§ 427 (1)Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. (2)Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla. Objektivní odpovědnost – odpovídá tomu, že provoz dopravních prostředků je zdrojem zvýšeného nebezpečí a zvýšené možnosti vzniku škod

§ 428 Své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. liberační důvod - provozovatel se může odpovědnosti zprostit, prokáže-li (důkazní břemeno je na jeho straně), že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Jde o objektivní kategorii poměřovanou zejména současného stavu techniky - ve vztahu ke každému možnému provozovateli, nikoliv subjektivně - uplatní se např. u tzv. neodvratitelné události - zásah zvenčí (přírodní událost, zásah osoby či zvířete) - R 3/ liberovat ovšem nelze v případě, že škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze provozu

§ 427 Vymezení odpovědného subjektu – provozovatel – a) dopravce - odst. 1 – R 109/1967 – organizace provozující dopravu - bez ohledu na typ prostředku b) jiný provozovatel – osoba, která má právní a faktickou možnost dispozice prostředkem a užívá ho organizovaně, tj. její užívání je institucionálně podchyceno – především vlastník (i takový, který dosud nezaplatil kupní cenu a není registrován)

Provozovatel R 70/ Organizace (popř. i občan), která půjčí občanovi motorové vozidlo, zůstává provozovatelem tohoto motorového vozidla v zásadě odpovědným za škodu vyvolanou zvláštní povahou jeho provozu. R 8/ Pracovník, který poskytl organizaci své motorové vozidlo pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti ním, zůstává jeho provozovatelem a po celou dobu používání tohoto motorového vozidla organizaci odpovídá za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu podle ustanovení § 427 až § 431 o. z.

Provozovatel Poskytne-li zaměstnanec své motorové vozidlo zaměstnavateli pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zůstává jeho provozovatelem a po celou dobu používání tohoto motorového vozidla zaměstnavatelem odpovídá za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu podle ustanovení § 427 až 431 obč. zák. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1968/2006 (Soubor C 5245)

Vztah k § 420 obč. zák. R 3/ nevylučuje se možnost domáhat se NŠ proti neprovozovateli (řidiči) podle § 420 obč. zák., případně vůči oběma R 29/ Aj keď za škodu spôsobenú prevádzkou motorového vozidla zodpovedá prevádzateľ tohto dopravného prostriedku (§ 427 O. z.), nie je tým vylúčená zároveň zodpovednosť napr. vodiča motorového vozidla za škodu, ktorú spôsobil pri tej istej škodnej udalosti poškodenému porušením právnej povinnosti (§ 420 O. z.), pokiaľ nejde o prípad uvedený v ustanovení § 421 ods. 2 O. z.

Vztah k § 420 obč. zák. I když za škodu způsobenou provozem motorového vozidla odpovídá jeho provozovatel, není tím vyloučena zároveň odpovědnost řidiče vozidla za škodu, kterou způsobil při téže škodní události poškozenému porušením právní povinnosti, pokud ovšem nejde o osobu, kterou provozovatel použil ke své činnosti ve smyslu § 420 odst. 2 ObčZ. Usnesení NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 271/2007 (Soubor C 5493)

Vztah k § 441 obč. zák. R 15/ Při střetu vozidla s chodcem se odpovědnost chodce za poškození vozidla posuzuje podle § 420 obč. zák. a spoluzavinění řidiče na vzniku této škody podle § 441 obč. zák. Odpovědnost provozovatele vozidla, jímž byla způsobena škoda, vůči chodci se řídí ustanovením § 427 obč. zák. 25 Cdo 1264/2002 (Soubor C 2358) - Způsobil-li řidič škodu na zdraví chodci, který v podnapilém stavu ležel na přímém, přehledném, byť neosvětleném úseku vozovky, tím, že jej přejel svým osobním motorovým vozidlem, které řídil pod takovým vlivem alkoholu, že nebyl schopen zabránit střetu v místech, kde při běžně pozorné a ohleduplné jízdě byla ležící osoba rozpoznatelná a kde bylo možno na její výskyt včas reagovat, nelze považovat účast chodce na vzniku škody za srovnatelnou (poloviční) s podílem řidiče.

vlastnice vozu + řidič chodec § 427 § 420

vlastnice vozu řidič chodec § 427 § 420

zaměstnavatel řidič zaměstnanec chodec § 427 ZPr § 420 ZPr § 420

§ 430 (1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel odpovídá společně s ním, jestliže takové užití dopravního prostředku svou nedbalostí umožnil. (2) Je-li dopravní prostředek v opravě, odpovídá po dobu opravy provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně jako provozovatel dopravního prostředku. Dvě skutkové podstaty – 1. bez vědomí provozovatele 2. proti vůli provozovatele ad 1) – provozovatel o použití nevěděl nebo nevěděl, za jakých okolností bylo použito (černé jízdy – rozlišit případy zneužití při plnění pracovních úkolů od zcela svévolného použití mimo pracovní rámec) ad 2) – provozovatel s použitím nesouhlasil – přes jeho zákaz, odcizení apod. společná odpovědnost – nedbalost, která není presumována – musí ji prokázat žalobce – představuje především nedostatečné zabezpečení vozidla

§ 430 odst. 1 věta první obč. zák. – neoprávněný uživatel vlastnice vozu zloděj chodec § 427 § 420

§ 430 odst. 1 věta druhá obč. zák. – neoprávněný uživatel neopatrná vlastnice vozu zloděj chodec § 427 § 420

§ 430 odst. 2 obč. zák. – opravna jako provozovatel vlastnice vozu opravna chodec § 427 § 420

Dopravní prostředky motorové vozidlo – vozidlo, které se po pozemní komunikaci pohybuje pomocí vlastní motorické síly (vyhláška č. 341/2002 Sb.), případně za pohonu vozidla jiného, mají-li technický průkaz - pracovní stroje, přemisťují-li se vlastní motorickou silou - R 77/ Jestliže škoda byla způsobena pracovním strojem při činnosti, k níž slouží, a nikoliv při jeho přepravě vlastní motorickou silou, nejde o škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku a o odpovědnost provozovatele stroje (§ 427 obč. zák.). - drážní vozidla

Dopravní prostředky motorové vozidlo - speciální vozidla – lanovky, vleky – 25 Cdo 282/2001 (Soubor C 1666) – Za škodu na zdraví, způsobenou úrazem při vystupování z lyžařské lanovky, odpovídá provozovatel lanovky podle § 427 ObčZ. - eskalátory - R 46/ Odpovědnost za škodu způsobenou provozem pohyblivých schodů (eskalátorů) ve stanicích metra je třeba posoudit jako škodu vyvolanou povahou provozu dopravního prostředku ve smyslu ustanovení § 427 a násl. o. z. - výtahy, zdviže motorové plavidlo letadlo – i nemotorové R 15/ Škoda na zdraví vzniklá v průběhu vyhlídkového letu havárií ultralehkého letounu [§ 24 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 108/1997 Sb.] při přistávání je škodou vyvolanou zvláštní povahou provozu ve smyslu ustanovení § 427 odst. 2 ObčZ.

Zvláštní povaha provozu - není blíže definována. Působení na okolí či dovnitř způsobem, který je projevem typických vlastností provozu, jehož součástí je určitá nebezpečnost vzhledem k rychlosti, síle apod., náročnost na ovládání a technická složitost, což vše může potenciálně vyvolat nepříznivý škodlivý účinek.

Zvláštní povaha provozu Pozitivní vymezení R 9/ Motorové vozidlo je v prevádzke nielen vtedy, keď sa pohybuje, ale aj vtedy, keď síce stojí, ale v chode je jeho motor. Prevádzkou motorového vozidla je aj príprava k jazde a bezprostredné výkony po ukončení jazdy, ako aj výkony potrebné na udržovanie vozidla. Už samo uvedenie motoru do chodu patrí k prevádzke motorového vozidla bez ohľadu na to, či sa vozidlo uvedie do pohybu a či nie, či sa to stalo na ceste, prípadne na inom priestranstve verejnosti prístupnom alebo ešte v garáže, a či motor uviedol do chodu sám prevádzateľ alebo jeho pracovník..

Zvláštní povaha provozu Pozitivní vymezení R 30/ Také škodu vzniklou cestujícímu uklouznutím na schůdkách železničního vagónu lze posoudit jako škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu železnice. R 35/ Za škodu vzniklou cestujícímu při vystupování ze silničního dopravního prostředku odpovídá dopravce ve smyslu ustanovení § 311 o. z. podle ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků.

Zvláštní povaha provozu Negativní vymezení R 20/ Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků se posuzuje podle ustanovení § 427 o. z. jen tehdy, je-li škoda vyvolána zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, a nikoliv tedy byla-li způsobena porušením právní povinnosti v souvislosti s provozem dopravního prostředku škoda nevyvolaná povahou tohoto provozu. R 60/57 – nejde o provoz u škody utrpěné pádem na zasněženém nástupišti či zledovatělé silnici po vystoupení z vlaku, resp. autobusu

§ 431 Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody. - střet provozů - širší pojem než střet dopravních prostředků - nevyžaduje se přímá srážka, nýbrž např. stačí odtržení kola nebo jiné části jedoucího vozidla vedoucí k poškození protijedoucího vozidla nebo k újmě na zdraví anebo dokonce k smrti provozovatele v tomto vozidle, dále škody vzniklé v důsledku vytékajícího oleje a pohonných hmot z jedoucích vozidel, nebo odpovědnost za škody vzniklé v důsledku nedostatečné kvality osvětlení stojících vozidel, do kterých najela vozidla jiná. - R 3/ zasažení auta věcí vyhozenou z protijedoucího vozidla

§ 431 Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody. - speciální ustanovení upravující vztah provozovatelů při střetu provozů, není-li jeden z účastníků střetu provozovatelem, jeho případný nárok na náhradu škody se řídí § 427 obč. zák. a jeho odpovědnost podle § 420 obč. zák.

§ 431 Definice střetu provozů (1) R 39/1975 Střet se zastaveným vozidlem. Za střet provozů dopravních prostředků ve smyslu ustanovení § 431 obč. zák. je třeba považovat i náraz jedoucího motorového vozidla do zastaveného motorového vozidla, které řidič uvedl do klidu nebo s nímž přerušil jízdu, ale nenechal je stát bez možnosti v případě potřeby zasáhnout, takže s tímto vozidlem nepřestal být účastníkem silničního provozu. Rozsudek NS ČSR ze dne , sp. zn. 2 Cz 10/74

§ 431 Definice střetu provozů (2) R 3/1984, s Střet provozů bez kontaktu vozidel. Za stret prevádzok sa považuje predovšetkým vlastný stret dopravných prostriedkov (ich zrážka), ale aj stret dopravných prostriedkov so zariadením inej prevádzky, ako aj vzájomné škodné pôsobenie dvoch prevádzok na seba bez toho, že by došlo k fyzickému stretu vozidiel (oslnenie, vymrštenie kameňa a pod.). Nárok na náhradu škody vzniknutej rozbitím čelného skla na vozidle predmetom, ktorý bol vyhodený z protiidúceho vozidla pri stretávaní sa na ceste, treba posúdiť ako stret prevádzok. Zhodnocení NS SSR ze dne , sp. zn. Cpj 10/83

§ 431 Definice střetu provozů (3) R 64/1972, s Další příklady střetu provozů. Jde např. o odpovědnost za škody z dopravních situací, které vznikly odtržením kola nebo jiné části jedoucího vozidla a vedly k poškození protijedoucího vozidla nebo k újmě na zdraví anebo dokonce k smrti provozovatele v tomto vozidle, dále o odpovědnost za škody vzniklé v důsledku vytékajícího oleje a pohonných hmot z jedoucích vozidel, nebo o odpovědnost za škody vzniklé v důsledku nedostatečné kvality osvětlení stojících vozidel, do kterých najela vozidla jiná. K obdobným situacím, které byly popsány uvedenými příklady střetů silničních provozů, dochází i při střetu provozů různých druhů doprav, jako nejčastěji např. při střetech silničního provozu s provozem železničním na železničních přejezdech. Nejsou také vyloučeny případy střetu jiných druhů doprav jako např. střety vzniklé při nouzovém přistání letadla na silnici nebo na dálnici. Stanovisko NS ČSSR ze dne , sp. zn. Cpjf 93/71

§ 431 Způsob vypořádání: R 64/1972 Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků), které upravuje odpovědnost provozovatelů i vypořádání mezi nimi, navazuje na právní úpravu objektivní odpovědnosti podle ustanovení § 427 a § 428 o. z. Rozhodná je přitom účast, kterou měli provozovatelé na způsobení vzniklé škody. Vypořádání závislé na této účasti předpokládá zhodnocení všech skutkových okolností konkrétního střetu provozů, zejména pak těch okolností, které byly hlavními příčinami vzniklé škody. Objektivní míru účasti na vzniklé škodě vyjadřuje i případné zaviněné jednání nebo opomenutí některého provozovatele (některých provozovatelů), pokud jím byla založena příčinná souvislost vedoucí ke vzniku škody. Jde-li o takové okolnosti anebo taková jednání nebo opomenutí, s nimiž škodlivý výsledek nebyl v příčinné souvislosti, není splněn zákonný předpoklad účasti na vzniklé škodě a nevzniká tedy ani odpovědnost, ani důvod k vypořádání.

§ 431 Způsob vypořádání: Důkazní břemeno ve sporu o náhradu škody při střetu provozů. Ve sporu o náhradu škody při střetu provozů je soud povinen provést i jiné než účastníky navržené důkazy ke zjištění všech okolností střetu a následně k určení míry účasti obou provozovatelů, nikoliv pouze k otázce porušení právní povinnosti na straně žalovaného. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1948/2005 (Soubor C 5069)

§ 431

§ 427 § 420

Střet provozů § 431 § 420 §427

Střet provozů § 431 §427 ZPr § 420 ZPr

Střet provozů § 431 §427 ZPr

Střet provozů a třetí osoba § 427 § 420

Střet provozů a třetí osoba § 427 ZPr