Sociálně vyloučené lokality v Plzni Člověk v tísni - společnost při ČT, o.p.s. Výzkumníci: David Henig, KSA FF ZČU Michal Růžička, KSA FF ZČU, Člověk v tísni Ladislav Toušek, KSA FF ZČU, OPW Research International

Obecná východiska Hlavní cílovou skupinou projektu Polis jsou lidé ohroženi sociálním vyloučením. Pro úspěšnou aplikaci tohoto projektu v Plzni vyvstala potřeba získat základní informace o problematice sociálního vyloučení na území tohoto města Za tímto účelem byl formulován kvalitativní výzkumný projekt Za základní jednotky výzkumu byly stanoveny jednotlivé sociálně vyloučené lokality.

Cíle výzkumu Cíle výzkumného projektu byly následující: Analyticky vymezit a monitorovat sociálně vyloučené lokality v Plzni Podat deskripci těchto lokalit v jejich specifičnosti Uchopit faktory, které se obecně na sociálním vyloučení podílejí, se zřetelem zejména k problematice bydlení a ekonomického vyloučení Vymezit vztah institucionálního prostředí k těmto lokalitám s ohledem na zásahy, které se na vzniku těchto lokalit podílejí či je ve stavu sociální exkluze udržují, včetně konstrukce obrazu těchto lokalit Interpretovat způsoby adaptace aktérů na jednotlivé aspekty (faktory) sociálního vyloučení

Metodologie Kvalitativní výzkum na bázi etnografie Teoretický rámec sociální a kulturní antropologie Implementace konceptu sociální exkluze V návaznosti na výzkumné projekty MPSV, IOM Období sběru dat: duben – září 2005 Použité techniky kvalitativního výzkumu: Zúčastněné a nezúčastněné pozorování Nestrukturovaná a semistrukturovaná interview Analýza dokumentů Analýza osobních dokumentů Monitoring médií Genealogie a analýza sociálních sítí

Předmět zájmu Během výzkumu byly sledovány následující lokality: Jateční/Duchcovská Resslova „Plac“ Nádražní Plynární Vinice Informátoři byli získáváni na základě techniky „snowball“ a dřívějších zkušeností výzkumníků

Hlavní zjištění V Plzni je ohroženo sociální exkluzí cca. 1300 osob Ze 3/4 se jedná o Romy Nadále dochází ke kumulaci sociálně znevýhodněných jedinců (mnohdy na základě převládajících stereotypů) Sociální vyloučení se neustále prohlubuje především: V ekonomické dimenzi Ve vzdělání V oblasti bydlení

Hlavní zjištění – institucionální úroveň Absence kooperace, sdílení znalostí a systematického způsobu řešení Složky státní správy, ale i NGO subjekty spolu nespolupracují Zkreslené představy o problematice v důsledku nedostatečných informací Stereotypizace Ad hoc řešení Nedochází k využívání všech dostupných prostředků Institut zvláštního příjemce státní sociální podpory Nedostatečné využívání nástroje terénní sociální práce

Hlavní zjištění Dochází k vytváření adaptačních vzorců, které jsou reakcí na sociální vyloučení např.: Migrace Práce na černo/sféra šedé ekonomiky Lichva/zadlužování Orientace na přítomnost Spoléhání se na silné vazby Nízká motivace ke vzdělání Tyto vzorce jsou maladaptivní (mimo prostředí sociální ekxluze) a zpětně utvrzují aktéry v situaci sociálního vyloučení, dochází k jejich reprodukci Sociálně vyloučené lokality jsou cílové prostředí a nikoli tranzitní Život v sociálně vyloučené lokalitě je finančně náročnější

Trochu teorie…

Co je to sociální vyloučení/ekluze? Sociální exkluzí rozumíme proces, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny jednotlivců vyloučeni z plné participace ve společnosti Vyloučení může probíhat např. na základě: Sociálního statusu jedinců Ekonomického statusu jedinců Fyzických atributů Odlišné kultury/etnicity Koncept využíván od 70. let, resp. 80. let 20. století z důvodů vyšší heuristické hodnoty než pojem chudoba – neodkazuje pouze k materiální deprivaci

Mechanismy sociální exkluze Prostorové vyloučení Rezidenční segregace sociálně znevýhodněných jedinců Ekonomické vyloučení Vyloučení z trhu práce Sociální vyloučení (v užším smyslu) Vyloučení ze sdílení sociálního kapitálu společnosti Kulturní vyloučení Vyloučení ze sdílení kulturního kapitálu společnosti Symbolické vyloučení Stigmatizace sociálně znevýhodněných jedinců Politické vyloučení Vyloučení z občanských, politických a lidských práv

Sociální síť vyloučeného jedince Hustá sociální síť uspořádaná na základě silných vazeb (především příbuzenského charakteru) Absence slabých vazeb – spojnic napříč společností Sdílení stejného kapitálu

Directing / Directed systém Directing systém – institucionální prostředí Orgány státní správy, NGO organizace, média atp. Zásahy directing systému (bytová politika atp.) Directed systém – řízený systém Jednotlivé lokality a aktéři sociálního vyloučení

Modelový příklad Místní samospráva chce řešit problematiku neplatičů Rozhodne o zřízení „holobytů“, kam nastěhuje „problémové nájemníky“ Vzniká sociálně vyloučená lokalita („dům hrůzy“ atp.) Dochází ke koncentraci sociálních problémů Obyvatelé lokality jsou fixováni v situaci sociálního vyloučení Na místo řešení problému dochází k jeho eskalaci, řešení je finančně a organizačně náročné Samospráva rozhodne o prodeji problematického objektu, aby problém „vyřešila“ Soukromý vlastník nemá na adekvátním řešení ekonomický zájem… Vystěhuje nájemníky na ulici či do substandardních podmínek (ubytovny…) Nájemníky ponechá v objektu a vydělává na nich Výsledek: zhoršení sociální situace, nárůst kriminality, odběr dětí do DD – nárůst celospolečenských nákladů

Sociálně vyloučené lokality v Plzni

Jateční/Duchcovská Prostorové vymezení lokality: Pavlačový dům v Jateční ulici a přilehlá ulice Duchcovská (č. 1, 3, 5 a 7) Počet bytových jednotek: 94, v Duchcovské ulici č. 3, 5 a 7 tzv. „holobyty“ Odhadovaný počet obyvatel: 160 osob Odhadovaný podíl Romů: 70 % Odhadovaná nezaměstnanost: až 90 %

Jateční/Duchcovská Vznik lokality: 90. léta Kumulace „problémových“ nájemníků z celé Plzně Výstavba „holobytů“ v Duchcovské ulici Aspekty: Vysoká míra prostorového a symbolického vyloučení Nejasná budoucnost objektu v Jateční ulici Plánovaná výstavba komunikace Nedoplatky za vodné a stočné Prostituce Práce na černo Špatné bytové podmínky Migrace

Resslova Prostorové vymezení lokality: Starý činžovní dům v Resslově ulici č. 13 Počet bytových jednotek: 34 Odhadovaný počet obyvatel: 107 osob Odhadovaný podíl Romů: 90 % Odhadovaná dlouhodobá nezaměstnanost:

Resslova Stará nemovitost z roku 1892 Převažují byty II. a III. kategorie, žádný byt IV. kategorie Vysoký dluh na nájemném a na službách (cca 270.000,-) Vysoká míra symbolického vyloučení Objekt vyhledávají uživatelé drog pro konzumaci drog a lidé bez domova pro přespávání Místní samospráva nemá s lokalitou do budoucna žádné plány

Nádražní Prostorové vymezení lokality: Starý činžovní dům v zanedbaném stavu Nádražní ulice č. 22 Počet bytových jednotek: 5 bytů III. a IV. kategorie (1 byt volný), 1 nebytový prostor (nevyužívaný) Odhadovaný počet obyvatel: cca 20 osob Odhadovaný podíl Romů: cca 80 % Odhadovaná dlouhodobá nezaměstnanost: 90 %

Nádražní Časté útočiště lidí bez domova Malá lokalita stojící stranou institucionálního zájmu (i ze strany poskytovatelů sociálních služeb)

Plynární Prostorové vymezení lokality: Starý činžovní dům v Plynární ulici č. 4 Počet bytových jednotek: 11 bytů převážně IV. kategorie (3 byty volné) Odhadovaný počet obyvatel: 35 osob Odhadovaný podíl Romů: 70 - 80 % Odhadovaná dlouhodobá nezaměstnanost: 80 %

Plynární Topení na tuhá paliva Dříve služební byty Řada nájemníků jsou původní nájemníci těchto služebních bytů, většinou pak ekonomicky slabší rodiny Přesto má lokalita na úrovni institucí místní samosprávy neformální statut „ubytovny pro neplatiče“

„Vinice“ Prostorové vymezení lokality: Dva vchody panelového domu, Strážnická 1, 12 Počet bytových jednotek: 16 (dvougeneračních) bytů, nyní několik prázdných Odhadovaný počet obyvatel: 60 osob Odhadovaný podíl Romů: 90 % Odhadovaná dlouhodobá nezaměstnanost:

„Vinice“ Vinice mají pověst „romského sídliště“ Z cca 7.000 – 8.000 obyvatel sídliště je Romů odhadem cca 500, tj. 7,14 % resp. 6,25 % V minulosti výrazná migrace do zahraničí Vchod Strážnická 12 je určen k prodeji ve II. vlně prodeje bytů ve vlastnictví města Vchod Strážnická 1 je určen k ponechání v majetku města

„Plac“ Prostorové vymezení lokality: Několik vchodů pavlačového domu v ulice Plachého (zejm. č. 42, 44, 46, 48) Počet bytových jednotek: 49 malometrážních bytů převážně III. a IV. kategorie (několik bytů volných) Odhadovaný počet obyvatel: 112 osob Odhadovaný podíl Romů: 90 % Odhadovaná dlouhodobá nezaměstnanost: 70 %

Příčná témata

Nezaměstnanost Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti je dána např.: Strukturálními změnami státní ekonomiky po roce 1989 Nízkou úrovní dosaženého vzdělání Diskriminací na trhu práce a během vstupu na něj Relativně vysokou zadlužeností s čímž souvisí racionální preference práce na černo

Nezaměstnanost Formy adaptace na dlouhodobou nezaměstnanost: Zastavování osobního a rodinného majetku Půjčování peněz u tzv. „legálních lichvářů“ Práce na černo – sezónní, nízko ohodnocená Sběr starého železa Práce na stavbách, úklidové „firmy“ Kriminální jednání (zejm. v souvislosti se zadlužením u lichváře / úžerníka) Prostituce Využívání služeb lichvářů / úžerníků

Prostorové vyloučení Motto: „Problémem je rostoucí skupina lidí, kteří si nejsou schopni zajistit nebo udržet odpovídající bydlení ani při využití stávajících nástrojů sociální a bytové politiky. Obce ne vždy a dostatečně využívají sociální služby přispívající k prevenci ztráty bydlení a posilující schopnost ohrožených skupin domácností si bydlení udržet. Začíná tak docházet k vytěsňování znevýhodněných skupin mimo dosah standardních podpůrných nástrojů, prohlubování jejich sociální a prostorové segregace a s tím souvisejícímu rozšiřování některých sociálně patologických jevů.“ Koncepce bytové politiky schválena vládou usnesením ze dne 16. března 2005 č. 292, str.7)

Problematika bydlení Na území města Plzně jsme identifikovali dva základní okruhy problémů, které umožňují, byť třeba nevědomý a z žádné strany záměrný, vznik prostorově vyloučených lokalit: Na lokální, samosprávní úrovni je to obecní bytová politika Na státní i na samosprávní úrovni to pak je neexistence jasné koncepce sféry tzv. sociálního bydlení

Problematika bydlení Systém přidělování obecních bytů Žádost o přidělení bytu Bodový systém – neveřejný, nepružný Bytové komise na základě bodového systému plus na základě interních doporučení zváží přidělení „vhodného“ bytu (Ne)schválení Radou města

Problematika bydlení Další významné problémy ve vztahu k bydlení: Absence jasné koncepce sféry tzv. sociálního bydlení Sociálně vyloučené lokality jsou tvořeny starými domy ve špatném technickém stavu Život v „nekontrolovaných“ sociálně (a prostorově) vyloučených lokalitách je paradoxně drahý

Problematika bydlení Doporučení (k diskuzi) Sjednotit, zpřehlednit, a zveřejňovat průběhy přidělování obecních bytů Účinný boj proti sociálnímu vyloučení musí jít ruku v ruce s promyšlenou centrální politikou sociálního bydlení (státního, obecního, soukromého)

Vzdělání Nízká vzdělanostní úroveň a její prohlubování oproti minulosti Vzdělání není aspirativní hodnotou – dlouhodobá strategie, která se nevyplatí Přeřazování do „ZvŠ“ z podnětu školy i rodičů – pro obě strany je to jednodušší Ghettoizace škol Apriorní znevýhodnění při nástupu do školy Odlišný kulturní kapitál Socializace ve specifickém prostředí, které není reflektováno

Migrace Emigrace do zahraničí Imigrace ze Slovenska Zlepšení životních podmínek Pracovní migrace Kumulativní migrace (teorie sociálního kapitálu) Imigrace ze Slovenska Pouze krátkodobá pracovní Prostituce

Závěry a doporučení (k diskuzi) Zastavení prodeje objektů v sociálně vyloučených lokalitách Využívání institutu náhradního příjemce Zavedení systematické koncepce řešení situace Kooperace jednotlivých součástí directing systému Systematizace informací o problematice Koncepce sociálního bydlení

Děkujeme za pozornost Michal Růžička: michal.ruzicka@clovekvtisni.cz Ladislav Toušek: tousek@opw.cz