Ekonomie – 1. cvičení ZS 2013/14 LITERATURA: Sirůček P., Nečadová M., Macáková L.: Ekonomická teorie I. Cvičebnice. Melandrium, 2003. Macáková L.: Mikroekonomie, Základní kurs. Melandrium, 2000. Holman R.: Ekonomie. Beck, 2005.

Ekonomie – 1. cvičení ZS 2013/14 ÚVOD DO EKONOMIE TRH, TRŽNÍ SUBJEKTY, TRŽNÍ MECHANISMUS TEORIE VÝROBY TRŽNÍ STRUKTURY, NEDOKONALÁ KONKURENCE HDP – JEHO MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOST, INFLACE, PHILLIPSOVA KŘIVKA, HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

MAKRO x MIKRO (ekonomie) Ekonomie – věda o tom, jak lidé vyrábějí a spotřebovávají Moderní ekonomie se člení na: makroekonomii – zabývá se chováním ekonomiky jako celku, pohledem subjektu, který není účastníkem ekonomického systému, ale vytváří podmínky pro jeho fungování. mikroekonomii – zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů a trhů, zkoumá ekonomický systém očima jednotlivých subjektů.

Makro x mikro (ekonomie) Makroekonomie Kolik firma vyrobí zboží? Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky? Za jakou cenu bude firma své zboží prodávat? Jaká bude průměrná cenová hladina v ekonomice? Kolik času bude domácnost věnovat své práci a kolik na volný čas? Kolik bude v ekonomice nezaměstnaných? Kolik zboží si domácnost koupí? Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se z ní vyveze?

Základní pojmy Ekonomické statky - neexistují v neomezené míře, jsou výsledkem výroby a jsou vzácné. Ekonomická vzácnost – omezenost zdrojů a uži-tečnost, nutné posuzovat z hlediska prostoru i času Volný statek - je užitečný, ale volně dostupný Výroba – proces přeměny přírodních zdrojů v ekonomické statky

Příklady Příklad 1 Příklad 2 Rozhodněte, zda mořská voda určená ke koupání patří mezi statky vzácné či volné. Příklad 2 Rozhodněte, zda v následujících příkladech se jedná o statky ekonomické či volné: a) Kožich v rovníkové Africe b) Vzduch určený k dýchání na Mostecku

Příklady Příklad 3 Rozhodněte, zda v následujících příkladech se jedná o statky ekonomické či volné: a) Mrazicí box v Antarktidě b) Vzduch na Islandu c) Textový editor v rukou negramotného d) Osobní počítač bez programového vybavení e) Osobní počítač s programovým vybavením f) Motocykl v době ropné krize

Výrobní faktory Půda A – přírodní zdroje, pozemková renta Je produktem přírody, ale není volným statkem. Její množství je totiž omezené. Má rozdílnou úrodnost, ne každá půda má stejnou kvalitu a stejně výhodnou polohu. Účastní se daného výrobního procesu. Pozemková renta, jako důchod plynoucí z vlastnictví půdy, se liší v důsledku její kvality. Přírodní zdroje – nerostné suroviny a přírodní materiály – mají stejné vlastnosti jako půda, obdobně nesou rentu.

Výrobní faktory Práce L – mzda Lidská činnost, která je ovlivněna fyzickými a duševními vlastnostmi jedince. Množství práce v celé společnosti je podmíněno počtem lidí schopných a ochotných pracovat. Účinnost lze aktivně ovlivnit růstem kvalifikace a lepším výrobním vybavením. Výsledkem použití práce je mzda.

Výrobní faktory Kapitál K – technologie, zisk nebo úrok Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků. Kapitál je na rozdíl od práce a půdy výsledkem předchozí výroby, nebyl však vyroben pro bezprostřední spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem. Aby přinášel důchod, musí být použit k podnikání. Jinou formou kapitálu je kapitál finanční. Výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok.

Výrobní faktory Výnosy z výrobního faktoru Zákon klesajících výnosů Vysoká efektivnost výroby je podmíněna vysokými výnosy VF Výnosy z výrobního faktoru = Výstup/Vstup Čím vyšší je hodnota zlomku, tím vyšší jsou výnosy z VF a tím je vyšší efektivnost výroby Zákon klesajících výnosů Platí, pokud zvyšujeme pouze jeden výrobní faktor a objem ostatních výrobních faktorů se nemění

Výrobní faktory Výnosy z rozsahu Předpoklad – objem všech VF, které se při určité výrobě používají, rostou rovnoměrně. Rostoucí výnosy z rozsahu se projevují v průmyslové výrobě, kde můžeme dlouho rozšiřovat objem produkce (výroba automobilů, praček apod.) Klesající výnosy z rozsahu bývají v zemědělství Konstantní v. z r. jsou typické pro odvětví, kde je velký objem ruční práce (např. ruční výroba módních oděvů, šperků apod.) 12

Výrobní faktory - příklady Nejdůležitějším výrobním faktorem je? Práce Půda Kapitál Kapitál a technologie Nelze jednoznačně odpovědět

Výrobní faktory - příklady Půda je primárním výrobním faktorem, protože: Je historicky prvním používaným výrobním faktorem Účastní se každého výrobního procesu Je nejdůležitějším výrobním faktorem, neboť potraviny na ní vypěstované jsou nezbytné k zachování života Každý výrobní proces vyžaduje určitý prostor Žádná z předchozích odpovědí není správná

Výrobní faktory - příklady Který z následujících statků je vždy volným statkem? Pitná voda Čistý vzduch ve městě Silnice a dálnice Vzduch v poušti Vše výše uvedené

Výrobní faktory - příklady Za vzácný statek považujeme ten, který: Byl vyroben Byl vyroben, a jehož množství je omezené Je užitečný Je užitečný, a jehož množství je omezené Se vyskytuje v omezeném množství

Výrobní faktory - příklady Co z uvedeného nejlépe popisuje základní problém standardní ekonomie? Zaměstnanost Ceny Trh Peníze Vzácnost a z ní plynoucí nutnost volby

Výrobní faktory - závěr Alternativní použití zdrojů rozhodování o tom, co vyrábět a co nikoliv výrobní faktory mají alternativní použití můžeme vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou (omezené zdroje k použití) rozhodování zakládá strukturu národního hospodářství, je složité Klíčová volba – využít vzácné zdroje jen pro současnou spotřebu či pro spotřebu budoucí (vyrábět spotřební předměty nebo kapitálové statky)

Použití grafů v mikroekonomii Ekonomické vztahy lze vyjádřit: slovně tabulkou matematicky graficky – nejvíce názorné, snadno srozumitelné, na malé ploše mnoho údajů Sklon přímek – vyjadřuje, o kolik se změní jedna veličina, pokud se druhá změní o jednotku.

Použití grafů v mikroekonomii sklon je vždy vyjádřen číslem – výška / základna jde-li o přímku, její sklon je vždy konstantní sklon vyjadřuje, zda jde o přímou nebo nepřímou úměru (poptávka x nabídka) sklon x strmost (závisí na měřítku grafu) Směrnice = 0,5/1 = 0,5 Směrnice = -0,5/1 = -0,5 Y Y 2 2 1,5 1,5 0,5 1 1 - 0,5 0,5 0,5 1 1 X X 1 2 1 2

Použití grafů v mikroekonomii D2 D1 Posun z D1 do D2 je posunem poptávky, který může být způsoben změnami koupěschopnosti obyvatel nebo změnami v cenách substitutů p A Posun z bodu A do bodu B je změnou poptávaného množství v závislosti na ceně při konstantní výši důchodů (koupěschopnosti) a cenách ostatních výrobků B Q

Použití grafů v mikroekonomii S2 S1 Změní-li se ale např. náklady výrobce, posouvá se celá křivka nabídky. p1 Nabídka je závislost nabízené produkce na ceně, mění-li se cena, posouváme se po křivce. p2 Q2 Q1 Q Q2 Q1

Veličiny používané v mikroekonomii veličiny stavové (zásoba) veličiny tokové (objem výroby)   Veličiny celkové - Total (TC, TR) Veličiny mezní - Marginal (MC, MR) (dodatečné, přírůstkové, marginální) = změna jedné veličiny / změna druhé o jednotku Veličiny průměrné – Average (AC, AR) = množství 1. veličiny / množství 2. veličiny

Hranice produkčních možností Křivka produkčních možností (Possibility Production Frontier) SÝR A B C OVOCE

Příklady Příklad 9 Daná ekonomika může vyprodukovat za 1 hodinu buď 100 tisíc rohlíků, nebo 25 tisíc košil. Načrtněte hypotetickou hranici produkčních možností, jestliže kapacita ekonomiky činí 20 tisíc hodin a ekonomika žádné jiné výrobky neprodukuje.

Příklady Příklad 10 V zemi A žije 10 tisíc práce schopných obyvatel. Pracovní doba činí 9 hodin denně, počet pracovních dnů v měsíci je 20. Země produkuje pouze košile s dlouhými či krátkými rukávy. Výroba košile s dlouhými rukávy trvá jednomu pracovníkovi 3 hodiny, výroba košile s krátkými rukávy 2 hodiny. Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že všichni práceschopní obyvatelé budou pracovat. Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že v důsledku ovládnutí trhu monopoly klesne produktivita práce o 20 %.

Náklady Mluvíme-li o nákladech, je nutné rozlišovat jejich druhy, tj.: UTOPENÉ NÁKLADY NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI MEZNÍ NÁKLADY PRŮMĚRNÉ NÁKLADY

Příklady Příklad 11 Na konkrétním příkladě z běžného života vysvětlete aplikaci nákladů obětované příležitosti. Dnešní večer máte možnost provozovat tyto činnosti: Sledovat televizní fotbalový přenos Učit se na zítřejší zkoušku z ekonomie Pracovat jako pomocná síla (brigádník) v blízké restauraci za 400 Kč/večer Běhat v parku Spát

Příklady Příklad 12 Cesta z Prahy do Brna trvá 1 hodinu letadlem a 4 hodiny autobusem. Cena letenky je 1 300 Kč, cena jízdenky je 100 Kč. Jaký druh dopravy zvolíte, budete-li vydělávat 200 Kč/h? Řešení spočívá ve výpočtu nákladů na cestu u obou variant. Celkové náklady = náklady přímé + náklady obětované příležitosti (dané ztrátou času).

Příklady Příklad 13 Pomocí ekonomických nákladů vyčíslete, kolik stojí studenta vzdělání na FD ČVUT. Součet ekonomických nákladů se rozpadá na dvě části: a)Součet účetních (explicitních) nákladů – dopravné, nocležné, nákup kancelářských potřeb… b)Náklady obětované příležitosti (implicitní náklady) dané např. alternativou potenciálního výdělku v případě, že student místo studia pracuje.