Kvalita praktické výuky a masové vzdělávání: zkušenosti PdF Vlastimil Švec & Tomáš Janík Edukační praxe v éře masového vzdělávání 6. listopadu 2013

 Uvedení do problému: mezi individuálním a hromadným  Příklad: pedagogické praxe ve studiu učitelství  Pokus o zobecnění – vybraná dilemata O čem budeme uvažovat

Mezi individuálním a hromadným individuální výuka individualizova ná hromadná výuka hromadná výuka Výzva: vytváření didaktických koncepcí pro různé organizační formy výuky a pro různé typy učení model mistr-učeň vrstevnické učení mentoring učení v profesních komunitách Výzva: nárůst odpovědnosti za učení na straně studentů (autoregulované učení)

Příklad pedagogických praxí Masovost výuky: problém a výzva pro vysokoškolskou pedagogiku. Jak eliminovat nevýhody vyplývající z masovosti praktické výuky?

Vstřícnost vůči profesním potřebám studentů  Přežití  Bezpečí  Sebedůvěra  Uznání  Sebeúcta  Profesní autonomie

Obsahová gradace pedagogicko-psychologické přípravy učitelů Úvod do psychologie Psychologie osobnosti Úvod do pedagogické profese Sociální psychologie Vývojová psychologie Teorie a metodika výchovy Pedagogická diagnostika Oborová didaktika Pedagogická psychologie Obecná didaktika Já Učivo Žák – žáci

 Gradace úkolů  Vzorky výsledků studentovy činnosti  Sebereflexe  reflektivní semináře (na fakultě): spolupráce učitelů různých kurzů (předmětů) Studentovo portfolio a sebereflexe

Dilemata praktické výuky: pokus o zobecnění

Dilema 1: od teorie k praxi nebo naopak?  Aplikace ucelené teorie (např. motivace žáků) na situaci ve třídě?  Aplikace „části“ teorie (situační teorie – případy)?  Nebo: nejdříve praktická zkušenost – pochopení případu (situace) s využitím teorie?

Mosty mezi teorií a praxí

Dilema 2: Hodnocení nebo sebehodnocení?  Učitel (mentor) hodnotí studenta.  Student hodnotí svoje jednání (činnost, výkon).  Sebereflexe: po činnosti  zamýšlení se nad silnějšími a slabšími stránkami  hledání lepší varianty (alterace)

Od reflektování ke zlepšování (inovaci)

Dilema 3: Orientace na rozsah praktické výuky nebo na studenta?  Výzkumy: zvětšení rozsahu (délky) praktické výuky není pro kvalitu dovedností studenta podstatné.  Orientace na studenta, na jeho možnosti.  Vidět studentovu činnost spíše z jeho perspektivy, než z perspektivy naší (učitelovy).  To předpokládá studenta poznat (jeho možnosti, zájmy… schopnosti…) – výzva pro diagnostiku.

Dilema 4: Hledat „zaručené“ metody (tipy) nebo se více zaměřit na učivo?  Jedinečnost pedagogických situací – nelze přebírat „zaručené“ (osvědčené) metody.  Primární je psychodidaktická analýza učiva předmětu (oboru) – předpoklad pro jeho účinné zprostředkování.  Cesta k vytváření didaktik vysokoškolských oborů (předmětů).  Příležitost pro výzkumnou i výukovou spolupráci fakult MU.

Děkujeme za pozornost