Diagnostika inteligence u jedinců s mentálním postižením Prof. PhDr. RNDr. Marie Vágnerová, CSc.

Obecné cíle vyšetření inteligence: Posouzení aktuálního stavu Posouzení předpokládaných příčin odlišnosti vývoje a výkonu Posouzení prognózy dalšího vývoje

Důležitý je především adekvátní psychodiagnostický přístup: Kontextuální, musí brát úvahu biologické a sociální podmínky Komplexní a integrující: vzít v úvahu všechny dostupné informace Stimulující a motivující: zaměřovat se jak na nedostatky daného jedince, tak na jeho přednosti

Metody, které lze použít pro diagnostiku inteligence Testové metody, které využívají možnosti kvantitativního hodnocení Klinické metody jako je pozorování, rozhovor a analýza výtvorů, které využívají možnosti kvalitativního hodnocení

Vymezení pojmu inteligence Inteligence je komplexní schopnost, která zahrnuje: Obecnou schopnost myslet a účelně zpracovávat dostupné informace Schopnost učit se ze zkušeností a využívat svoje znalosti a schopnosti k lepšímu zvládnutí požadavků okolí

V rámci inteligence lze diferencovat různé faktory: Obecnou inteligenci (faktor g) Podle míry závislosti na dědičných vlivech a vnějších faktorech lze rozlišovat krystalické a fluidní schopnosti Specifické schopnosti, které mohou být důležité pro zvládnutí výuky

Inteligenci lze měřit jen prostřednictvím výkonu a způsobu reagování na jasně vymezené situace Diagnostika rozumových schopností je měřením způsobu jejich využití při řešení standardních, jasně definovaných úkolů, např. testových položek. Výsledek umožňuje srovnat výkony určitého jedince s normami standardizační skupiny (populační skupiny vrstevníků)

Cílem vyšetření inteligence je: Posouzení celkové úrovně rozumových schopností Posouzení individuálně typické struktury dílčích schopností, tj. předností i nedostatků vyšetřovaného jedince

Výsledek vyšetření může mít různý stupeň přesnosti a spolehlivosti Vliv faktoru vývoje: Vývoj rozumových schopností není nikdy zcela plynulý Jednotlivé dílčí schopnosti se nevyvíjejí stejně rychle Celková úroveň inteligence se stabilizuje kolem 10-11 roku života

Důležitá je i správná volba vhodné testové metody Každá metoda má své typické vlastnosti, které do určité míry spoluurčují charakter výsledku: Testy, které jsou kulturně závislé Testy, které jsou na zkušenosti relativně nezávislé

Shrnutí výsledků a formulace závěru Získané výsledky je třeba interpretovat s ohledem na chování dítěte při plnění testových úkolů. Posoudit různé aspekty úkolového chování a přístup k různým testovým úkolům Důležitá je i analýza chyb

Výsledek vyšetření je vždycky ovlivněn i mimointelektovými faktory Emočními Motivačními Úrovní pozornosti Specifickými vlastnostmi dítěte

Důležitou součástí vyšetření inteligence je informace o míře její aktuální využitelnosti Inteligence je pouze předpokladem, který z nejrůznějších důvodů nemusí být plně využit

Vyšetření inteligence dětí s mentálním postižením Je třeba vzít v úvahu, že mentální postižení je spojeno s limitovaným rozvojem myšlení a řeči a omezenou schopností učení Vyšetření je vhodné zaměřit na posouzení rozumových i adaptivních schopností

Cílem vyšetření je: Zhodnocení stupně mentálního postižení, tj. globální odhad úrovně zachovaných rozumových schopností Posouzení dynamiky vývoje inteligence Posouzení specifické struktury dílčích schopnosti Posouzení míry využitelnosti zachovaných schopností

Znalost dynamiky vývoje inteligence Vývoj rozumových schopností je určen interakcí vrozených dispozic a vnější stimulace Vzhledem k tomu může u dětí s mentálním postižením kolísat ještě víc než za normálních okolností

Kvalitativní hodnocení inteligence u dětí s mentálním postižením Důležitým faktorem je příčina vzniku mentálního postižení, která do určité míry předurčuje rozvoj obecné inteligence i dílčích schopností Geneticky podmíněné syndromy Perinatální postižení CNS

Důležitým faktorem vývoje rozumových schopností je kvalita rodinného prostředí Míra podnětnosti výchovy a vzdělanostní úrovně rodičů ovlivní rozvoj schopností Vzdělaní a ambiciózní rodiče, kteří dítě nadměrně stimulují Nevzdělaní rodiče, kteří nemají ani schopnosti dítě adekvátně rozvíjet

Míra využitelnosti zachovaných schopností se projevuje: Individuálně typickou úrovní aktivace, osobním tempem a kvalitou pozornosti Míry unavitelnosti a tolerance k zátěži Rozdílnou adaptační schopností a ochotou spolupracovat Emoční stabilitou Specifickým přístupem k úkolovým situacím

Profil dílčích schopností mentálně postižených bývá často nevyrovnaný Relativně nejobtížnější jsou úlohy vyžadující myšlení a učení s porozuměním Relativně nejlepších výsledků dosahují v manipulaci s konkrétním materiálem Dobrá tolerance k jednoduché mechanické činnosti

Diferenciální diagnostika mentální retardace a výchovného zanedbání Je třeba posoudit především učenlivost, schopnost dítěte využít aktuální informace, tj. zhodnotit potenciál dalšího rozvoje inteligence U některých dětí může jít jak o kombinaci obou faktorů: nižší genetické dispozice a menší podnětnost prostředí

Komplexní přístup k hodnocení inteligence Závěrečné zhodnocení by mělo vzít v úvahu všechny získané poznatky: Výsledky vyšetření Informace získané od rodičů i učitelů (vychovatelů) Informace získané od lékaře (z lékařské zprávy) Posouzení úrovně rodinného prostředí