Makroekonomie Základní východiska zkoumání

O co se snaží makroekonomická teorie? Cílem makroekonomické teorie je v podstatě –Popsat a teoreticky vysvětlit reálné jevy v ekonomice (národním hospodářství). –Zhodnotit, zda jsou tyto jevy v souladu s našimi očekáváními… –…a pokud nejsou, pak se snaží doporučit tvůrcům hospodářské politiky přijetí opatření, která povedou k požadovanému stavu národního hospodářství… –…a pokud jsou, pak se snaží doporučit tvůrcům hospodářské politiky přijetí opatření, která povedou k udržení tohoto stavu národního hospodářství.

Narážíme však na problém… …některé jevy mají více vysvětlení (interpretací, výkladů), ale které je tedy to správné? …každé vysvětlení poskytuje různé hodnocení a hlavně navrhuje různé (často i protichůdné) kroky k nápravě současného stavu ekonomiky O různých teoriích mohou diskutovat ekonomové na kongresech či v odborných médiích… …ale v praxi je nutné, aby někdo na základě těchto teorií provedl konkrétní kroky a opatření, jež budou mít dopad na celou společnost. Jakou teorii si ale vybrat? Komu máme věřit? Co máme dělat? Toť otázka… Jakou teorii si ale vybrat? Komu máme věřit? Co máme dělat? Toť otázka…

Jak chápat ekonomické teorie? Veškeré ekonomické teorie jsou v podstatě různými výklady reálných či očekávaných jevů v ekonomice a jsou vždy založené na určitých předpokladech Těmito předpoklady jsou například: platnost základních ekonomických zákonů, předpoklad rigidity určitých veličin (ceteris paribus) nebo určité události, jež jsou příčinou určitého (většinou očekávaného) chování různých subjektů. Ekonomická teorie pak popisuje, že za daných podmínek se bude popisovaný jev vyvíjet určitým předpokládaným způsobem

Jsou zde však rozpory… Důvodem rozporuplnosti různých teorií není jen to, že by předpovídaly jiný vývoj popisovaného jevu, ale i to, že často vycházejí také z různých předpokladů. Například keynesiánci a neoklasici se často neshodnou, protože jedni preferují krátkodobý pohled a druzí dlouhodobý pohled na realitu. Tak může být často mnoho teorií správných (avšak každá je založena na jiných předpokladech), otázkou je však, kterým předpokladům odpovídá realita, a kterou teorii tedy v praxi aplikovat…

…tím se dostáváme k praktickým problémům makroekonomické teorie: Jakými ukazateli popsat a jak zhodnotit současný stav ekonomiky/společnosti? Popisují tyto ukazatele současný stav, nebo snad díky určitému zpoždění již stav minulý? Jak tyto ukazatele interpretovat a k jaké teorii/teoriím „přiřadit“ výsledky této interpretace? Jaká opatření by podle této teorie měla být provedena? Jsou tato opatření přijatelná společensky, politicky, morálně, atd.?

Zasahovat či nezasahovat? Otázka nutnosti státních zásahů do ekonomiky je neustále předmětem mnoha diskuzí. Faktem je, že všechny subjekty svým chováním do ekonomiky zasahují a ovlivňují ji (defacto ji také vytvářejí). Jde však o to, zda má být toto chování centrálně kontrolováno (regulováno). Užitečnost makroekonomické teorie je tedy také v tom, že odhaduje, jaké důsledky bude mít chování určitých (agregovaných) subjektů na celé hospodářství či jeho určitou část. Na základě toho se můžeme rozhodovat, zda dané chování podpoříme, či eliminujeme.