Procesory

Procesor Slovo pocházející z Latiny. Obecné označení jakéhokoliv zařízení schopného provádět operace s daty. Někdy je název používán jako synonymum pro centrální procesor, tj. základní jednotka počítače s vnitřní pamětí, aritmetickou jednotkou a řídicí sekcí (řadičem). Jinak mohou být procesory označovány podle svého funkčního poslání, například řídící procesor pro koordinaci vnitřních funkcí, přenosový procesor pro styk s perifériemi. Je to základní věc, kterou každé zařízení musí mít. Podle toho se odvíjí výkon počítače nebo jakéhokoliv jiného přístroje.

Procesor, někdy zvaný zkráceně CPU (Central Processing Unit), je jedna z nejdůležitějších součástek počítače, hardware. Jeho funkcí je řízení běhu programů a zpracování jejich instrukcí. Tím řídí celý systém. Nejdůležitějším parametrem, který určuje výkon procesoru, je taktovací frekvence. Ta se dnes udává především v GHz (giga-hertz). Nejznámější společnosti vyrábějící procesory a ovládající 99% trhu jsou Intel a AMD (Advanced Micro Devices). Tito výrobci nabízí především procesory o frekvenci (kmitočtu) 1,6 až 3,5GHz. Na trhu však naleznete i méně výkonné procesory o nižších frekvencích, které se mohou pohybovat pod 1GHz, čili ve stovkách MHz (mega-hertz). Jenom pro informaci, 1GHz je roven 1024MHz. Druhým a v dnešní době již dost důležitým parametrem je takzvaná L2 cache nebo-li vyrovnávací paměť druhé úrovně. Co to vlastně je? Vyrovnávací paměť je jakýsi most mezi rychlým procesorem a pomalejší pamětí počítače. Obecně platí, stejně jako u frekvence, že čím více, tím lépe. L2 cache má dnes velikosti od 256KB až po 8MB. Docela velká paměť je již od jednoho megabajtu.

Minulost procesorů je sama o sobě velice zajímavá, ale vzhledem k tomu, že se bavíme o současnosti, odkážu vás (v případě vašeho zájmu) na stránky nějaké online encyklopedie. Výběr je na vás. Nemálo důležitou vlastností procesoru je jeho spotřeba. Nové mikroprocesory jsou stále více efektivnější ve využívání energie, kterou spotřebovávají, a tak se můžeme těšit nižší spotřebě, běžně do 100W (64W, 84W, 96W, záleží na typu procesoru). Dnešní procesory se obvykle dělí podle patic, kterým se také říká socket. Tyto patice naleznete na základní desce (motherboard). Jaký socket deska má, určuje, jakým procesorem bude osazena. Patice se označují často podle počtu pinů nebo kódovým označením. Dnes jsou na trhu pro běžného uživatele dostupné základní desky se socketem 479 (Intel), 939 (AMD), 775 (Intel), 754 (AMD), AM2 (AMD). Na výkon procesoru má vliv i frekvence sběrnice, takzvaná FSB (Front Side Bus), kterou komunikuje procesor se zbytkem počítače prostřednictvím takzvaného chipsetu. V neposlední řadě je zde trend v navyšování počtu jader v jednom procesoru, což znamená zvýšení výkonu. Dnes na pultech obchodů naleznete kromě jedno jádrových procesorů i dvou a čtyř jádrové. Bohužel u více jader je trochu problém při výrobě kvůli komunikaci mezi těmito jádry, a tak se budeme muset prozatím spokojit s již zmíněnými procesory (2 a 4 jádra), které jsou optimalizované a jsou výkonnější než jedno jádrové procesory. Ve vývoji jsou i více než čtyř jádrové, ale na ty si budeme muset počkat.

Každá miniaturizace má svoje hranice, stejně tomu tak bude i s výrobou procesorů nanometrovou (nm) technologií. Ta určuje především frekvenci procesoru a také spotřebu. Dnešní procesory jsou vyráběny 90nm, 65nm, od podzimu tohoto roku 45nm technologií. Naštěstí zde jsou již nápady jako navyšování L2 cache, zvyšování počtu jader, a další nápady pro zvýšení výkonu procesoru. Ve vývoji jsou samozřejmě i jiné technologické postupy výroby mikroprocesorů, ale ještě nedošly do stádia, kdy by se o nich dalo vážněji hovořit. Jsem zvědavý, čím nás budoucnost překvapí. Každý procesor při své činnosti spotřebovává elektrickou energii a tím vzniká jako odpadní produkt teplo. Proto je nutno tento procesor chladit. Jednotlivé chladiče k jednotlivým procesorům můžete zakoupit v jakékoli prodejně s výpočetní technikou. Často mají v názvu číslo socketu, který podporují. Kdo si věří a umí to s počítači, má možnost procesor také přetaktovat (anglicky overlock). Přetaktování znamená navýšení reálné frekvence oproti původní. V těch nejlepších případech se dá hovořit o zvýšení výkonu až o 30% (pro tyto účely doporučuji CPU Intel Core 2 Duo). Přetaktování, hlavně u více jádrových procesorů, není zrovna jednoduchou záležitostí. Mohlo by se stát, že byste procesor spálili. A řekněte mi, kdo má dnes na vyhození pár tisíc korun? Asi ne mnoho z nás. Nezbytně nutné informace se dočtete v odborné literatuře.

Intel Core 2 QX6850 Extreme BOX Typ jádraKentsfield Frekvence jádra3.0 GHz Frekvence sběrnice1333 MHz Paticesocket 775 L2 cache 2x 4096 kB Technologie výroby65 nm Quad Coreano Virtualization technologie ano EIS technologieano EM64 technologieano Execute Disable Bit (XD)ano Chladičano

AMD Athlon 64 X Black Edition BOX Typ jádraWindsor Frekvence jádra3.2 GHz Frekvence sběrniceHyperTransport 2000 MHz PaticeAM2 L1 cache2x 128 kB L2 cache2x 1024 kB Technologie výroby90 nm Dual Coreano Spotřeba energie125 W Chladične

© Petra Daníčková Použité internetové stránky: