Bor
Poloha v periodické tabulce III.A skupina (skupina polokovů)
Elektronová konfigurace a možná oxidační čísla [He] 2s2 2p1 Oxidační čísla: III,II,I
Výskyt V přírodě - pouze ve sloučeninách Kyselina boritá Biogenní prvek Získává se z: Redukce oxidu boritého kovovým hořčíkem nebo hliníkem. př.: B2O3 + 3Mg → 2B + 3MgO
Vlastnosti Bor patří mezi polokovové prvky s vysokým bodem tání i varu. Krystalický bor - je černošedá, velmi tvrdá látka. Amorfní bor - je hnědá, práškovitá látka.
Borax Na2[B4O5(OH)4]·8H2O Vzniká v ložiscích evaporitů, vysrážením ve slaných jezerech, jako výkvěty na půdách v aridních oblastech. Jednoklonný minerál.
Příprava Příprava čistého boru je náročná a obtížná procedura. Čistý bor se v praxi používá minimálně. 2BBr3 + 3H2 → 2B + 6HBr
Výroba Elektrolýza boritanů: B2O3+3Mg2B+3MgO
Bezkyslíkaté sloučeniny B4C - karbid boru (využívá se na výrobu brusných materiálů, brzdových destiček či neprůstřelných vest) BN - nitrid boritý (málo reaktivní a velmi stálá látka)
Bezkyslíkaté sloučeniny BORANY BnHn+4 - obecný vzorec velmi reaktivní sloučeniny; některé jsou na vzduchu samozápalné a hoří za vzniku oxidu boritého a vody B2H6 - diboran
Bezkyslíkaté sloučeniny HALOGENIDY BORU BF3 - fluorid boritý BCl3 - chlorid boritý
Kyslíkaté sloučeniny 1) OXIDY B2O3 - oxid boritý bezbarvá a sklovitá látka, která reaguje s vodou za vzniku kyseliny borité H3BO3 - kyselina boritá slabá kyselina
Kyslíkaté sloučeniny 2) KYSELINY H3BO3 - kyselina boritá - slabá kyselina
Poznámky a zajímavosti Bor se může využívat také na výrobu různých optických skel, pracích prášků či smaltů