I/2: čtenářská a informační gramotnost - inovace Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2769 Číslo a název šablony klíčové aktivity: I/2: čtenářská a informační gramotnost - inovace Vypracoval/a: Mgr. Jana Presová Ověřil/a: Mgr. Jana Presová

Zatmění Slunce a Měsíce Název výukového materiálu: Stín a zatmění - 9. ročník   Vzdělávací obor: fyzika Tematický okruh: světelné jevy Téma: Stín, druhy stínu Zatmění Slunce a Měsíce Stručná anotace: Prezentace shrnující nejdůležitější informace o stínu a o tom, jaké má vlastnosti a kde se s ním setkáváme v běžném životě.

4.2. Stín vzniká za každým neprůhledným tělesem tvar a velikost závisí na: tvaru a velikosti neprůhledného tělesa vzdálenosti neprůhledného tělesa od zdroje světla vzdálenosti stínítka od zdroje světla a od neprůhledného tělesa zdroji světla 500 km dlouhý stín, který vrhl Měsíc na Antarktidu při svém zatmění 23.listopadu 2003

Jak vypadá stín? Jak se mění stín, jestliže se předmět přibližuje ke zdroji světla? Jak se mění tvůj stín, vzdaluješ-li se od pouliční lampy?

Stín tělesa osvětlený jedním bodovým zdrojem Za tělesem vznikne kuželový neosvětlený prostor. Na stínítku vznikne plný stín – UMBRA.

Co se stane se stínem, jestliže se list přiblíží ke zdroji světla? Tvar stínu Obrázek 1.3: a) Ostrý stín způsobený bodovým zdrojem světla, b) stín s polostínem ze zdroje plošného    Měkké stíny Co se stane se stínem, jestliže se list přiblíží ke zdroji světla?

Stín tělesa osvětlený dvěma bodovými zdroji osvětlíme-li těleso 2 bodovými zdroji, vzniknou za tělesem dva typy stínů: plný stín (UMBRA) – oblast, kde jsou stíny od obou zdrojů polostín (PENUMBRA) – oblast, kde je stín jen z jednoho zdroje PENUMBRA UMBRA PENUMBRA

Stín tělesa osvětlený plošným zdrojem osvětlíme-li těleso plošným zdrojem, vznikne za tělesem: plný stín (UMBRA) polostín (PENUMBRA)

ANTUMBRA někdy vzniká také oblast ANTUMBRA – pokud je stínítko, kam dopadá stín, příliš daleko je to místo, odkud bývá vidět prstencové zatmění

Zatmění Měsíce aby došlo k zatmění, musí být postupně za sebou Slunce, Země a Měsíc za Zemí vzniká oblast úplného stínu a polostínu pokud Měsíc vstoupí do oblasti: plného stínu – nastane úplné zatmění polostínu – nastane polostínové zatmění rozhraní mezi polostínem a stínem – částečné zatmění

Průběh zatmění I při úplném zatmění je Měsíc stále vidět – díky ohybu světla, je tmavý a zbarvený do červenohnědé barvy.

průběh zatmění úplné zatmění Měsíce 21. února 2008

6.květen 2004

Zatmění Měsíce viditelná v ČR (2009 – 2012) Datum Typ Viditelnost 9. února 2009 polostínové* při východu Měsíce 6. srpna 2009 celý průběh 31. prosince 2009 částečné 21. prosince 2010 při západu Měsíce 15. června 2011 úplné 10. prosince 2011 28. listopadu 2012 * - polostínové zatmění není pouhým okem pozorovatelné

Zatmění Měsíce viditelná v ČR (2013 – 2020) 25. dubna 2013 částečné celý průběh, večer 18. října 2013 polostínové * celý průběh 28. září 2015 úplné celý průběh, ráno 16. září 2016 10. února 2017 7. srpna 2017 při východu Měsíce 27. července 2018 téměř celý průběh, večer 21. ledna 2019 téměř celý průběh, ráno 16. července 2019 10. ledna 2020 5. června 2020 * - polostínové zatmění není pouhým okem pozorovatelné

Zatmění Měsíce viditelná v ČR (2021 – 2030) 16. května 2022 částečné po západu Měsíce 28. října 2023 celý průběh, večer 18. září 2024 celý průběh, ráno 14. března 2025 7. září 2025 úplné při východu Měsíce 28. srpna 2026 při západu Měsíce 21. února 2027 polostínové* celý průběh, po půlnoci 12. ledna 2028 6. července 2028 31. prosince 2028 téměř celý průběh, večer 26. června 2029 při (a po) západu Měsíce 20. prosince 2029 celý průběh, před půlnocí 15. ledna 2030 9. prosince 2030 celý průběh, před půlnoci * - polostínové zatmění není pouhým okem pozorovatelné

Zatmění Slunce aby došlo k zatmění, musí být postupně za sebou Slunce, Měsíc a Země za Měsícem vznikají oblasti úplného stínu a polostínu, které mohou dopadnout na Zemi pokud je pozorovatel v oblasti, kam dopadl: UMBRA - plný stín – vidí úplné zatmění PENUMBRA - polostín – vidí částečné zatmění ANTUMBRA – vidí prstencové zatmění

Oblast úplného zatmění – pokud stín dopadne na Zemi schéma zatmění

Průběh zatmění Stín Měsíce dopadající na Zemi

Zatmění Slunce v letech 2009 - 2010 22. července 2009 - nad územím Indie, Číny, západního Pacifiku a v přilehlých oblastech pozorovatelné bylo nejdelší úplné zatmění Slunce (v ČR nebylo vidět ani jako částečné) a trvalo 6 minut a 39 sekund

Zatmění Slunce v letech 2011 - 2020 U nás bude pozorovatelné částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Dojde k němu ráno a Slunce bude zakryto 79% povrchu měsíčního kotouče. 20. března 2015 budeme svědky dopoledního částečného zatmění Slunce. Krátce před 11. hodinou Měsíc zakryje 74% slunečního kotouče shora, takže sluneční srpek bude vypadat jako dva ostré rohy.

Zatmění Slunce v letech 2021 – 2030 u nás bude vždy částečné 10. června 2021 - částečné zatmění (17% Slunce) 25. října 2022 - před polednem (42%) 29. března 2025 - 20% zatmění V letech 2026 a 2027 nastanou pro Evropu nejlepší úplná sluneční zatmění. 12. srpna 2026 – u nás 89% zatmění před západem Slunce! 2. srpna 2027 - okolo 54% (100% Egypt) 12. června 2029 - 14% zatmění při východu Slunce 1. června 2030 - v ranních hodinách po východu Slunce nastane částečné prstencové zatmění (okolo 70%).

Nejbližší úplné zatmění nás čeká až 7. října 2135. Video – zatmění http://www.youtube.com/watch?v=IVkkCVh5t0E http://www.youtube.com/watch?v=PVi6ILo97-U http://www.youtube.com/watch?v=yoZn7ov8AsQ http://www.youtube.com/watch?v=EQMMm7N8s1Q Nejbližší úplné zatmění nás čeká až 7. října 2135. Toto zatmění bude pozorovatelné ze severní části České republiky a maximální doba trvání úplné fáze bude 4min 50s.

Zdroje informací (obrázky a texty): Učebnice fyziky pro základní školy R. Kolářová, J. Bohuněk, I. Štoll, M. Svoboda, M. Wolf, nakladatelství Prometheus 2001 K. Rauner, V. Havel, M. Randa, nakladatelství Fraus 2007 J. Maršák, nakladatelství Kvarta Praha 1993 Pracovní sešit k učebnici fyziky Přehled učiva fyziky S. Pople a P.Whitehead, nakladatelství Svojtka&Co. 1999 Fyzika - přehled učiva základní školy J. Vachek, nakladatelství SPN 1978 Fyzika I. a II. Z. Horák a F. Krupka, nakladatelství SNTL/ALFA, 1976 

Chemie. Fyzika, astronomie Pohled do vesmíru C. Scottová, nakladatelství Fragment 2006 Věda – hranice poznání C. A. Ronan, nakladatelství Knižní klub 1997 Chemie. Fyzika, astronomie Překlad J. Braun, P. Anderle, I. Haverlík, nakladatelství Albatros 1978

Internetové zdroje: http://www.aldebaran.cz http://fyzweb.cz http://www.youtube.com encyklopedie – wikipedie www.jreichl.com/fyzika/vyuka/vyuka.htm http://www.ian.cz/index.php http://www.osel.cz/index.php?kat=2 http://radek.jandora.sweb.cz/f11.htm http://www.grafika.cz/art/3d/bl_svetlo_III.html http://www.planetarium.cz/kalendar/Slunce/ecl_080801.htm http://www.asu.cas.cz/zatmeni-slunce http://www.tyden.cz/rubriky/veda/veda-a-my/prstencove-zatmeni-slunce-ohromilo-afriku-a-asii_155299.html http://www.crystalinks.com/eclipse.html

http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/ http://fyzmatik.pise.cz/35108-zatmeni-slunce-2010.html http://www.astro.cz/clanek/4333 http://mesic.astronomie.cz/zatmeni.htm http://technet.idnes.cz/tec_vesmir.asp?c=A070228_191627_tec_vesmir_vse http://physics.ujep.cz/~heller/PSP_A_soubory/03-Optika%20III.pdf http://planety.astro.cz/zeme/1960-zatmeni-mesice