz:

Lidská práva v ČR – padesátá léta Od jara 1949 do ledna 1953 bylo v politických procesech u nás popraveno 178 lidí – „Zázrak “ v Číhošti 1950 – proces s Miladou Horákovou 1951 – Babický p ř ípad Proces s Rudolfem Slánským

Lidská práva v ČR – do roku 1968 V březnu r umírá Stalin a následně po něm Gottwald. Prezidentem se stává Antonín Zápotocký V r se konal XX. Sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, který odsoudil „kult osobnosti“ – odhalil Stalinovy zločiny Prezidentem je od r Antonín Novotný V 60. letech dochází ke „kulturní obrodě“ V červnu sjezd Československých spisovatelů. Byla na něm ostře odsouzena cenzura, kritizován Novotného režim, byrokratismus, zamlčování negativních jevů (L. Vaculík) V lednu 1968 Novotný rezignuje na funkci generálního tajemníka KSČ. Funkci přejímá Alexander Dubček

Lidská práva v ČR – rok 1968 Totalitní poměry se začínají uvolňovat, zrušení cenzury Komunisté sice zůstávají u moci, ale vyhlašují budování „socialismu s lidskou tváří“ Otvírají se hranice. Lidé mohou cestovat do západních zemí. Znovuožívají zakázané spolky a organizace Spisovatel Ludvík Vaculík sestavuje výzvu Dva tisíce slov, v níž jsou požadovány demokratické změny a kterou podepsalo mnoho významných osobností 21. srpen 1968: Československo je obsazeno vojsky Varšavské smlouvy. Invazi podporuje skupina komunistických funkcionářů, důstojníků StB a armády kolem Vasila Bilaka.

Rok 1968 Vládní představitelé (kromě Františka Kriegla) – podepsali v Moskvě pod nátlakem prohlášení, že odstraní demokratizační politiku a ponechají na území Československa dočasně sovětská vojska. Mohutné protiokupační demonstrace po celém Československu se na Václavském náměstí v Praze upaluje student Jan Palach Dubček odvolán z funkce prvního tajemníka KSČ, nahrazuje ho Gustáv Husák – nástup normalizace.

Normalizace policie tvrdě zakročuje proti protestním demonstracím k výročí sovětské okupace Od srpna 1968 do konce r odchází do exilu asi lidí 1970 fungovaly tzv. prověrkové komise V r probíhají první normalizační politické procesy (Petr Uhl) Charta 77 - Byla volným sdružením osob, které nesouhlasily s komunistickým útlakem. Vznik Charty 77 byl inspirován policejními zásahy proti hudební skupině Plastic People of the Universe V r vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – VONS. Uveřejňoval případy osob, které u nás byly stíhány z politických důvodů – 1984 Akce Asanace