Citoslovce (interjekce)
Základní definice neohebný slovní druh vyjádření nálady, pocitu, vůle mluvčího, zvuku a hlasu oddělují se většinou čárkou nebo vykřičníkem (od ostatních slov)
Dělení subjektivní: impulzivní - vyjadřují projevy citových hnutí: ach, ouvej, fuj imperativní (rozkazovací) - vyjadřují vůli mluvčího: haló, hybaj objektivní (onomatopoická, zvukomalebná) - převádějí zvuky vnějšího světa do artikulované podoby - chacha, haf, buch. Od těchto citoslovcí se tvoří i slova jiná, jako chechtat se, břinknout, apod.
Dělení dle původu vlastní - mají povahu citoslovcí od počátku nevlastní - vznikla ustrnutím tvarů jiných slovních druhů , např. panečku, holenku (5.pád podstatného jména) běda (1.pád podstatného jména) hybaj (rozkazovací způsob slovesa)
Příklady Nálady a city - au, ach, br, fuj, jé, uí, uf Vůle mluvčího - hej, nuže, no tak, haló Označení hlasu a zvuku - bum, prásk, haf kuku, cink, tiktak Slovesný přísudek - Hoši hup do vody.
Pokuste se nahradit slovesa vhodným citoslovcem: Žába skočila do vody. Moucha uletěla oknem. Auto vrazilo do plotu. Pistole vystřelila. Pes štěkal na kolemjdoucí. Pošťák zazvonil. Kluk se zasmál.
Použijte následující citoslovce ve větách: Joj, páááni, achich, hajej dadej, ham, ťu ťu, kšá, tě pic, prásk, jémine, prrr, no bože, mňam, hernajs
Zkuste v časovém limitu vymyslet co nejvíce citoslovcí začínajících na utčitou hlásku, např. „J“ – jejda, jéminé, jé, ježíši, jau, … „H“ – ham, hop, hernajs, hrome, hergot, …. (Můžete pracovat ve dvojicích či skupinách)