TVARY OZNAMOVACÍHO A ROZKAZOVACÍHO ZPŮSOBU Mgr. Michal Oblouk
OZNAMOVACÍ ZPŮSOB – PŘÍTOMNÝ ČAS slovesem v oznamovacím způsobu něco oznamujeme, tvrdíme, že děj nastal, právě probíhá nebo nastane PŘÍTOMNÝ ČAS = je vyjádřen přítomným tvarem jednoduchým, např. spím, dělám, čtu, kreslím, češu se, dávám, pomáhá, leštíte, skládáš, mluvíme, šeptají,… v osobních koncovkách přítomného času -ÍM, -ÍŠ, -Í, -ÍME, -ÍTE se píše po obojetných souhláskách vždy –Í/-I – prosím, bydlíš, topí, pozdravíme, zlobíte,… některá slovesa vyjadřují přítomným tvarem budoucí čas, např. zazpívám OZNAMOVACÍ ZPŮSOB – PŘÍTOMNÝ ČAS
OZNAMOVACÍ ZPŮSOB – MINULÝ ČAS vyjadřuje se tvarem složeným je složen z příčestí činného/minulého významového slovesa a přítomného tvaru pomocného slovesa BÝT - např. psal jsem, psal jsi, zmýlil jsem se, zmýlil ses, zabalili jste,… ve 3. osobě se pomocné sloveso vynechává – např. psal, zmýlil se, hledali,… OZNAMOVACÍ ZPŮSOB – MINULÝ ČAS
OZNAMOVACÍ ZPŮSOB – BUDOUCÍ ČAS lze ho vyjádřit dvěma způsoby: pomocným slovesem BÝT a infinitivem významového slovesa – budu psát, budu se česat, budou zavírat,… přítomným tvarem u sloves, která jím vyjadřují budoucí děj – zazpívám, napíšu, přečtu, nakreslíme, učešu se, dáte, pokvetou, půjdeme… OZNAMOVACÍ ZPŮSOB – BUDOUCÍ ČAS
-, -ME, -TE piš, pišme, pište sloveso v rozkazovacím způsobu vyjadřuje děj, který má/nemá někdo uskutečnit – vyjadřuje, že je nutné, aby děj nastal rozkaz, pokyn, přání, zákaz, rada, žádost – Před jízdou se připoutejte. Pak odbočte vlevo. Buďte spolu šťastni. Nepřecházej na červenou! Dobře si to rozmysleme. Omluvte mne, prosím. v koncovkách píšeme -I má tvary pro 2. osobu čísla jednotného, 1. a 2. osobu čísla množného tvoří se těmito koncovkami: -, -ME, -TE piš, pišme, pište -I, -ĚME/-EME, -ĚTE/-ETE kresli, kresleme, kreslete, spi, spěme, spěte -EJ, -EJME, -EJTE dělej, dělejme, dělejte rozkaz ve všech osobách můžeme vyjádřit také pomocí přítomných tvarů oznamovacího způsobu a částic, např. Ať sleze hned dolů! ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB