Soudní psychiatrie a právní otázky v psychiatrii

Soudní psychiatrie Soudní psychiatrie -relativně samostatný vědní obor, nástavbová disciplina psychiatrie na jejímž podkladě vznikla -má mezioborový charakter- psychiatrie, právo, psychologie, lékařská sexuologie atd. -úkoly soudní psychiatrie (Baštecký 2004): Soudně psychiatrická expertiza Činnost preventivně léčebná Činnost výzkumná Činnost výuková, konzultativní a metodická

Soudní znalec-psychiatr Odborně kvalifikovaný psychiatr – atestace v oboru Odborné školení – IPVZ – nutno doložit Zapsání do rejstříku znalců příslušného soudu Zákon o znalcích a tlumočnících 36/1997 v pozdějších zněních

Soudní psychiatrie-oblasti činnosti I. (podle doc. Dr. Karel Hynek) Trestní právo: - Příčetnost, zmenšená příčetnost (§ 32 tr. z.), nepříčetnost (§ 12 tr. z.) pachatele pro duševní chorobu - Rozpoznávací schopnosti, ovládací schopnosti - Schopnost účasti v trestním řízení - Společenská nebezpečnost pachatele z psychiatrického hlediska - Schopnost resocializace - Ochranná léčba (typy , způsoby OL) -Ochranná výchova

Soudní psychiatrie-oblasti činnosti II. Občanské právo: Způsobilost k právním úkonům Posuzovaní další občanskoprávních úkonů (např. závět, darovací smlouva) Soudně psychiatrická expertiza při nedobrovolné hospitalizaci Posuzovaní bolestného a ztížení společenského uplatnění Odpovědnost za způsobenou škodu

Soudně znalecká expertiza v trestním právu Objektem posouzení nemusí být pouze obviněný, ale i svědek či oběť trestného činu Trestní právo přičítá důležitost duševním poruchám vyšší intenzity , pokud je s nimi spojen trestný čin Nepříčetnost: -kdo pro duševní poruchu v době spáchání trestného činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný –schopnosti rozpoznávací a ovládací jsou vymizelé. Neplatí pokud se pachatel do stavu nepříčetnosti byť z nedbalosti uvede požitím alkoholického nápoje či omamné látky.

Soudně znalecká expertiza v trestním právu II Dlouhodobě probíhající či rekurentní poruchy vedoucí k nepříčetnosti: Schizofrenie, porucha s bludy, akutní polymorfní psychotické poruchy, bipolární afektivní porucha- manická fáze, scha, těžké případy depresivní poruchy, demence Krátkodobé poruchy – patická intoxikace, patický afekt, duševní poruchy po úrazech lebky, postkontuzní zmatenost, duševní poruchy po akutních intoxikacích (průmyslové jedy) atd. Chorobné duševní stavy – mentální retardace

Soudně znalecká expertiza v trestním právu III Zmenšená příčetnost – podstatné omezení rozpoznávacích či ovládacích schopností: -lehčí formy onemocnění – depresivní porucha, bipolární porucha, iniciální stadia demencí atd. Poruchy osobnosti Lehká mentální retadace

Ochranná léčba psychiatrická Nařizuje soud Ambulantní x ústavní Psychiatrická, sexuologická, protialkoholní, protitoxikomanická

Soudně znalecká expertiza v občanském právu Způsobilost k právním úkonům-ochrana osoby s duševní poruchou nikoliv represe Zbavení či omezení způsobilosti Omezení způsobilosti – majetkoprávní a pracovně právní vztahy Pro duševní poruchu , která mu znemožňuje vykonávat právní úkony a která není jen přechodná Právní akt v průběhu i přechodné duševní choroby nebo opilosti je neplatný

Řízení o právní způsobilosti. Návrh na zahájení řízení (státní orgán, zdrav.zařízení, rodinný příslušník aj. ), nebo bez návrhu může zahájit sám soud. Určení opatrovníka pro řízení Určení opatrovníka po omezení nebo zbavení svéprávnosti (rodinní příslušníci). Vždy je zpracováván znalecký posudek Soud opatří znalci spis, kde by měl obsahovat zjištění osobních poměrů, chování v životě, schopnost starat se o rodinu, schopnost hospodařit s financemi, projevy na pracovišti.

Poruchy nejčastěji vedoucí k zbavení způsobilosti k právním úkonům Schizofrenie, porucha s bludy, scha, demence, pokročilé závislosti a s nimi spojený vznik demence, mentální retardace středně těžká až těžká. Omezení způsobilosti – nemoci postihující pouze některé složky chování a osobnosti postiženého. Obtížně lze jednoduše definovat- např. lehká mentální retardace.

Součásti znaleckého posudku z psychiatrie Úvod- proč je posudek vypracováván Výpis ze spisu – relevantní oblasti Výpis ze zdravotnické dokumentace Vlastní vyšetření včetně ev. popisu inkriminované události Psychopatologický rozbor Závěr Odpovědi na otázky soudu

Nedobrovolná hospitalizace jedná se o ochranné léčení uložené pravomocným soudním rozhodnutím jedná se o izolaci, karanténu nebo léčení nařízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví jedná se o vyšetření nařízení na základě trestního řádu nebo občanského soudního řádu pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy, touto poruchou prokazatelně trpí nebo je pod vlivem návykové látky zdravotní stav pacienta vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas.

Právní úprava postupu při nedobrovolné hospitalizaci (Zákon č Právní úprava postupu při nedobrovolné hospitalizaci (Zákon č. 172/2011 Sb. o zdravotních službách) § 38 (1) Pacienta lze bez jeho souhlasu nebo v případě nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům bez souhlasu zákonného zástupce hospitalizovat, jestliže a) mu 1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, 2. je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 3. je podle trestního řádu nebo občanského soudního řádu nařízeno vyšetření zdravotního stavu, b) ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo c) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas

(2) Nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům lze bez souhlasu zákonného zástupce hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. (3) Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě a) kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit; tím není dotčeno dříve vyslovené přání podle § 36, nebo b) léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta. (4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce, a) jde-li o případy podle odstavce 3 písm. b), b) jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví, nebo c) pokud je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. (5) Pacientovi, který je hospitalizován podle odstavce 1 nebo 2, lze poskytnout bez jeho souhlasu nebo souhlasu zákonného zástupce pouze neodkladnou péči, která je v přímé souvislosti s důvodem hospitalizace. Tím není dotčeno ustanovení § 31.

(6) Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm (6) Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informovat osobu určenou podle § 33, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacienta, pokud jsou mu známy. Není-li mu žádná osoba podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii České republiky. (7) Bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům (dále jen „zákonný zástupce pacienta“) lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.

Omezení pacienta § 39 (1) K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem, b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty, c) umístění pacienta v síťovém lůžku, d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu, e) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta, f) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky podávané parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo g) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f), (dále jen „omezovací prostředky“). (2) Omezovací prostředky lze použít a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a).Zdroj:

(3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby a) pacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na jeho zdravotní stav srozumitelně informován o důvodech použití omezovacího prostředku, b) zákonný zástupce pacienta byl o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informován; sdělení zákonnému zástupci pacienta se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, záznam podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce, c) pacient po dobu použití omezovacího prostředku byl pod dohledem zdravotnických pracovníků; dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního stavu pacienta a zároveň musí být přijata taková opatření, která zabrání poškození zdraví pacienta, d) použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení, e) každé použití omezovacího prostředku bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

Povinnost zdravotnického zařízení při nedobrovolné hospitalizaci Zdravotnické zařízení má povinnost oznámit nedobrovolné převzetí pacienta do 24 hodin soudu. Soud pak musí do 7 dní od začátku hospitalizace rozhodnout o tom, zda k nedobrovolnému převzetí došlo v souladu se zákonem. Soud do 3 měsíců rozhoduje na základě znaleckého posudku o tom, zda další držení pacienta ve zdravotnickém zařízení je přípustné, příp. jakou dobu. V případě, že soud rozhodne o další přípustnosti držení pacienta ve zdravotnickém zařízení, může tak učinit nanejvýše na dobu jednoho roku. Poté musí přijít nové vyšetření a případně nové soudní rozhodnutí o další hospitalizaci.