Mezinárodní organizace OSN Mezinárodní organizace

Vznik 1945 v San Franciscu – 50+1 zakládajících států, vypracování Charty oficiální vznik 24. října 1945 (24. říjen je Den Spojených národů) Ustavující dokument = Charta Spojených národů Stanovuje práva a povinnosti členských států, orgány a postupy fungování OSN

Cíle Představa, že se stane centrem multilaterální diplomacie po 2. světové válce. Hlavní cíle: Udržet světový mír a bezpečnost Rozvíjet přátelské vztahy mezi státy Řešit ekonomické, kulturní, sociální a humanitární problémy Rozvíjet respekt k lidským právům Členem se může stát jen suverénní stát Nové členy přijímá VS na základě doporučení RB Nestátní aktéři mohou mít roli pozorovatelů

Struktura 6 hlavních orgánů: Valné shromáždění Rada bezpečnosti Mezinárodní soudní dvůr Ekonomická a sociální rada Sekretariát Poručenská rada Jedná se o zastřešující orgány, pod nimiž fungují specializované agentury,programy a komise – tzv. rodina OSN

Valné shromáždění Úkoly (kapitola 4 Charty): Projednávat jakýkoliv problém a vydávat k němu nezávazné rezoluce → může se např. zabývat otázkami míru, odzbrojení, hrozeb Odpovědná za iniciaci studií, podpora politické spolupráce mezi státy a rozvoje mezinárodního práva Podpora mezinárodní spolupráce v ekonomické, sociální, kulturní, vzdělávací a zdravotnické oblasti. Příprava a schválení rozpočtu OSN Dohled nad administrativním aparátem OSN

Valné shromáždění Princip rovnosti mezi státy – každý stát má jeden hlas (dnes 192 členů) U většiny rozhodnutí stačí, když se vysloví prostá většina států. Některá rozhodnutí se přijímají kvalifikovanou dvou třetinovou většinou Doporučení ohledně udržení světového míru a bezpečnosti. Volba nestálých členů RB a generálního tajemníka Přijetí rozpočtu Rezoluce VS nejsou pro vlády právně závazné, pouze morální apel.

Rada bezpečnosti Úkol: udržet mír a bezpečnost ve světě Identifikace zdrojů nebezpečí Dohoda na způsobu řešení problému (je považována za zástupce mezinárodní komunity) Realizace kolektivních bezpečnostních akcí Rozhodnutí jsou závazná pro členské státy, které mají povinnost podílet se na jejich implementaci.

Rada bezpečnosti Má omezené členství – stálí a nestálí členové 5 stálých členů, kteří mají právo veta 10 nestálých, kteří jsou voleni VS na dva roky Není možné okamžité znovuzvolení států, každý rok se obměňuje pět členů Dnes: Rakousko (2010), Bosna a Hercegovina (2011), Brazílie (2011), Gabun (2011), Japonsko (2010), Libanon (2011), Mexiko (2010), Nigérie (2011), Turecko (2010), Uganda (2010) V čele je předseda → předsednictví rotuje mezi zeměmi po měsíci a podle abecedy

Rada bezpečnosti Rozhodnutí je přijato, když se pro vysloví alespoň 9 z 15 členů a není uplatněno veto. Veto → narušuje princip rovnosti mezi členy, je nemožné, aby RB rozhodla proti stálému členu a žádná akce OSN se neuskuteční bez jejich souhlasu

Mezinárodní soudní dvůr 15 soudců voleno na 9 let Oddělená hlasování ve VS a RB,v obou musí soudce dosáhnout absolutní většiny, je možné znovuzvolení Žalobu mohou podat jen státy. Rozhodnutí je dosaženo většinovým hlasováním Státy většinou přijímají jurisdikci MSD případ od případu Musí vůbec souhlasit, aby MSD jejich případ rozsoudil Je považován za neefektivní soudní mechanismus.

Mezinárodní soudní dvůr Je to i poradní těleso – vypracovává právní posudky, pokud o to požádá RB a VS. O radu může požádat i specializovaná agentura, pokud je k tomu oprávněna VS Např. v r. 2003 VS požádalo MSD o radu ohledně zákonnosti stavby zdi, kterou Izrael vybudoval na Západním břehu Jordánu Podle MSD je to proti mezinárodnímu právu a porušuje to práva Palestinců žijících na okupovaných územích → posílení vyjednávací pozice Palestinců při jednáních s Izraelem Odmítnuto USA a Izraelem

Ekonomická a sociální rada Podpora ekonomické a sociální spolupráce mezi státy. 54 členů volených VS na 3 roky. Je možné znovuzvolení člena. Každý člen má jeden hlas a rozhodování je založeno na většinovém principu.

Ekonomická a sociální rada Funkce: Iniciace studií a zpráv týkajících se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích a zdravotnických záležitostí. Může činit doporučení VS, členským státům a specializovaným agenturám. Doporučení na podporu a ochranu lidských práv. Příprava návrhů konvencí týkající se ekonomické a sociální oblasti. Může svolat mezinárodní konferenci v záležitostech, které jsou v její kompetenci Může vytvářet komise na ochranu lidských práv a v oblasti ekonomické a sociální Může pozvat NGO k účasti → expertízy, ale nemají právo hlasovat

Sekretariát Administrativní aparát V čele stojí generální tajemník → hlavní diplomat OSN Volený na pět let VS na základě doporučení RB Každá nominace tudíž podléhá vetu stálých členů RB. Kritika přílišné byrokracie USA chtějí větší dohled nad aparátem, aby se neopakovali některé skandály. V reakci K. Annan navrhl tzv. manažerské reformy.

Poručenská rada Dohled nad přechodem bývalých koloniálních území v nové státy Dnes členy stálí členové RB. Důležitou roli hrála hlavně v 60. letech. Diskuze nad možnými strategiemi dekolonizace a monitoring dopadů dekolonizace na obyvatelstvo. V r. 1994 formálně ukončila činnost, ale může zasednout v případě potřeby.

Principy OSN Všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné. Členové OSN se dobrovolně zavazují plnit své povinnosti vyplývající z Charty. Řešení konfliktů mírovou cestou. Nesmí používat sílu ani hrozby silou. Členské státy se zavazují poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci. Neintervence v domácích záležitostech → OSN se nesmí vměšovat do vnitřních záležitostí členských států.

Rozpočet OSN Je schvalovaný VS na 2 roky. Předkládá ho generální tajemník. Zahrnuje náklady na programy OSN. Hlavním zdrojem jsou příspěvky členských států. Výše příspěvku závisí na platební schopnosti členského státu. Ta je určena podle relativního podílu dané země na celkovém globálním hrubém domácím produktu. Maximální výše příspěvku jednoho státu je 22 % celkového rozpočtu OSN.

Problémy fungování Nedostatek zdrojů Neefektivní fungování Členské státy neplatí vyměřené příspěvky včas nebo v plné výši. USA → hlavní přispěvatel, ale zároveň neplatič Neefektivní fungování Nedostatečná reprezentativnost některých orgánů (Rada bezpečnosti, Rada pro lidská práva) Chybějící státnické vedení OSN USA za Bushe preference unilaterálního přístupu USA se stáhly z Kjótského protokolu a Mezinárodního trestního soudu Invaze do Iráků bez autorizace OSN → zpochybnění role OSN při udržení světového míru

Reforma OSN Reformní opatření (Kofi Annan): Vnitřní institucionální reforma → změny v organizační struktuře OSN Reorganizace Sekretariátu, složení RB a Valného shromáždění a dalších orgánů Vnější reforma Změny aktivit OSN Reforma financování OSN, personální politiky, informační a komunikační politiky, udržování vztahů s nestátními subjekty

Reforma OSN Kofi Annanovi se podařilo prosadit více reformních návrhů, než kdy jeho předchůdci Dosáhl postupu ve vnitřní reformě OSN → vytvořil nové řídící struktury Sekretariátu, reorganizoval odbory, reformoval personální politiku V oblasti vnější funkční reformy dochází ke změnám pomaleji Přehodnocení úlohy OSN v současném světě Deklarace tisíciletí

Reforma OSN Reforma Rady bezpečnosti Ohledně složení se objevily 2 návrhy: 1997 malajský diplomat Razali představil návrh na rozšíření počtu stálých a nestálých členů → celkový počet by byl 24 Stálí členové: 2 nová stálá místa by připadla Japonsku a Německu, 1 země LA, Afriky a Asie Nestálí členové: 4 nová místa → Afrika, Asie, LA a Východní Evropa Návrh nezískal podporu středně velkých zemích jako Itálie Itálie navrhla zachovat počet stálých a nestálých členů a rozšířit RB o dalších 8, na kterých by se střídalo 24-30 vybraných států (polostálí členové) 2004: Kofi Annan návrh reformy RB: 1. návrh rozšíření o 6 stálých členů a 3 nestálé 2. návrh chce zřídit 8 polostálých míst se 4letým mandátem

Reforma OSN Reforma Valného shromáždění OSN Univerzální fórum, kde každá země má jeden hlas → neodráží rozložení sil ve světě Snaha o zvýšení významu VS a jeho racionalizace Hospodářská a sociální rada Posílení a vyjasnění role tohoto orgánu Poručenská rada Nalezení nového smyslu existence

Reforma OSN Závěry Světového summitu OSN z r. 2005 Závazek k posílení OSN, aby měla větší respekt a byla více efektivní Byla zdůrazněna povinnost států řešit své spory mírově a pokud je to nutné před Mezinárodním soudním dvorem Členské státy jsou povinny zdržet se použití síly Odsouzení terorismu → boj proti terorismu musí být veden v souladu s mezinárodním právem Nicméně nepodařilo se vyjednat definici terorismu, vypadly pasáže o odzbrojení a nešíření ZHN