Teorie nabídky a poptávky, cenová elasticita Poptávková funkce Nabídková funkce Rovnováha Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce (Cenová) elasticita poptávky 22.10.2009

„Obávám se, že příští schůzku budeme muset přeložit jinam.“ Poslední slova k přátelům na svém smrtelném loži. Adam Smith, r. 1790. (Poučení: ekonom by neměl ztrácet nadhled). 22.10.2009 2 2

Matematické opakování: funkce funkce = předpis (druhá odmocnina, dvojnásobek snížený o jednu: y = 2 . x – 1) graf funkce: křivka, spojující body (x, f(x)) pro všechna x z definičního oboru rozlišit parametry a proměnné do jednoho grafu nedávat funkce s různými jednotkami proměnných rostoucí, klesající a konstantní funkce konvexní (ryze) a konkávní funkce konkávnost: graf ve tvaru  konvexnost: graf ve tvaru  (!!!) to se při prohození os neprohazuje u klesající funkce, prohazuje u rostoucí funkce 22.10.2009

Matematické opakování: konvexnost a konkávnost Ryzí konvexnost: Ryzí konkávnost: Konvexnost: Konkávnost: 22.10.2009 4 4

Matematické opakování: graf funkce klesající pro prohozené osy x, y: 22.10.2009 5 5

Matematické opakování: graf funkce rostoucí pro prohozené osy x, y: 22.10.2009 6 6

Matematické opakování: inverzní funkce: d(p): objem, který prodám za cenu p d-1(q): cena, při které prodám objem q 22.10.2009 7 7

Matematické opakování: sklon křivky sklon křivky v bodě x0 = = směrnice tečny v bodě x0= = derivace v bodě x0 = = nárůst veličiny y při jednotkovém nárůstu veličiny x (při malé jednotce) například nárůst produkce odpovídající nárůstu vstupu o jednotku (mezní produkt, viz později) mezní veličiny hrají v mikroekonomii zásadní roli: např. pro výrobce maximalizujícího zisk je podstatné, jakou změnu zisku (nárůst? pokles? nulová změna?) přinese dodatečný (malý) nákup zdroje 22.10.2009

Matematické opakování: sklon křivky Sklon křivky v bodě x0 = tg () = směrnice tečny v bodě x0 Pozn. : tg () = f´(x0) (tj. derivace f(x) v bodě x0) 22.10.2009 9 9

Teorie nabídky a poptávky odpovídá na otázky typu: proč je voda levná, ač nezbytná, a zlato drahé, ač zbytné jak ovlivní změna ceny benzinu poptávku po autech jak se změní příjem státu po snížení spotřební daně (za jakých podmínek vydělají jen prodejci?) co se stane s příjmem zemědělců, když tito zvýšenou produktivitou práce zvýší objem výroby? 22.10.2009 10 10

Poptávková funkce D = D(p): = závislost celkové poptávky D po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: důchod, ceny jiných komodit, očekávání prosperity (ovlivní sklon k úsporám), výkyv v nákupech zboží dlouhodobého užití v minulosti životnost výrobků, móda (morální opotřebení oděvů), technický pokrok (morální opotřebení PC), demografické faktory (dětské oděvy, rakve...), počasí (deštníky, lyže), zahraniční turistika (pivo a turisté z GB), státní rozpočet (školy a PC, VŠ a knihy), podmínky podeje na úvěr (splátkový podej, leasing), situace v bankovním sektoru (půjčky na spotřební zboží) znalosti o zdravém životním stylu (Sőrős), dovoz [D(p) obvykle jen po českém zboží], reklama (vnucená spotřeba) 22.10.2009

Nabídková funkce S = S(p): = závislost celkové nabídky S po daném zboží na jeho ceně p při (ceteris paribus) zafixovaných ostatních relevantních faktorech: ceny výrobních faktorů: práce, půdy, kapitálu (úrok, ceny budov, strojů), ceny jiných komodit (mohou vyvolat změnu výrobního programu), situace v bankovním sektoru (půjčky firmám), očekávání výrobců (optimismus, pesimismus) dostupnost pracovní síly (v současnosti nedostatek pracovní síly v některých profesích, což se někdy stává úzkým profilem), přísnost ekologických norem, norem bezpečnosti, SVP (správná výrobní praxe)... nelegální i legální přistěhovalectví (snižuje cenu práce v některých profesích) konkurence dovozců [S(p) obvykle jen nabídka zboží české provenience] 22.10.2009

Poptávková funkce D(p) Individuální poptávka Tržní poptávka (součet individuálních poptávek na daném trhu) Agregátní poptávka(makroekonomie) Pozn.: bez přívlastku – tržní obdobně platí i pro nabídkovou funkci S(p) 22.10.2009

Poptávková funkce D(p) Klesající poptávku při nárůstu cen lze vysvětlit : poklesem zájmu o dané zboží v důsledku přechodu spotřebitelů k substitutům (substituční efekt) poklesem reálného důchodu (důchodový efekt) Konvexnost poptávkové funkce: pokles či nárůst ceny o jednotku p má větší efekt D při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více spotřebitelů 22.10.2009

Poptávková funkce D(p) Giffenův efekt (výjimka z pravidla klesající poptávky) Zdražení rýže vyvolá výrazný pokles reálného příjmu a chudší spotřebitelé nahrazují maso rýží Další výjimka: zboží ostentativní spotřeby (Rolls Royce) – pokles cen vyvolá pokles poptávky – snižuje se exkluzivnost => přechod k jiné, exkluzivnější značce) 22.10.2009

Nabídková funkce S(p) Při p<pmin nelze efektivně vyrábět (zisk < 0, nabídka nulová) Žádný nárůst ceny neumožní vyrábět nad technologické maximum qmax Rostoucí nabídku při nárůstu cen lze vysvětlit : větším počtem výrobců, kteří se "vejdou do ceny" změnou výrobních programů výrobců ve prospěch výnosnějších komodit Výjimka: zpět zakřivená nabídka práce 22.10.2009

Nabídková funkce S(p): konkávnost Nárůst ceny o jednotku p má větší efekt q při nižší ceně p, neboť "oslovuje" více potenciálních výrobců 22.10.2009

Rovnováha na trhu D(p) = S(p) 22.10.2009

Převis nabídky a poptávky p > p* : S(p) > D(p) p < p* : S(p) < D(p) převis nabídky  výrobci se "podbízejí"  pokles ceny převis poptávky  fronty neuspokojených zájemců ochotných akceptovat i vyšší cenu nárůst ceny Převis nabídky a poptávky 22.10.2009

Pohyb po křivce vs. pohyb křivky: Pohyb křivek 22.10.2009

Pohyb po křivkách vs. posun křivek: růst důchodu zvyšuje poptávku, cenu i objem realizovaný na trhu 22.10.2009

Elasticita poptávky (cenová): vyjadřuje citlivost poptávky na ceně K čemu elasticita: umožní rozlišit situace, kdy zvýšení ceny zvýší tržby a kdy sníží tržby K čemu elasticita: příklad: vodné v Praze : nárůst regulované ceny vodného  pokles tržeb vodáren  další požadavek na zvýšení ceny vodného atd. Viz za chvíli. Elasticita poptávky (cenová): 22.10.2009

Elasticita poptávky (cenová): Čím je p menší, tím je výpočet elasticity přesnější. Nejpřesněji: (!!!) Jde o propočet ceteris paribus při zafixovaných ostatních relevantních faktorech (důchod, ostatní ceny aj.) 22.10.2009

(Cenová) elasticita poptávky je mírou zbytnosti a substituovatelnosti zboží vysoká ED(p) : zbytné zboží, nízká ED(p) : nezbytné, těžko nahraditelné !!! pozor : jedno zboží může mít při různé ceně různou elasticitu (bodová vlastnost) Pozn.:Nejmenší újmu alokační efektivnosti v důsledku zdanění mají komodity s nízkou cen.elasticitou („nespravedlivé“ Ramseyovy daně) 22.10.2009

Jednotková elasticita poptávky: Dvě ekvivalentní definice: ED(p1) = 1  výdaje (=tržby) se při malé změně ceny nezmění, tj. pro malá  platí: R(p) = p.D(p) = R(p+) = (p+).D(p+) Alternativní definice: jak se mění tržby při cenové změně? 22.10.2009

>0  p.D(p) > (p+).D(p+) Elastická poptávka: ED(p1) > 1  výdaje se při růstu ceny klesnou: >0  p.D(p) > (p+).D(p+) Dokonale elastická poptávka: 22.10.2009

Neelastická poptávka: ED(p1) < 1  výdaje se při růstu ceny stoupnou: >0  p.D(p) < (p+).D(p+) Zcela neelastická poptávka : konstantní D(p) (nezávislá na ceně) 22.10.2009

Příklad poptávky s jednotkovou elasticitou ve všech bodech: D1(p) =k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje (= tržby) se s cenou nemění: R1(p) = p. D1(p) = p . k/p = k E1(p) = -[D1(p)]´. p / D1(p) = = - (-k/p2) . p/ (k/p) = 1 22.10.2009

Příklad poptávky neelastické a elastické ve všech bodech: Poptávka neelastická ve všech bodech (příklad): D2(p) = k/p, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou rostou: R2(p) = p. k/p = k.p E2(p) = -[D2(p)]´. p/D2(p) = = - [-k.(-1/2)/ p] . [p/ (k/p)] = ½ < 1  Poptávka elastická ve všech bodech (příklad): D3(p) = k/p2, kde k je konstanta, neboť výdaje s cenou klesají: R3(p) = p. k/p2 = k/p E3(p) = -[D3(p)]´. p/D3(p) = - [-k.(-2)/ p3] . [p/ (k/p2)] = 2 > 1 22.10.2009

Na první pohled z tvaru D(p) není elasticita vidět: D1(p) - Poptávka s jednotkovou elasticitou ve všech bodech D2(p) - Poptávka neelastická ve všech bodech D3(p) - poptávka elastická ve všech bodech 22.10.2009

Poptávková funkce, nabývající všech kladných hodnot elasticity: D1(p) =k – p . m , kde k, m jsou konstanty: 22.10.2009

Příklad poptávky s různou elasticitou v různých bodech: vodné v Praze: Pro p  p0 zvyšování regulované ceny snižovalo tržbu vodáren (elastická poptávka). Pro p>p0 zvyšování regulované ceny zvyšuje tržbu vodáren (neelastická poptávka). 22.10.2009

Paradoxy: Giffenův statek – v souladu s ekon. logikou: klesá poptávka při růstu ceny Zpět zakřivená nabídková křivka pro práci - v souladu s ekon. logikou: Afrika Přechod k jednopříjmovým domácnostem Pokles poptávky po Rolls Royce při poklesu ceny: v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu- tzv. ostentativní spotřeba Kravata za 100 000 v Karlových Varech v rozporu s ekon. logikou – už ani ostentativní spotřeba Nabídka úroků z vkladů v r. 1995 – nižší úroky při vyšší lhůtě splatnosti : v souladu s ekon. logikou-rozhodovalo očekávání poklesu úrokových sazeb (nesplněna podmínka ceteris paribus) Pokles nabídky křivky firmy při nárůstu ceny: jen zdánlivě nutně v rozporu s ekon. logikou, ale může to být důsledkem skutečnosti, že ceny jiných možných produktů firmy rostou více. Tedy: rozhodují více relace cen ne jejich absolutní výše, nabídka klesá, ale nabídková křivka roste : je konstruovaná ceteris paribus při konstantních cenách jiných komodit. 22.10.2009

Paradoxy (pokr.): X-racionalita (Leibenstein) – například stádová poptávka - v rozporu s ekon. logikou v užším smyslu V netržní ekonomice (CPE) nemusí být nabídka je rostoucí fcí ceny komodity: sice: nárůst ceny výrobku ceteris paribus „změkčuje“ plánové omezení ale to neznamená, že na to výrobce musí reagovat : je- li maximum rezervy ve stejném bodě, reakce není žádná. Ale: místo „netlustší peřiny rezervy“ se může posunout nahoru i dolů => výrobce reaguje nepředvídatelně : centrum má v ruce volant (ceny), ale neví, zda a na kterou stranu auto zahne, když s ním otočí doleva Opět: v antiefektivním klimatu CPE nelze ekonomicky racionálně regulovat I když se ve (smíšené) tržní ekonomice reguluje (regulované ceny jsou u plynu, elektřiny, vodného ..), je v tomto ohledu tržní ekonomika podstatně lepší než CPE, která má regulaci za základní princip 22.10.2009

Bonmot Tržní ekonomika směřuje k cíli (efektivnost ekonomiky), který explicitně nesleduje (k tomuto cíli jí postrkuje neviditelná ruka trhu tržní ekonomiky Adama Smithe) CPE ani nesměřuje k cíli, který explicitně sleduje (regulovat k „společenskému propěchu“ (od tohoto cíle ji odstrkuje jakási neviditelná ruka CPE)