Nelegální migranti v ČR a přístup ke zdravotní péči Regularizace nelegální migrace 12. 4. 2011 Polský institut, Karlova 27, Praha 1 Helena Hnilicová Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Univerzita Karlova - 1.lékařská fakulta

Úvod Některá fakta Počet nelegálních migrantů není znám,není také známo, jak často se zdravotníci s nelegálními migranty setkávají. Není objektivně známo, jaká je praxe; existují zkušenosti neziskových organizací, zdravotníků, výzkumníků, které mají však spíše charakter nahodilosti a spíše se týkají problémových situací… Nelze vyloučit, že část nelegálních migrantů může mít uzavřené komerční zdravotní pojištění - komerční pojišťovny nezjišťují legalitu pobytu. Není to však příliš časté.

Zdravotní péče a nelegální migranti Klíčové otázky Mají nelegální migranti nárok na zdravotní péči? Pokud ano, tak na jakou péči a v jakém rozsahu? Kdo poskytnutou péči platí? Může ošetření ve zdravotnickém zařízení pro nelegální migranty znamenat nějaké riziko?

Kdy mají nelegální migranti nárok na zdravotní péči? Vždy, když se jedná o neodkladnou (akutní) péči. Tato musí být poskytnuta vždy, a to neprodleně, tj. také nelegálním migrantům. České lékaře k tomu zavazuje stávající zdravotnická legislativa, tj. Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. a etika povolání (Etický kodex ČLK). Neposkytnutí pomoci člověku v ohrožení zdraví a života je považováno za trestný čin a sankcionováno (paragraf 40 Trestního zákoníku)

Co to je „neodkladná péče“ ? V r. 1996 se ČLK a Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR dohodly na definici neodkladné péče takto: Neodkladná péče je veškerá zdravotní péče, kterou ošetřující lékař za takovou označí; začíná podezřením, že stav pacienta bezprostředně ohrožuje jeho zdraví nebo život a končí vyloučením tohoto podezření. Tato definice není kodifikována v žádném předpisu, ale slouží jako metodický návod; v současné době má MZ ČR záměr redefinovat neodkladnou péči a právně ji zakotvit. V praxi o „neodkladnosti“ vždy rozhodují lékaři. Zdroj: Stolínová, J. Mach, J. Právní odpovědnost ve zdravotnictví, str. 158, Galén 1998

Kdo hradí nutnou a neodkladnou péči? Akutní péče není bezplatná! Pokud pacient není pojištěn – musí péči uhradit sám, a to buď v hotovosti, nebo mu je vystaven splátkový kalendář. Až do nedávné doby mohla být cena této péče stanovena smluvně, tj. zdravotnické zařízení určilo její „tržní“ cenu. Změna od r. 2009: MZ ČR vydalo v srpnu nový cenový předpis (MZČR/2009, Věstník číslo 6), který se týká plateb za zdravotní ošetření cizinců. Dle tohoto předpisu nesmí být ceny za nutnou a neodkladnou zdravotní péči poskytnutou cizincům účtovány v tržních cenách, ale ve stejné výši, jako je tomu ve veřejném zdravotním pojištění.

Infekční nemoci - povinnost podrobit se léčení Nelegální migranti v ČR musí být léčeni, pokud je u nich zjištěna některá z infekčních nemocí, podléhající povinnému hlášení (TBC, SPN, hepatitída, HIV/AIDS aj.) Zákon č. 258/2000 O ochraně veřejného zdraví ukládá orgánům ochrany veřejného zdraví (Hygienická služba ) celou řadu povinností, směřujících k zabránění šíření infekčních nemocí. Pacient se musí podrobit léčení, karanténě, pokud je nutná a pravidelným kontrolám - to se týká i nelegálních migrantů. Povinné léčení, pokud pacient ohrožuje sebe nebo okolí (např. akutní psychóza), musí být léčen, i hospitalizován, a to i proti své vůli ( Zákon č. 20/1966 o péči o zdraví lidu, paragraf 23). Hrazení péče: není bezplatná, je hrazena z veřejného zdravotního pojištění; Nelegální migranti by měli péči uhradit. Pokud migranti nejsou sto péči uhradit – není to pro zdravotníky důvod k neposkytnutí potřebné péče!

Riziko nahlášení nelegálních migrantů Cizinecké policii Představenstvo ČLK a Etická komise ČLK na podnět Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva jednaly o problému dodržování lékařského tajemství při poskytování péče nelegálním migrantům ( červenec 2010). Závěr: jasné stanovisko, že lékaři nesmí hlásit nelegálního migranta Cizinecké policii, protože se nejedná o trestný čin a je naopak nutné zachovat lékařské tajemství. Při tomto jednání také MZ ČR a ČLK shodně potvrdily, že nutná neodkladné péče musí být poskytnuta v každém případě, tj. také nelegálním migrantům. Závazné stanovisko ČLK a její Etické komise bylo publikováno na jejich webu i v časopise Tempus medicorum a lékařská veřejnost je s ním obeznámena. Zdroj: www.clk.cz

Praxe Stávalo se, že někteří lékaři nelegální migranty hlásili Policii ČR. Lze se domnívat, že někteří lékaři odmítli poskytnout neodkladnou péči nelegálním migrantům. Lze se oprávněně domnívat, že se to nestávalo v případě dětí. Lze se domnívat, že se zvyšuje informovanost a právní vědomí českých lékařů ohledně zdravotní péče pro migranty vůbec (kurzy, projekty, přednášky) a praxe se v tomto ohledu lepší…

Děkuji za pozornost