Živočichové moří a oceánů Aleš Jůn, Tomáš Kříž, Lída Vlčková, Vendula Mrázková

NEJEN ŽIVOČICHOVÉ MOŘÍ A OCEÁNŮ ALEŠ JŮN, TOMÁŠ KŘÍŽ, LÍDA VLČKOVÁ, WENDY MRÁZKOVÁ

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Moře a oceány jsou základem veškerého života Pokrývají více než dvě třetiny zemského povrchu a obsahují přes 97% vody celé planety Jsou rozhodující součástí vodního cyklu a zároveň hlavním klimatickým faktorem, mnohostranným zdrojem potravin, surovin a energie a biotopem (stanovištěm) mnoha rostlin a živočichů. Navíc více než polovina světové populace žije v blízkosti pobřeží.

VYUŽITÍ MOŘÍ A OCEÁNŮ Především se získávají potraviny – loví se ryby, korýši, měkkýši, ale získávají se i mořské řasy Jinak se získávají hnědé a červené řasy a mořská tráva Tyto plody se také zpracovávají v různých průmyslových odvětvích, vč. Medicíny Nerostné suroviny – ropa, zemní plyn Dále se získává pitná voda a mořská sůl

Kromě lovu, těžby, apod. se používají tzv Kromě lovu, těžby, apod. se používají tzv. mořské přílivové elektrárny (Francie)

KOSATKA ČERNÁ Kosatka černá patří mezi savce a je to jediný žijící zástupce rodu kosatek Má jednolitou tmavě šedou až černou barvu Dorůstá délky až 6 m a může vážit až 1,5 tuny Je skvělý plavec a obvykle se sdružuje ve skupinách po 10-50 jedincích Živí se mořskými rybami

Je menší a méně známá než kosatka dravá, které se trochu podobá a od níž se odlišuje i tím, že se její výskyt soustředí zejména do tropických a subtropických oblastí

REJNOK Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo, což jim umožňuje splynout se dnem, číhat na kořist a ukrýt se před dravci Parejnok elektrický a rejnok ostnatý jsou schopny vydávat silné elektrické výboje, jiné druhy jsou vybaveny jedovým ostnem Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa

Manta atlantská – největší žijící rejnok světa

PLEJTVÁK OBROVSKÝ Plejtvák obrovský je největší tvor, jaký kdy na naší planetě žil Dorůstá délky 30 metrů a váží přes 200 tun, jeho jazyk váží asi 4 tuny Může plout rychlostí až 37 km/h a proto patří k nejrychlejším mořským tvorům Živí se výlučně krilem, který je tvořen drobnými korýši (jeden plejtvák obrovský jich sežere každý den odhadem na 40 miliónů) Dýchají vzduch a rodí živá mláďata

Od mléka je mládě odstavené až po 7-8 měsících, kdy váží asi 23 tun Přibírá asi 4 kg za hodinu Kdysi těchto úžasných velryb žilo ve vodách jižně od Austrálie přibližně 250 000. Pak přišli velrybáři. Zabíjeli je, takže v dnešní době jich je okolo 500 kusů.

ŽRALOK BÍLÝ Žralok bílý je považován za člověku nejnebezpečnějšího žraloka Dýchá žábry, které se při přijímání vody neotevírají. Proto musí pořád zůstávat v pohybu, aby do žeber přicházela čerstvá voda a on se nezadusil Živí se tučňáky, lachtany, makrelami a k jeho nejmilejším pochoutkám patří mečouni Žralok bílý lidi neloví, obvykle je napadá v situaci, kdy mu připomínají ploutvonožce

Pro lovícího žraloka je životně důležitý mimořádně jemný čich, nejcitlivější z jeho smyslů. Tisíce drobných jamek, kterými je poseta špice jeho čenichu představují důležitý smyslový orgán

KORÝŠI Korýši jsou velká skupina členovců zahrnující asi 52 000 druhů Patří k nim i velmi známé druhy živočichů, jako jsou krabi, humři či krevety, ale i některé mikroskopické druhy, jako buchanka či perloočka Korýši žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké či slané vodě, ale některé skupiny se adaptovaly i k životu na souši (svinka, stínka).

Tělo korýšů se skládá z hlavy, hrudi a zadečku První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď Tělo je víceméně kryto krunýřem, ten si svlékávají proto, aby mohli růst

KORÁL Koráli jsou mořští žahavci z třídy korálnatců Jsou to malí (sasankám podobní) polypi, většinou žijící v koloniích Jedna „větev“ korálu není oproti všeobecnému pohledu jen jeden jedinec, ale milióny geneticky identických polypů. I když se mohou živit planktonem, většinu jejich potravy jim obstarávají symbiotické řasy (zooxantely). Korály většinou rostou v slunných mořích (do hloubky 60 m

Někdy je však možné najít zvláštní korály i v hloubce 3 000 m a to dokonce i na Arktidě Mezi korály patří známí původci korálových útesů v tropických mořích, kteří vylučují uhličitan vápenatý pro tvorbu svých tvrdých vnějších schránek. Během milionů let se tyto schránky vrství a někdy vytvoří i ostrov.

SASANKA např. Sasanka koňská Sasanky jsou řád, který zahrnuje mořské dravé živočichy z třídy korálnatců Jsou příbuzné korálům, červnatcům a medúzám Většinou mají i 30 – 50 cm Rozšířenou spodní stranou těla se mohou pomalu posouvat po dně Nemají schránku, jen pevnější pokožku

Potravu omračuje knidoblasty (žahavé buňky)

ASCOPHYLLUM NODOSUM Mořská řasa patřící do hnědé vývojové větve řas, patřící do třídy chaluh Roste v severní části Atlantiku, například na severozápadních březích Evropy, ale také v Grónsku a Severní Americe Je známou léčivkou s celou řadou příznivých účinků, např. na štítnou žlázu (má vysoký obsah jodu), na soustavu nervovou, cévní a trávicí; chrání také organismus před negativním působením záření

Používá se také jako hnojivo a jako přísada do krmných směsí pro zvířata

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Kor%C3%A1l http://cs.wikipedia.org/wiki/Ascophyllum_nodosum http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDralok_b%C3%ADl%C3%BD http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatka_%C4%8Dern%C3%A1 http://cs.wikipedia.org/wiki/Rejnok http://cs.wikipedia.org/wiki/Plejtv%C3%A1k_obrovsk%C3%BD Tohle nejsou zdaleka všechny zdroje. Nejsou tady vypsány, protože jich je hodně moc.

Konec prezentace, klepnutím ukončíte předvádění