Makroekonomie I ( Cvičení 8 – Inflace)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Cenová konvergence a Balassa-Samuelson efekt
Advertisements

PENÍZE Martina Hedvičáková
Makroekonomie I ( Cvičení 5 – Agregátní poptávka a nabídka )
Hospodářské cykly a ekonomický růst
7 Nezaměstnanost.
Makroekonomie I ( Cvičení 3 – Úvod do studia ekonomické teorie )
Makroekonomie I ( Cvičení 2 – Úvod do studia ekonomické teorie )
1. cvičení úrokování.
Mikroekonomie I Domácí produkt
Inflace Martina Hedvičáková
Výdaje a rovnovážný HDP Martina Hedvičáková
Mikroekonomie I Cvičení 5 – Tržní poptávka, elasticity poptávky
MAEK1 – CVIČENÍ 6 Hospodářské cykly Ekonomický růst
PENÍZE A BANKOVNICTVÍ.
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu
RŮST CENOVÉ HLADINY VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ JE INFLACE. DOCHÁZÍ-LI VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ K POKLESU CENOVÉ HLADINY, JDE O DEFLACI. DEFLACE JE VZÁCNÝM JEVEM. ČASTĚJŠÍ.
Makroekonomie I ( Cvičení 7 – Nezaměstnanost)
Fiskální a monetární politika
Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra
Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Metody měření HDP Mgr. Hana Grzegorzová.
Cvičení 3 – Spotřeba, úspory, investice
Agregátní poptávka a nabídka Martina Hedvičáková
Makroekonomie I ( Cvičení 13 – Mezinárodní obchod a obchodní politika)
Inflace.
Inflace Milena Tichá Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Cvičení 5 – Hospodářský cyklus, ekonomický růst
Makroekonomie I ( Cvičení 6 – Hospodářské cykly a ekonomický růst)
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
MODEL AS-AD INFLACE V EKONOMICE HYPERINFLACE DEFLACE
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Phillipsova křivka Opakování Martina Hedvičáková
Základní makroekonomické ukazatele
Makroekonomické ukazatele
Makroekonomie.
Makroekonomie I ( Cvičení 1 – Úvod do studia ekonomické teorie )
Co se má vyrábět, v jakém množství a kdy?
INFLACE – 4. ukazatel úrovně ekonomiky Autor: Autor: Ing. Vladimír Havlík Autor je výhradním tvůrcem materiálu. Datum vytvoření: Datum vytvoření:
HDP= hrubý domácí produkt
Makroekonomie I ( Cvičení 4 – Peníze )
Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Ukazatele ekonomické efektivnosti
 Pokles hodnoty peněz  Koho inflace postihuje  Znehodnocení vkladů a úvěrů  Zdroj: Český statistický úřad:
Inflace.
* INFLACE květen 2013VY_32_INOVACE_EKO_ Autory materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, jsou Ing. Dana Gebauerová a Ing. Romana Venclíková.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Makroekonomie I ( Cvičení 9 – Měnový kurz)
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuEU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školyMASARYKOVA OBCHODNÍ.
Makroekonomické výstupy
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
Inflace.
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE
Elektronické učební materiály – II. stupeň Finanční gramotnost Autor: Mgr. Roman Havlíček 1.1 Inflace.
Finanční gramotnost: Peníze a jejich časová hodnota.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_62_INOVACE_12_11 Název materiáluInflace.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Inflace. Inflace míra změny cenové hladiny míra změny cenové hladiny K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina. K inflaci dochází, roste-li celková.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Výukový materiál Zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Název projektu: Zlepšujeme a vzděláváme Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu:CZ.1.07/1.5.00/ – Investice do vzdělání nesou nejvyšší.
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy Autor: Olga Kotvová
Ekonomie 1 Bakaláři Sedmá přednáška Hrubý domácí produkt (HDP)
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Transkript prezentace:

Makroekonomie I ( Cvičení 8 – Inflace) Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

MAEK1 – Cvičení 8 Daná ekonomika byla ve sledovaném období charakterizována následujícími údaji: nominální hrubý domácí produkt vzrostl o 9%, nominální úroková míra činila 11%, míra nezaměstnanosti byla 5% a reálný hrubý domácí produkt vzrostl o 3%. Vypočtěte: kolik přibližně činila míra inflace kolik přibližně činila reálná úroková míra

MAEK1 – Cvičení 8 Daná ekonomika byla ve sledovaném období charakterizována následujícími údaji: nominální hrubý domácí produkt vzrostl o 9%, nominální úroková míra činila 11%, míra nezaměstnanosti byla 5% a reálný hrubý domácí produkt vzrostl o 3%. Vypočtěte: kolik přibližně činila míra inflace = 6% kolik přibližně činila reálná úroková míra

MAEK1 – Cvičení 8 Daná ekonomika byla ve sledovaném období charakterizována následujícími údaji: nominální hrubý domácí produkt vzrostl o 9%, nominální úroková míra činila 11%, míra nezaměstnanosti byla 5% a reálný hrubý domácí produkt vzrostl o 3%. Vypočtěte: kolik přibližně činila míra inflace = 6% kolik přibližně činila reálná úroková míra = 5%

MAEK1 – Cvičení 8 Samuelson převedl původní Phillipsovu mzdově inflační křivku na cenově inflační křivku. Pokud víme, že mzdová inflace činila 15% a tempo růstu produktivity práce dosahovalo výše 6%, kolik přibližně činila cenová inflace?

MAEK1 – Cvičení 8 Samuelson převedl původní Phillipsovu mzdově inflační křivku na cenově inflační křivku. Pokud víme, že mzdová inflace činila 15% a tempo růstu produktivity práce dosahovalo výše 6%, kolik přibližně činila cenová inflace? => 9%

Neočekávaně vysoká míra inflace zpravidla nejvíce postihuje: MAEK1 – Cvičení 8 Neočekávaně vysoká míra inflace zpravidla nejvíce postihuje: dlužníky věřitele vlastníky nemovitosti

Neočekávaně vysoká míra inflace zpravidla nejvíce postihuje: MAEK1 – Cvičení 8 Neočekávaně vysoká míra inflace zpravidla nejvíce postihuje: dlužníky věřitele vlastníky nemovitosti

MAEK1 – Cvičení 8 Pokud se ekonomika nachází na přirozené míře nezaměstnanosti platí vždy: míra inflace je menší než přirozená míra nezaměstnanosti míra inflace je rovna přirozené míře nezaměstnanosti míra inflace je větší než přirozená míra nezaměstnanosti neplatí žádná z možností

MAEK1 – Cvičení 8 Pokud se ekonomika nachází na přirozené míře nezaměstnanosti platí vždy: míra inflace je menší než přirozená míra nezaměstnanosti míra inflace je rovna přirozené míře nezaměstnanosti míra inflace je větší než přirozená míra nezaměstnanosti neplatí žádná z možností

MAEK1 – Cvičení 8 Následující obrázek zachycuje krátkodobou a dlouhodobou Phillipsovu křivku: doplňte popisky os kolik činí přirozená míra nezaměstnanosti kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X1 kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X2

MAEK1 – Cvičení 8 Následující obrázek zachycuje krátkodobou a dlouhodobou Phillipsovu křivku: doplňte popisky os = míra nezaměstnanosti a míra inflace kolik činí přirozená míra nezaměstnanosti kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X1 kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X2

MAEK1 – Cvičení 8 Následující obrázek zachycuje krátkodobou a dlouhodobou Phillipsovu křivku: doplňte popisky os = míra nezaměstnanosti a míra inflace kolik činí přirozená míra nezaměstnanosti = 6% kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X1 kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X2

MAEK1 – Cvičení 8 Následující obrázek zachycuje krátkodobou a dlouhodobou Phillipsovu křivku: doplňte popisky os = míra nezaměstnanosti a míra inflace kolik činí přirozená míra nezaměstnanosti = 6% kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X1 = 0% kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X2

MAEK1 – Cvičení 8 Následující obrázek zachycuje krátkodobou a dlouhodobou Phillipsovu křivku: doplňte popisky os = míra nezaměstnanosti a míra inflace kolik činí přirozená míra nezaměstnanosti = 6% kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X1 = 0% kolik činí očekávaná míra inflace v bodě X2 = 2%

MAEK1 – Cvičení 8 Cvičení 1. Při zjišťování CPI se využívá fixní koš statků a služeb. Může tento fakt negativně ovlivnit přesnost zjišťování míry inflace?

MAEK1 – Cvičení 8 Cvičení 1. Při zjišťování CPI se využívá fixní koš statků a služeb. Může tento fakt negativně ovlivnit přesnost zjišťování míry inflace? Fixní koš statků a služeb samozřejmě může způsobovat značné problémy při zjišťování inflace. Tento koš je vybrán podle výdajů průměrné domácnosti ve výchozím roce. Je zřejmé, že výdaje domácnosti v dalších letech (po dobu platnosti fixního koše) se mohou značně lišit. Proto také statistikové čas od času provedou celkovou revizi – např. u nás se plánuje jako nový základní rok, rok 2005. Dalším problémem fixního koše je, že některé výrobky se mohou přestat v průběhu doby vyrábět a nebo zastarávají a jsou nahrazovány novými typy (typicky např. počítače). I na tuto situaci musí statistikové reagovat a musí nahrazovat zastaralé statky ve spotřebním koši. To jsou jen některé problémy fixních košů, jistě by šlo najít mnohé další.

MAEK1 – Cvičení 8 Cvičení 2. Ve sledovaném období se nominální HDP zvýšil z 2 000 mld. Kč na 2 800 mld. Kč. Reálný HDP vzrostl z 1 900 mld. Kč na 2 100 mld. Kč. Zjistěte pomocí deflátoru HDP, jaká byla ve sledovaném období míra inflace.

MAEK1 – Cvičení 8 Cvičení 2. Ve sledovaném období se nominální HDP zvýšil z 2 000 mld. Kč na 2 800 mld. Kč. Reálný HDP vzrostl z 1 900 mld. Kč na 2 100 mld. Kč. Zjistěte pomocí deflátoru HDP, jaká byla ve sledovaném období míra inflace. Nejdříve si musíme vypočítat deflátor HDP pro výchozí rok a pak pro nový rok. Deflátor HDP vypočítáme tak, že vydělíme nominální HDP reálným HDP a tento podíl pak vynásobíme stem. Pro výchozí rok: deflátorHDP = 2 000 *100 = 105,3 1 900

π = MAEK1 – Cvičení 8 Pro nový rok: deflátorHDP = 2 800 *100 = 133,3 2 100 Pro nový rok: π = 133,3 – 105,3 *100 = 26,6% 105,3

MAEK1 – Cvičení 8 Cvičení 3. O sledované ekonomice jsou k dispozici tyto údaje: míra inflace je 5%, míra nezaměstnanosti 7%, nominální úroková míra 3% a reálný produkt roste o 4% ročně. Jaké by bylo vaše doporučení ohledně výhodnosti ukldat si volné peníze na účet v bance?

MAEK1 – Cvičení 8 Cvičení 3. O sledované ekonomice jsou k dispozici tyto údaje: míra inflace je 5%, míra nezaměstnanosti 7%, nominální úroková míra 3% a reálný produkt roste o 4% ročně. Jaké by bylo vaše doporučení ohledně výhodnosti ukldat si volné peníze na účet v bance? Vaše doporučení by pravděpodobně nebylo kladné. Víme, že reálná úroková míra je dána přibližně rozdílem mezi nominální úrokovou mírou a mírou inflace. V našem případě by vycházela záporná ve výši dvou procent. Představte si, že budeme mít na začátku 10 000 Kč za tyto peníze můžeme koupit určitý koš statků a nebo je můžeme uložit do banky. Po roce bychom v bance dostali 10 300 (3% úroková míra). Za tyto peníze bychom si však již nemohli koupit ani daný koš statků, neboť ten by stál už 10 500 Kč (5% inflace).

MAEK1 – Cvičení 8 Cvičení 4. Lidé (ekonomické subjekty) v delším období budou očekávat takovou míru inflace, která ve skutečnosti byla v předcházejícím období. Co by se však stalo, kdyby lidé uměli odhadnout konečný dopad vládních politik na míru inflace okamžitě a rovnou by díky tomu upravili svě očekávání? Předpoklad, že lidé odvozují své očekávání na základě minulého vývoje se nazývá tzv. adaptivní očekávání. Viděli jsme ve výkladu, že díky tomu mohlo dojít ke krátkodobému výkyvu míry nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti. Pokud by lidé rovnou tušili, jaký bude mít dopad vládní politika na míru inflace, rovnou by výslednou míru inflace očekávali. V tomto případě by nedošlo k žádnému krátkodobému vychýlení míry nezaměstnanosti. Na Phillipsově křivce bychom se rovnou posunuli po dlouhodobé křivce nahoru. Tomuto očekávání se říká racionální očekávání.