Výměna peněz v členských zemích EU mimo eurozónu © 2006 ESC Praha při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Účastníci projektu Projekt zorganizovaný Evropským spotřebitelským centrem (ESC) v Praze. Za laskavé účasti ESC na Kypru, v Dánsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Norsku, Polsku, Slovensku, Švédsku a ve Spojeném království, přípravného týmu pro založení ESC v Maďarsku (v OFE) a v Rumunsku (v APC) a řeckého ESC, které poskytlo srovnávací data. Formou terénního šetření dne 9. 3. 2006 v 5 bankách a 5 nezávislých směnárnách v každé zemi s využitím jednoduchého standardizovaného dotazníku.

Hlavní cíle šetření Zjistit, jaké problémy mají turisté při výměně peněz v členských zemích EU mimo eurozónu. Získat náměty, rady a doporučení pro turisty, ale i dozorové orgány, politiky v oblasti ochrany spotřebitele, cestovního ruchu, finančních služeb. Přispět k propagaci činnosti a výsledků sítě Evropských spotřebitelských center, především jejich nových členů.

Dílčí cíle Nejčastější formy porušování spotřebitelských práv při výměně peněz, závažnost problémů. Šíře a dostupnost nabízených směnárenských služeb v dané zemi (nabízené měny k výměně, poplatky za služby, pracovní doba). Možnosti přímé platby eurem. Doporučení, zda je pro zahraničního turistu v navštívené zemi výhodnější směna € v bance či nezávislé směnárně. Doporučení, je-li výhodnější nakoupit měnu navštívené země raději doma či až na místě.

Hlavní výsledky šetření Hlavní poznatek – výměna peněz v zemích EU mimo eurozónu dnes nepatří k významným oblastem porušování spotřebitelských práv. Přesto existuje skupina zemí s četnějším výskytem problémů (ČR, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Estonsko) a skupina zemí, které problémy s výměnou peněz nemají či je považují za bezvýznamné (Kypr, Dánsko, Lotyšsko, Litva, Norsko, Polsko, Švédsko, Spojené království). Mnohé britské či některé švédské banky směnu peněz přes pult již vůbec nenabízejí, některé švédské či polské ji podmiňují vlastnictvím bankovního účtu. Zbavují se nelukrativní činnosti odkazem na služby bankovních automatů či nezávislých směnáren. Hlavní rozdíl a příčina problémů – úroveň směny zboží, rozsah a úroveň bezhotovostního placení, používání platebních karet. Směnárenství – výraz odlišnosti trhů evropských zemí.

1.Nejčastější formy porušování spotřebitelských práv při výměně peněz Zákazník není jasně informován o podmínkách směny peněz – zejména o výši kursu, provizi (ČR, Maďarsko, Rumunsko). Poskytnuté informace jsou klamavé, směna proběhne jiným než deklarovaným kursem (ČR, Rumunsko, Estonsko). Použití mimořádně nevýhodného kursu při přímé platbě eurem za zboží či služby – problém tzv. dvojích cen – taxi, autopůjčovny, restaurace, obchody (ČR, Maďarsko). Směna peněz přímo na ulici – krádež peněz, falešné bankovky (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

2.Nabízené služby při výměně peněz 2.1 Nabídka výhodnějšího směnného kursu při nákupu vyšší částky. Nabízejí některé nezávislé směnárny v ČR, Polsku, Slovensku, Rumunsku či banky v Litvě či Spojeném království, obvykle od částky vyšší než 1 000 – 1 500 €. Zvýhodnění kursu je však malé. má-li zákazník v bance účet. Snížené poplatky a lepší kursy nabízejí klientům některé banky v Dánsku (Alm. Brand Bank, Jyske Bank), nižší poplatky účtují klientům i některé norské banky (Nordea, DnBNOR). mladým lidem od 18 – 29 let. Tito klienti dánské Nordea Bank neplatí za výměnu peněz vůbec. zpětný odkup valuty bez poplatku (např.britské banky).

2.2 Šíře nabídky směňovaných měn V bance s nejhustší sítí poboček v dané zemi měla nejširší nabídku měn členských států mimo eurozónu Danske Bank v Dánsku – nenabízela pouze SKK, širokou nabídku měla i estonská SEB Estonian Ühispank – nenabízela CYP, ISK a MTL. Naproti tomu Bank of Cyprus obchodovala běžně pouze se 6 měnami – GBP, SEK, NOK, DKK, MTL a SKK, stejně tak jako ING Bank Šlaski v Polsku (CZK, DKK, HUF, NOK, SKK, GBP). Šíře nabídky měn ke směně se v bankách a směnárnách ve sledovaných zemích příliš nelišila. Zmíněnými bankami byla ve všech sledovaných zemích nabízena pouze GBP a DKK. SEK byla nabízena všude kromě Polska, NOK byla nabízena všude kromě Maďarska. LVL, LTL, ISK a CYP nabízely banky vždy pouze ve třech ze šetřených zemích. Žádná z bank běžně nenabízela výměnu rumunské měny RON.

2.3 Úřední hodiny Nejkratší pracovní dobu mají banky ve Švédsku, Norsku, Dánsku a na Kypru (obvykle 6 – 7 hodin ve všední dny s jedním prodlouženým dnem). Naopak např. Slovenská sporitelna na Slovensku má otevřeno denně 9 – 21 hodin včetně soboty, v neděli 10 – 19.30 hodin. V sobotu a v neděli mívají otevřeno rovněž lotyšské a litevské banky, v sobotu mívají otevřeno rumunské banky. Pracovní doba v nezávislých směnárnách je podstatně delší. Služby o víkendech jsou běžné. O nedělích nepracují obvykle směnárny na Slovensku, víkend má spolu s bankami volný norský Forex.

3. Kde vyměnit €? 3.1. Banky nebo směnárny? Při nákupu 300 € v členských zemích mimo eurozónu byl nákup ve směnárně lepší než v bance (o 1- 2 %) v ČR, Dánsku, Maďarsku, Slovensku, Švédsku a Spojeném království. V Polsku a Rumunsku nebyl rozdíl žádný, v Lotyšsku téměř žádný, v Estonsku byl lepší kurs v bance. Rozdíly jsou tedy malé. Většina bank si účtuje za směnu peněz provize či poplatky (obvykle 1 – 2 %). Bez poplatků směňují banky v Maďarsku, Rumunsku (kromě Tiriac Bank) a Spojeném království. Směnárny směňují bez poplatku v Estonsku (kromě Monex), Maďarsku, Lotyšsku, Norsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku (kromě Forex). Kypr, Litva a Norsko (s výjimkou Forex) nemají nezávislé směnárny.

3.2 Doma nebo v zahraničí? Jednoznačně nelze říci, je- li směna výhodnější doma či v zemi určení. Záleží jednak na kursech, jednak na výších provize či poplatku porovnávaných bank. Pro turistu z eurozóny (Řecka) bylo 9. 3. 2006 výhodnější vyměnit si 300 € až v bance v zemi určení (Norsku, Polsku, České republice, Maďarsku, Kypru) – rozdíl až 5 %. V Řecku bylo výhodnější koupit si GBP a SEK. Nezáleželo na tom, kde řecký turista nakoupí DKK (v bance v Řecku či Dánsku). Při cestě do Řecka se dne 9. 3. 2006 vyplatilo vyměnit si 300 € v bance raději doma než v Řecku turistům z ČR, Dánska, Maďarska, Polska a Švédska (rozdíl až 7 %). Britskému a norskému turistovi bylo jedno, vymění-li si tuto částku v bance domácí či řecké.

3.3 Bankomaty 3.4 Černý trh 3.5 Přímá platba eurem Bankomaty na směnu cizích bankovek se používají jen zřídka (Larnaka, Praha, Riga). Využití bankovních automatů na karty, placení kartami, analýza poplatků – nebylo předmětem tohoto šetření. 3.4 Černý trh Ke směně peněz s nabídkou výhodného kursu může dojít přímo na ulici (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Představuje velké riziko pro turistu (krádež, falešné bankovky). 3.5 Přímá platba eurem Jedná se o službu ze strany prodávajícího, která je obvykle vykoupena velmi nevýhodným směnným kursem. Zákaz platit přímo eurem platí v Estonsku, Lotyšsku a Rumunsku.

4. Doporučení turistům Před výměnou peněz se informujte o kursu a poplatcích za směnu. Chtějte znát čistý kurs a finální vyplacenou částku. Jde-li o nákup či prodej valuty se posuzuje z hlediska směnárny, nikoli Vašeho. Poplatky při nákupu a prodeji se mohou lišit. Nikdy nevyměňujte peníze na ulici! Vyhněte se, pokud možno, přímé platbě eurem! Kurs je nevýhodný, chtějte ho znát předem. Uvažte, kolik peněz potřebujete mít v zahraničí v hotovosti, co budete platit kreditní kartou, můžete-li v zahraničí k výběru peněz použít svou bankovní kartu.

Evropské spotřebitelské centrum Praha děkuje za ochotu a spolupráci Poděkování Evropské spotřebitelské centrum Praha děkuje za ochotu a spolupráci ESC Kypr ESC Dánsko ESC Estonsko OFE Maďarsko ESC Lotyšsko ESC Litva ESC Norsko ESC Polsko APC Rumunsko ESC Slovensko ESC Švédsko ESC Spojené království ESC Řecko

Evropské spotřebitelské centrum pro ČR při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, Praha 1 esc@mpo.cz www.mpo.cz