Zhášení stejnosměrného a střídavého oblouku Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. 1
Elektrický oblouk Vzniká mezi kontakty spínacích přístrojů po rozpojení obvodu. Je tvořen tzv. plazmou, což je směs ionizovaných plynů a odpařených částí kontaktů při teplotě 3000 - 50000 C. Při hoření oblouku neplatí Ohmův zákon. Střídavý oblouk samovolně uhasíná při průchodu sinusového napětí nulou, proto se zháší lépe než oblouk stejnosměrného proudu.
Charakteristika stejnosměrného oblouku 3
Z charakteristiky stejnosměrného oblouku lze vyčíst, že oblouk uhasne buď při zvětšení odporu v obvodu, což je technicky dost obtížně realizovatelné, nebo při zvětšení délky oblouku (se zvětšující se délkou oblouku se charakteristika posouvá směrem nahoru). Z těchto důvodů je nutné pro zhášení stejnosměrných oblouků použít magnetické vyfukování pomocí zhášecí cívky. Oblouk se trhá a chladí na přepážkách zhášecí komory. Další z možných způsobů je rozdělit zhášení na několik sériových oblouků použití můstkových kontaktů ( použitelné u menších proudů).
Působení zhášecí cívky
Zhášení střídavého oblouku
Při zhášení střídavého oblouku se s výhodou využívá skutečnosti, že při průchodu proudu nulou oblouk uhasne. V tomto intervalu probíhá intenzívní výměna ionizovaného prostředí mezi kontakty. K úplnému uhašení dojde v průběhu 3 – 6 půlperiod sinusovky. Další možnosti jsou stejné jako u zhášení stejnosměrného oblouku, tj. použití zhášecí cívky, nebo rozdělení na několik oblouků v sérii použitím můstkových kontaktů.
K zopakování: Který oblouk se zháší lépe? Čím lze efektivně zhášet stejnosměrný oblouk? Nakreslete si charakteristiky stejnosměrného a střídavého oblouku- Jaké síly působí na hořící el. oblouk?