Přírodě blízké lesy: Jejich výhody a risk při konverzích Marek Turčáni

Úvod Přírodní lesy byly dramaticky změněny hlavně ve střední Evropě. Monokultury smrku a borovice jsou pod tlakem defoliátorů, kůrovců a jiných negativních faktorů. Při poslední gradací bekyně mnišky bylo napadeno několik milionů hektarů monokultur, které byly letecky ošetřeny. Rovněž objem stromů napadených kůrovci dosahuje několik milionů m3. Hlavní příčinou těchto jevů je fakt, že jsou krajiny kde je víc jak 50% nepůvodních lesů. Foto: Turčáni

Současné problémy v nepůvodních smrčinách. Problémy spojené s klimatickou změnou Velkoplošné disturbance Žloutnutí smrku a další podobné jevy Periodické přemnožení hmyzích a houbových škůdců

Jak klimatická změna může ovlivnit smrčiny. Přírodní lesy jsou většinou více rezistentní k extrémům počasí a následujícím hmyzím a houbovým škůdcům. Smrk je velice senzitivní k delším periodám sucha. Sucho snižuje transpiraci a tok mízy co snižuje rezistenci stromů.

CCCM2000 model využitý na predikci klimatických změn (data NLC Zvolen)

Teplotní optima smrku v roce 2000 (data NLC Zvolen)

Teplotní optima smrku v roce 2040 (data NLC Zvolen)

Teplotní optima smrku v roce 2100 (data NLC Zvolen)

Velkoplošné disturbance – hlavně vítr. Východní pobřeží kontinentů je zasahováno permanentně silnými větry a stromy jsou na to adaptovány Západní pobřeží kontinentů zasahují silné větry zřídka a dopad takových větrů je často devastující. Přírodní, anebo přírodě blízké lesy nejsou při takových událostech zničeny a když i jsou- nehrozí tak vysoké nebezpečí premnožení sekundárních škůdců.

Příklad disturbance ve Vysokých Tatrách (data NLC Zvolen).

Žloutnutí smrku a podobné fenomeny Některé monokultury smrku trpí žloutnutím a chradnutím, které postihuje obrovské výměry takových porostů ve střední Evropě. Stromy na těchto stanovištích jsou často infikovány houbami a napadány podkorním hmyzem, které nemají žádné bariery při šíření.

Žloutnutí smrku a podobné fenomeny Foto: Turčáni

Vztah mezi transpirací (os y) a defoliací (os x) (data Jakuš et al 2006).

Nejdůležitější škůdci smrkových a borových monokultur. Foto: Turčáni

Fluctuační dynamika lýkožrouta smrkového Ips typographus na Slovensku v období (data NLC Zvolen).

Kůrovci a defoliátoři jsou charakterizovány různou periodou přemnožení v závislosti na podmínkách.

Výhody přírodě blízkých lesů - shrnutí. Mohou být více odolní vůči klimatickým změnám vzhledem k pestřejšímu dřevinovému složení a prostorové struktuře. Jsou obyčejně více odolné vůči extrémům počasí a následním negativním dopadům škůdců a patogenů. Chřadnutí těchto lesů má nižší význam protože pratogeny/škůdci mají horší podmínky na šíření. Přemnožení hmyzu má nižší frekvenci a obyčejně i menší rozsah v přírodě blízkých lesích.

Riziko související s konverzí smrkových monokultur na přírodě blízké lesy – tzv. přechodní fáze.

Permanentní identifikace klíčových nemocí/škůdců a hodnocení jejich abundance Identifikace a monitorování klíčových negativních faktorů v oblastech kde se plánují konverze. Prostorová distribuce těchto faktorů. Analýza historických dat o výskytě negativních faktorů a předpověď jejich dynamiky. Budování modelů risku.

Časování konverzí z hlediska ochrany lesa. Správné načasování konverzí může minimalizovat negativní dopad poškozujících faktorů. V opačném případě, konverze zvyšují riziko – hlavně v krátkodobém horizontu. Před konverzemi je vhodné zhodnotit četnost houbových patogenů/ hmyzích škůdců. Hlavní negativní faktory jsou: kůrovci, statická stabilita, houbové nemoci a zvěř.

Pravděpodobnosti zničení 2 druhů stromů (data Hanewinkel, Holecy).

Optimální čas přípravy konverzí z hlědiska statické stability porostů Aby se zvýšila statická stabilita uměle založených smrčin – jejich výchovu je nevyhnutelné aplikovat ve velmi nízkém věku – dokud jejich maximální výška nepřesáhne 10 m. Jestli konverze začnou ve vyšším věku, riziko destabilizace na velkých výměrách rychle stoupá.

Conversions produce material for bark beetles breeding. Optimální čas na konverze z hlědiska kůrovců (data NLC Zvolen).

Monokultury, anebo přírodě blízké lesy? Přírodní lesy: ANO, v některých případech Aby se optimalizovala produkce lesů – je vhodné využít obou strategií. Monokultury přináší profit hlavně ve formě dřeva, ale i jiných produktů, zatímco přírodě blízké lesy charakterizuje vyšší udržitelnost produkce a nižší nároky na zásahy člověka do lesa. Jelikož konverze mohou výrazně zvýšit riziko velkoplošného poškození lesů, je nevyhnutelné věnovat se výzkumu mechanizmů a nástrojů, které tento proces pozitivně ovlivňují. Monokultury: ANO, v některých případech

Děkuji za pozornost. Foto: Turčáni