Výukový program:Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech, CZ.1.07/1.3.09/ je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
TEORETICKÉ A PRAKTICKÉ ZÁKLADY HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY
Hospodářská politika je obecně přístup státu k ekonomice své země. Jde o činnost, při níž nositelé hospodářské politiky (zejména vláda) používají určitých nástrojů a svěřených pravomocí k tomu, aby ovlivnily ekonomický a sociální vývoj (ekonomiku jako celek nebo její část), přičemž se snaží dosáhnout určitých ekonomických cílů.
Hospodářská politika je kombinací hospodářského a ekonomického přístupu ke společenskému vývoji, který je závislý na politice. Právě tento vztah mezi hospodářstvím a politikou musí být udržován v rovnováze. Hospodářskou politiku si lze také představit jako soubor nástrojů, které ovlivňují jak makroekonomickou, tak mikroekonomickou oblast.
Vychází z toho, že činnost jedinců vyžaduje určitou koordinaci, která je v praktické HP doplněna politickým a právním rámcem, čímž vzniká praktická HP. Snaží se o utváření konzistentních systémů jednotlivých cílů a prostředků, optimální pojetí hospodářsko-politických cílů a instrumentů.
Je tvořena souborem záměrů, opatření, jednání, usilujících o regulaci, ovlivňování a bezprostřední stanovení průběhu hospodářských aktivit. Obecně je dána hospodářskou úrovní dané země. Nabízí hospodářské politice určitá alternativní řešení jako možná rozhodnutí, nepřebírá však za tato rozhodnutí politickou odpovědnost.
Vychází z teoretické hospodářské politiky. Teoretická hospodářská politika nabízí určitá alternativní řešení jako možná rozhodnutí pro praktickou HP. Zásadním rozdílem mezi teoretickou a praktickou HP je, že teoretická část HP nepřejímá za svá tvrzení odpovědnost na rozdíl od té praktické.
Je ovlivněna uplatněním politické moci a politickým oponováním. Praktická hospodářská politika bere v úvahu nejen politickou, sociální a mezinárodní situaci, ale i souhlas či nesouhlas voličů.
Člověk tím, že sleduje vlastní zájem, zisk či užitek, je veden jakousi neviditelnou rukou trhu → napomáhá k dosažení cíle, o který mu původně vůbec nejde → tím, že jde za svým zájmem, pomůže mnohdy zájmu společnosti účinněji a více, než když by se společnosti snažil vědomě prospět. Optimalizuje vztah mezi jednotlivými výrobci a spotřebiteli → dochází k efektivní alokaci práce a kapitálu daleko lépe než kdyby o to někdo vědomě usiloval.
Definujte hospodářskou politiku, jak se dělí a jaké jsou základní rozdíly? Uveďte příklad z praxe(běžného života) na fungování „neviditelné ruky trhu“. Kdo byl autorem tohoto principu?
HOLMAN, Robert: Ekonomie, 4. vydání, Praha: C.H. Beck 2005, ISBN KASAN, Jan, ŽÁK, Milan: Hospodářská politika A, Praha, VŠE, 1992 SLANÝ, Antonín a kolektiv: Makroekonomická analýza a hospodářská politika, Praha, C. H. Beck, 2003, ISBN: KLIKOVÁ, Christiana, KOTKLÁN, Igor: Hospodářská politika, Ostrava, Institut vzdělávání SOCRATES, s.r.o., 2006, ISBN: VOSTROVSKÁ, Zdena, VORLÍČEK, Jan: Úvod do hospodářské a sociální politiky, Praha, VŠE, 2005 ŽÁK, Milan, NĚMCOVÁ, Ingeborg: Hospodářská politika I., Praha, VŠE 1998
Hospodářská politika, teoretická hospodářská politika, politická odpovědnost, praktická hospodářská politika, politická, sociální, mezinárodní situace, souhlas a nesouhlas voličů, neviditelná ruka trhu, efektivní alokace práce a kapitálu