PhDr. Věra Havránková odbor ekologie Vyšší využívání druhotných surovin v Operačním programu MPO „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“ (OPPIK) PhDr. Věra Havránková odbor ekologie 3

Evropa 2020 Stěžejním strategickým materiálem pro hospodářskou politiku EU je strategie Evropa 2020. Stanovuje vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Zdůrazňuje (mimo jiné) nutnost vybudování hospodářství méně náročného na zdroje. Na strategii Evropa 2020 navazuje sedm tzv. vlajkových iniciativ, z nichž pro podporu využívání zdrojů (včetně druhotných surovin) jsou klíčové: Evropa méně náročná na zdroje, Inovační unie, Průmyslová politika pro éru globalizace.

Druhotné suroviny v národních strategických dokumentech Strategický rámec udržitelného rozvoje Národní politika výzkumu, vývoje a inovací Národní inovační strategie Národní program reforem Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti Bezpečnostní strategie Státní politika životního prostředí Surovinová politika – Politika druhot….. Evropa méně náročná na zdroje Iniciativa Evropa méně náročná na zdroje je podrobně rozpracována v Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje. Ten zdůrazňuje nutnost dosažení růstu založeného na účinném využívání zdrojů a vymezuje přeměnu evropského hospodářství v hospodářství udržitelné do roku 2050. Ekonomický růst má vycházet z využívání menšího objemu zdrojů, produkce a spotřeby zboží, vytváření podnikatelských příležitostí i nových pracovních míst v oborech recyklace, lepšího designu výrobků a nahrazování materiálů.   Inovační unie V rámci iniciativy Inovační unie byl vydán Akční plán pro eko-inovace, jehož cílem je podpora rozvoje a uplatňování inovací, které vedou ke snižování tlaků na životní prostředí, včetně „zodpovědného využívání přírodních zdrojů.“ Akční plán též zdůrazňuje potřebu lépe aplikovat výsledky výzkumu a vývoje v praxi. V polovině února 2013 bylo založeno Evropské inovační partnerství pro nerostné suroviny, a to za účelem snížení závislosti EU na surovinových zdrojích a jejich dovozu, postupné náhrady vzácných tzv. „kritických surovin“ dostupnějšími alternativami a podpory inovativních postupů při průzkumu, dobývání, využívání a recyklaci nerostných surovin. Cíli do roku 2020 jsou realizace 10 významných inovačních projektů a náhrada alespoň 3 kritických surovin. Průmyslová politika pro éru globalizace Průmyslová politika pro éru globalizace byla rozpracována do strategického dokumentu „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace: Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“. Zdůrazňuje nutnost realizace takové průmyslové politiky, která posílí konkurenceschopnost evropské ekonomiky, povede k vytváření nových pracovních míst a zároveň umožní přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje. Evropská inovační partnerství jsou novým konceptem pro spolupráci státních institucí, firem, vědecké a akademické obce, nevládních organizací a dalších zainteresovaných stran k řešení klíčových úkolů a realizaci opatření v oblastech, která jsou zásadní pro hospodářský růst Evropy. Jejich cílem je především definice společných úkolů, koordinace aktivit napříč sektory a politikami, propojení evropské a národní roviny, posílení spolupráce soukromého a veřejného sektoru, odstranění přetrvávajících překážek systému výzkumu a inovací a rychlejší přenos inovativních myšlenek na trh. Kritické suroviny jsou vymezeny ve Sdělení Evropské komise „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ (KOM(2011) 25), přičemž se jedná o následující suroviny: antimon, beryllium, kobalt, fluorit, galium, germanium grafit, indium, hořčík, niob, platinové kovy, vzácné zeminy, tantal a wolfram. 3

Podpora projektů k využívání druhotných surovin v  současném programovacím období Některé operační programy v současném programovacím období (2007 – 2013) bylo možné využít pro podporu využívání druhotných surovin. V rámci žádného z uvedených dotačních titulů nebyla problematika druhotných surovin explicitně zmíněna a předmětné projekty bylo možné přihlásit jen do „nadstavbových“ tematických oblastí (např. obecná podpora podnikání apod.). V kompetenci MPO šlo zejména o programy Rozvoj, Inovace a Potenciál. Podpora tak byla nejednoznačná a značně roztříštěná. 3

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Struktura OP PIK Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků Prioritní osa 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Prioritní osa 5: Technická pomoc 3

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora bude směřována i na opatření v oblasti využívání druhotných surovin. Podporovány budou především projekty výzkumného charakteru, experimentálního vývoje, projekty inovačního zaměření a technologické pilotní projekty. Příklady: projekty, kterými se budou z použitých výrobků získávat efektivním postupem cenné druhotné suroviny, inovativní nízkouhlíkaté technologie na získávání a zpracování druhotných surovin a technologie na výrobu inovativních výrobků z druhotných surovin v zájmu podpory exportu. 3

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Cílovou skupinou budou podnikatelé z oblasti především MSP, podpora velkých podniků není vyloučena Předpokládáme, že podpořené projekty prohloubí spolupráci podnikatelských subjektů a výzkumných organizací a vysokých škol a budou mít pozitivní vliv i na zaměstnanost. Podpora bude poskytována podnikatelům se sídlem ve všech regionech České republiky, kromě hl. m. Prahy. 3

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – proces přípravy do konce června připravit finální verzi OP PIK, včetně indikátorů pro hodnocení budoucí úspěšnosti programu, následně předložit vládě ČR k projednání, probíhá SEA, po schválení vládou dokončit vyjednávací proces s EK, 28. února 2014 byl odeslán OP PIK do Bruselu jako podklad k neformálním konzultacím. 3

Aktualizace Surovinové politiky ČR Surovinová politika ČR definuje základní strategické cíle ČR v oblasti nerostných a druhotných surovin. Obsahuje 2 samostatné části: I. POLITIKA NEROSTNÝCH SUROVIN ČR II. POLITIKA DRUHOTNÝCH SUROVIN ČR Základní vize: I. PŘEDNOSTNÍ VYUŽÍVÁNÍ DOMÁCÍCH NEROSTNÝCH ZDROJŮ II. PŘEMĚNA ODPADŮ NA ZDROJE

Aktualizace Surovinové politiky ČR Politika druhotných surovin ČR předložena do vlády dne 16.10.2013. Vláda vzala dokument na vědomí, schválila hlavní cíle a uložila zpracovat SEA. (UV 772/2013) Příprava Akčního plánu na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami v případech, kdy to je technicky možné a ekonomicky rentabilní. Akční plán stanoví konkrétní úkoly, termíny a gesce za jejich plnění. Předložen do vlády do konce roku 2014.

Závěr Vyšší a technologicky vysoce inovativní využívání druhotných surovin může přispět k řešení: nižší energetické a materiálové náročnosti výroby, snižování závislosti na dovozech surovin, snižování čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů, snižování emisí apod. Existence programu na vyšší využívání druhotných surovin v rámci připravovaného OP PIK poskytne významnou pobídku pro realizaci inovativních projektů a napomůže k naplňování národních cílů odvozených z připravené Politiky druhotných surovin. 3

Děkuji za Vaši pozornost! PhDr. Věra Havránková havrankova@mpo.cz