Počítače XIII - zvukové karty Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Počítače XIII – zvukové karty Zvuková karta Sound Blaster Live! 5.1 – externí přídavná
Počítače XIII – zvukové karty Zvuková karta Zvuková karta je rozšiřující karta počítače pro vstup a výstup zvukového signálu, ovládaná softwarově.počítačezvukovéhosignálusoftwarově Typická zvuková karta obsahuje zvukový čip, který provádí digitálně-analogový převod nahranéhočip nebo vygenerovaného digitálního záznamu. Tento signál je přiveden na výstup zvukové karty (většinou 3,5mm jack-sluchátkový). Zvuková karta také má „line in“ konektor, do kterého je možné připojit kazetový přehrávač nebo podobný zdroj zvukového signálu. Zvuková karta tento signál digitalizuje a uloží (pomocí příslušného počítačového programu) na úložiště dat. Digitalizace se provádí pomocí vzorkování. V každém časovém intervalu se zjistí a zaznamená aktuální stav signálu neboli vzorek. Čím kratší je interval mezi vzorkováním, tím vyšší je vzorkovací frekvence, tím více vzorků bude pořízeno a tím bude výsledný záznam kvalitnější. Druhý faktor, který určuje kvalitu digitálního signálu, je počet použitých úrovní v každém ze vzorků. Nejčastěji používané vzorkovací frekvence: Hz (telefonní kvalita), Hz (rádio kvalita),Hz Hz (CD kvalita), Hz, Hz. Počet bitů na jeden vzorek je většinou 8, 16 nebo 24.bitů
Počítače XIII – zvukové karty Třetí konektor, který většina zvukových karet má, se používá k přímému připojení mikrofonu.mikrofonu Signál z něj je možné také nahrávat na úložiště dat nebo ho jinak zpracovat (např. software na rozpoznávání hlasu nebo VoIP).VoIP Většina zvukových karet má také MIDI a GamePort konektor.MIDIGamePort Konektor MIDI slouží k připojení např. elektronického klávesového nástroje nebo jiného zdroje digitálního MIDI signálu.klávesového nástroje Pokud nahráváme z MIDI, nemusíme provádět vzorkování. Do počítače se uloží informace o tom, který nástroj hraje, výška tónu, délka tónu, dynamika úhozu na klávesu atd. Rozhraní GamePort slouží k připojení joysticku nebo jiného herního zařízení.joysticku Starší zvukové karty také měly IDE rozhraní.IDE To sloužilo k připojení CD-ROM mechaniky, ale v dnešní době již nemá opodstatnění,CD-ROM protože moderní počítače jsou vybaveny EIDE, SATA nebo SCSI rozhraním,EIDESATASCSI které umožňuje připojit více zařízení. Pokud je v počítači zvuková karta i CD-ROM mechanika, mohou se propojit pomocí tzv. audio kabelu, ten je však v dnešní době již zbytečný, jelikož většina zvukových přehrávačů se obejde bez něj. Toto spojení umožňuje přenášet analogový nebo digitální zvukový signál z CD-ROM mechaniky do zvukové karty, a tak je možné poslouchat hudební CD ze stejných reproduktorů jako zvuk z počítače.
Počítače XIII – zvukové karty Historie V době, kdy vznikaly první osobní počítače, nikoho ani nenapadlo nějak je spojovat se zvukem nebo hudbou. Tyto počítače primárně sloužily k zrychlení a ulehčení práce člověka a ne k zábavě. Mnozí se na počítač dívali pouze jako na "počítací stroj". O zvukové kartě se mluví od chvíle, kdy se obvody a čipy, které se starají o zvuk, začaly umisťovat na samostatný plošný spoj, tzv. kartu, která se zasouvá do základní desky (motherboardu) počítače.základní desky Jeden z prvních výrobců zvukových karet pro IBM PC byl AdLib, který vyráběl zvukové karty založené na zvukovém čipu Yamaha YM3812, neboli OPL2.IBM Toto byl v podstatě standard až do doby, než Creative Labs vyrobila zvukovou kartu Sound Blaster,Sound Blaster která měla čip YM3812 a zvukový koprocesor (pravděpodobně Intel mikrokontrolér), který Creative nazýval „DSP“, což byl první procesor na digitální signál.mikrokontrolér Několik roků uplynulo, než Creative vytvořil kartu, která uměla zároveň nahrávat a také přehrávat zvuk. Díky Sound Blasteru, první levné CD-ROM mechanice a vývoji video technologie začala nová éra počítačových multimédií. Uživatel si mohl spustit hudební CD, nahrávat dialogy do počítačových her nebo přehrávat filmy (zatím pouze krátké klipy a ve velmi špatné kvalitě, nesrovnatelné s moderním digitálním videem). videem Starší zvukové karty neuměly nahrávat a přehrávat současně. Většina dnešních zvukových karet je plně duplexní.duplexní Určitým "protimluvem" jsou tzv. integrované zvukové karty, které jsou např. z důvodu úspory místa nebo peněz přímo součástí základní desky. První karty tohoto typu se objevily koncem 90. let 20. století. Jedná se většinou o čip Intel AC97. Někteří výrobci využili levný ACR slot.
Počítače XIII – zvukové karty Barevné označení vstupů a výstupů zvukové karty Barevné označení vstupů a výstupů zvukové karty u většiny zvukových karet vyrobených po roce 1999 odpovídá standardu PC 99 firmy Microsoft pro barevné označení externích konektorů.PC 99Microsoftkonektorů Barva Funkce Pink Analogový mikrofonní vstupAnalogovýmikrofonnívstup Light blue Analogový vstup. Lime green Analogový výstup pro hlavní stereo signál(přední reproduktory nebo sluchátka).výstupreproduktory sluchátka Black Analogový výstup pro zadní reproduktory. Silver Analogový výstup pro boční reproduktory. Orange S/PDIF digitální výstup.S/PDIFdigitální Zvukové karty používají rozhraní: PCI (stále nejčastější) PCI Express 1x
Použity materiály, obrázky a parametry o PC komponentách z www stránek: „svethardware.cz“ „pctuning.cz“ „mironet.cz“ „alza.cz“ „czechcomputer.cz“ „cs.wikipedia.org“ Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Počítače XIV – zvukové karty