Kyseliny Mgr. Helena Roubalová Chemie 8. ročník Kyseliny Mgr. Helena Roubalová

Vlastnosti kyselin - jejich roztoky jsou vodivé; vodivost způsobují vodíkové kationty H+, které se ve vodě uvolňují HCl → H+ + Cl- H2 SO4 → 2H+ + SO42-

Vlastnosti kyselin - lakmus (indikátor) barví červeně - reakcí s kovem vzniká vodík - žíraviny – 1. pomoc při poleptání – umýt proudem vody, polít roztokem jedlé sody, popř. mýdla, a znovu umýt vodou

Bezkyslíkaté kyseliny Rozdělení kyselin Bezkyslíkaté kyseliny HCl HBr Kyslíkaté kyseliny H2 SO4 HNO3

Bezkyslíkaté kyseliny - dvouprvkové sloučeniny, které vždy začínají písmenem H (vodík) - prvek na druhém místě dává kyselině název H Cl kyselina chlorovodíková H Br kyselina bromovodíková

Kyslíkaté kyseliny - tříprvkové sloučeniny - na začátku vzorce je vždy H (vodík), na konci O (kyslík). Uprostřed je značka prvku, který dává kyselině pojmenování H2 SO4 kyselina sírová H NO3 kyselina dusičná

Názvosloví kyslíkatých kyselin Tvoření názvu kyseliny 1. určíme oxidační čísla jednotlivých prvků ve sloučenině (vodík má vždy I, kyslík -II; prostřední prvek má kladné oxidační číslo a při jeho určení vycházíme z pravidla o součtu oxidačních čísel ve sloučenině, které je vždy nula ) HI2 SVI O-II4 2. I + x + 4.(-II) = O 2. sloučeninu pojmenujeme: a) název vždy začíná slovem kyselina b) na druhém místě je přídavné jméno, které je odvozeno od prostředního prvku a je zakončeno koncovkou podle příslušného oxidačního čísla kyselina sírová

Názvosloví kyslíkatých kyselin Tvoření vzorce kyseliny kyselina dusičná 1. pořadí prvku ve vzorci - na prvním místě vždy značka vodíku, uprostřed prvku, který dává kyselině název, na třetím místě značka kyslíku H N O 2. určení oxidačních čísel – vodík vždy I, kyslík -II; u dusíku určíme dle koncovky přídavného jména - ičná , tzn. V HI NV O-II 3. vzorec upravíme podle pravidla o součtu oxidačních čísel ve sloučenině (vždy nula) – sečteme kladná oxidační čísla a vydělíme -II. Výsledek zapíšeme vpravo dolu ke značce kyslíku HI NV O-II3

Kyselina chlorovodíková HCl kyselina solná - bezbarvá, těkavá kapalina, max. 37%; technická zbarvena dožluta příměsmi FeCl3 - 0,3% obsažena v žaludeční šťávě, kde se podílí na štěpení bílkovin - použití: - čištění kovů před letováním - výroba plastů, barviv - v koželužském a potravinářském průmyslu

H2 SO4 Kyselina sírová - bezbarvá, olejovitá, silně žíravá kapalina, max. 98% - přírodním látkám odebírá vodu (dehydratuje) → látka zčerná - použití: hnojiva, barviva, plasty, výbušniny

HNO3 Kyselina dusičná - bezbarvá kapalina, nestálá na světle (žloutne) - silná žíravina, max. 65% - použití: hnojiva, výbušniny, barviva - využití: prubířská zkouška (zlatnictví)

Opakování 1. Vyjmenuj základní vlastnosti kyselin. 2. Zapiš rovnicí štěpení kyseliny chlorovodíkové ve vodě. 3. Jak bys dokázal/a roztok kyseliny. 4. Popiš, jak bys poskytl/a 1. pomoc při poleptání kyselinou.

Opakování 5. Z následujících sloučenin vyber vzorce kyselin. Podle čeho je poznáš? Li2O , Fe Cl3 , Pb (OH)2 , HNO3 , Mn2O 7 , HCl , Fe(OH)3 , CaF2 , NaBr , SO3 6. Doplň: Kyselina chlorovodíková má vzorec _________ a patří mezi _______________ kyseliny. V lidském těle se nachází v _________________, kde se podílí na štěpení_____________________ .

Opakování 7. Kyselina sírová je: A/ pevná látka E/ olejovitá kapalina B/ plyn F/ odebírá látkám vodu C/ bezbarvá G/ černé barvy D/ žíravina H/ nestálá na světle 8. Pojmenuj následující sloučeniny: HClO4 HF H2 SO3 H3 PO4 9. Napiš vzorec následujících kyselin: a) kyselina jodovodíková c) kyselina uhličitá b) kyselina jodičná d) kyselina dusitá