Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště Sabinovo náměstí 16 360 09 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : Dřevo jako kulatina a řezivo - Nutsch

2. 1. 4. Dřevo jako kulatina a řezivo 2. 2. 4. 1 2.1.4 Dřevo jako kulatina a řezivo 2.2.4.1 Kácení, manipulování a klasifikace kmene Kácení : Při kácení stromu se řetězovou motorovou pilou kolmo ke směru pádu nařízne klínovitý zářez. Zářez navíc chrání kmen před naštípnutím při pádu. Aby kmen spadl, provede se hlavní řez. Musí ležet naproti zářezu a několik centimetrů nad patou zářezu, aby se pata kmene nenaštípla – viz obrázek vedle. Klínovitý zářez a řez při kácení

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Pařez zůstane zpravidla v zemi. Ojediněle se u hodnotných druhů dřeva, jako např. u ořechu, třešně a dubu pařez vykope a zpracuje se na dýhy (kořenice). Manipulace : Pokácené stromy se manipulují. Při manipulaci se odstraní větve většinou řetězovou motorovou pilou) a oddělí se vrchol; zůstane kmen. Kmeny jehličnanů jsou někdy zbaveny kůry už v lese, aby se předešlo poškození škůdci. Listnaté stromy se většinou kůry nezbavují, aby nedošlo při příliš rychlém vysušení k tvorbě trhlin.

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Třídění : Manipulace končí tříděním. Surové dřevo se rozdělí na jednotlivé sortimenty (druhy), pod kterými je dřevo prodáváno. Zařazení do jednotlivých tříd jakosti se provádí podle normami požadovaných rozměrů (délka a tloušťka). Dále podle povolených vad (suky, trhliny, křivost, zbarvení, hniloba, požerky apod.) pro jednotlivé třídy. Při třídění jsou odlišeny požadavky pro jednotlivé třídy u jehličnatého a listnatého dřeva.

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Kmenové dřevo se značí vyražením nebo nápisem na čelo. Toto označení obsahuje jakostní třídu, délku v metrech, střední průměr v centimetrech a pořadové číslo. Při prodeji se nabízí kmenové dřevo po kmenech v metrech kubických (dříve pevný metr). Měření a výpočet kmenového dřeva se provádí stanovením objemu (m3) s kůrou nebo bez kůry.

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Při měření středního průměru se zaokrouhluje na celé centimetry dolů. Měří-li se s kůrou, provede se přiměřený odečet kůry. U kmenů do průměru 19 cm se střední průměr určí jedním změřením posuvným měřidlem (průměrkou) – viz obrázek na následující straně, u kmenů od průměru 20 cm bez kůry dvěma navzájem kolmými měřeními. Pokud je místo měření na přeslenovém suku, nebo jinak nepravidelné části kmene, provádí se určování průměru kmene z průměru měření provedených stejně daleko nad a pod měřeným místem.

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Označování a měření kmenů Při měření délky se zaokrouhluje na celé decimetry. U kmenů s klínovým zásekem, který vzniká při kácení stromu, se podélný rozměr určuje od poloviny výšky záseku – viz obrázek nahoře.

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Transport pokáceného a rozmanipulovaného dřeva z lesa by se měl provést co možná nejdříve, především u jehličnatého dřeva. Z místa kácení se přiblíží na sjízdné lesní cesty. Odtud pokračuje další přeprava na pilu nákladními automobily, po železnici nebo po vodě. Zpravidla nelze dřevo okamžitě rozřezat. Skladuje se proto v suchu nebo ve vodě. Před rozřezáním na řezivo se kulatina zkrátí obvykle na dva nebo více výřezů. Často se odkorňuje. Podle toho, z jaké části kmene výřezy jsou, nazývá se středové, vrcholové nebo oddenkové (od pařezu) výřezy. Oddenková část (nejméně sukatá) poskytuje nejkvalitnější dřevo. Při zkracování kulatiny na výřezy (nejčastěji na 3 – 6 m dlouhé) musí obsluha zkracovací pily dbát na co nejlepší využití kulatiny.

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Schéma využití surového dřeva

Kácení, manipulování a klasifikace kmene

Kácení, manipulování a klasifikace kmene Rozdělení kmene

2.1.4.2 Výroba řeziva K výrobě řeziva se používají pilařské stroje. K nejdůležitějším patří rámové, pásové, kotoučové a řetězové pily. Motorové řetězové pily zkracují kulatinu a také hotové svazky řeziva – viz obrázek na této stránce.

Výroba řeziva Kotoučové pily mohou být jednokotoučové nebo vícekotoučové. Vícekotoučové pily se používají především k paralelnímu omítání prken a fošen nebo k řezání latí při zpracování řeziva. Vertikální kmenové pásové pily se používají k řezání kvalitních výřezů na řezivo – viz obrázek na následující straně. Kromě toho se používají i k rozmítání. Tím se rozumí rozdělení silné fošny na dvě tenčí.

Výroba řeziva Kmenové pásové pily

Výroba řeziva Vertikální neboli svislá rámová pila se používá nejčastěji na jehličnany – viz obrázek na následující straně. Do svislé rámové pily je možno napnout až 20 pilových listů. Vzájemná vzdálenost jednotlivých listů pily může být stejná či rozdílná.

Výroba řeziva Rámové pily

2.1.4.3 Řezivo Řezivo je výrobek ze dřeva, který byl vyroben rozřezáním kulatiny rovnoběžně s osou kmene. Můžeme být omítané nebo neomítané. Podle tvaru a rozměrů průřezu se řezivo dělí na deskové, hraněné a polohraněné (oříznuty jen dvě plochy – viz tabulka na následující straně.

Řezivo

Řezivo Hranoly a hranolky Při řezání výřezů pilařskými stroji na hranoly a hranolky rozlišujeme různé druhy řezání – viz obrázek vedle. Způsob řezání má vliv především na sesychání průřezu – borcení.

Řezivo Prkna a fošny Řezání kulatin na prkna a fošny se provádí zpravidla rámovou pilou. Rozlišujeme především pořez na ostro, prizmování a speciální pořezy – viz obrázek vedle. Druhy řeziva u prken a fošen

Řezivo U pořezu na ostro se kmen rozřeže jedním průchodem rámovou pilou. Vzniklá prkna a fošny jsou neomítané. Mají-li být omítané, může se provést kónické nebo paralelní (rovnoběžné) omítání – viz obrázek na následující straně. U kónicky omítaného řeziva probíhají řezy pily podél hrany prken. U nejčastěji paralelně omítaného řeziva probíhají řezy souběžně; prkna a fošny jsou přitom po celé délce stejně široké.

Řezivo Prkna a fošny

Řezivo Prkna a fošny mají pravou a levou stranu – viděli jsme na předcházejícím obrázku. Pravá a levá strana se na čelním řezu rozezná podle průběhu letokruhů. Levá strana, označovaná také jako bělová strana, je ta strana, která je odvrácená od dřeně; pravá strana je obrácená k dřeni. Rozlišení mezi pravou a levou stranou je důležité pro zpracování dřeva, např. u šířkového lepení, u ručního hoblování a s ohledem na vysychání.

Řezivo Pro truhláře má často význam, aby měla prkna a fošny letokruhy kolmo k ploše. Dřevo s těmito letokruhy tloušťkově pracuje méně než s tangenciálními letokruhy. Pro řezivo s požadavky na orientaci letokruhů vůči musí být zvoleny speciální způsoby pořezu – viděli jsme to na předcházejících obrázcích. Při těchto způsobech jsou potřebné vždy nejméně dva průchody pilou; to ale vede ke zdražení a větším ztrátám řeznými spárami.

Řezivo

Řezivo

Řezivo Plochy řeziva jsou hrubé od řezu pilovými nástroji. Všechny plochy truhlářských výrobků bývají hladce, přesně opracovány frézováním a broušením. Vzniknou tak přesné dílce, které se vyrábějí z neopracovaných přířezů. Neopracované přířezy jsou prvky, které mohou být truhlářem nakupovány na některých pilařských závodech, nebo si je truhlář vyrábí sám z prken či fošen.

Řezivo Neopracované přířezy mají na přesné opracování nadmíry na šířku a tloušťku 4-5 mm a na délku 10 – 20 mm. Tyto nadmíry se v průběhu výroby na přesný dílec odfrézují na srovnávací a tloušťkovací frézce (nebo najednou na čtyřstranné frézce) a délkově se zkrátí na zkracovací pile. Při nákupu řeziva se volí zpravidla nakupovaná tloušťka řeziva tak, aby odpovídala jednomu z hrubých rozměrů následně vyráběných hrubých přířezů. Např. pro tloušťku okenních křídel 40 mm nakupujeme fošny o tloušťce 45 mm, pro soustružené nohy ke stolu o  60 mm nakoupíme fošny 65 mm atd. Hlavními činiteli při nákupu řeziva bývají rozměry, jakost (výskyt vad, vlhkost, druh dřeviny a cena).

Řezivo Měření a výpočty řeziva ČSN pevně určují, jak a na jakých místech se měří délka, šířka a tloušťka omítaného a neomítaného neohoblovaného jehličnatého a listnatého dřeva a jak se počítá plošný obsah a objem. Délka (l) řeziva je nejmenší vzdálenost měřená mezi čelními řezy – viz obrázek na následujcí straně. Šířka (b) je u rovnoběžně omítaného řeziva měřená na libovolném místě bez oblin, vzdáleném minimálně 150 mm od čelního řezu.

Řezivo Měření prken a fošen

Řezivo Šířka u nerovnoměrně omítaného řeziva (kónicky omítané) se měří ve středu délky (bm). Měří se na straně, na které se nacházejí obliny. Šířka na neomítaném řezivu se měří ve středu délky (bm). U prken se bere rozměr na užší (rubové straně, u fošen hodnota ve středu (bm) z šířky obou stran. Tloušťka řeziva se měří na libovolném místě, vzdáleném minimálně 150 mm od čela řezu. Plošný obsah řeziva se počítá z délky a šířky a udává se v metrech čtverečních (m2).

Řezivo

Řezivo Jakostní třídy řeziva Při rozřezání výřezů se vzniklé řezivo obchodně dělí jednak podle druhu dřeva, rozměrů a jednak podle kvality. Neopracované jehličnaté a listnaté řezivo se vyrábí a dodává v jakostech, které uvádějí normy – ČSN 49 0111 platí pro jehličnaté řezivo a ČSN 49 1012 platí pro listnaté řezivo. Deskové řezivo jehličnaté se dělí do 4 tříd označených I, II, II, IV a hraněné do 2 tříd. Listnaté řezivo deskové se dělí do 3 tříd označených A, B, C.

Řezivo Při rozdělení řeziva do jakostních tříd se posuzují rozměry (délka a šířka) a poloha dřeva v kmeni (řezivo z oddenku, středního výřezu nebo vrškového výřezu). Kromě toho se posuzují přirozené vady, např. suky, křivost, točitý růst nebo tlakové dřevo. Na zařazení do jakostní třídy mají vliv i vady vzniklé po poražení neodborným zacházením se dřevem, např. trhliny po sušení, zbarvení a napadení hmyzem.

Řezivo Při posuzování kvality je třeba si uvědomit, že dřevo je přírodní materiál, u kterého jsou vlastnosti a znaky velmi širokými pojmy Nelze proto zcela přesně určit zřetelné hranice mezi jednotlivými znaky. V příslušných normách jsou uvedeny normalizované tloušťky a šířky a nadmíry na sesychání pro výrobu řeziva. Normy také obsahují délky řeziva a mezní úchylky pro jednotlivé rozměry.