Tato prezentace je hrazena z projektu: Spolupráce s partnery – základ kvalitní odborné výuky registrační číslo: CZ.1.07/1.1.01/02.0033
BAŤOVY DOMKY Vypracovali : Filip Bobek, Martin Cejpek, Pavla Balážová
V roce 1931 koupil Tomáš Baťa borovinskou továrnu v Třebíči a posléze se začalo s výstavbou prvních rodinných domků podle projektů Vladimíra Karfíka. Vše bylo projektováno a prováděno po zkušenostech z výstavby tovární čtvrti ve Zlíně.
Domky byly budovány zejména pro obuvnické odborníky ze Zlína, později k nim přibyli i odborníci z punčocháren. Stavba domků probíhala velmi rychle. Roku 1940 čítala borovinská tovární kolonie 150 rodinných domků a vilek.
Při řešení domků byly uplatňovány všechny moderní progresivní stavební metody. Stavělo se velmi úsporně – rovné střechy, venkovní zdivo pouze vyspárováno, příčky z dutých cihel nebo z hranolů pobitými laťkami, stropy fošnové apod. Domky tvarem připomínaly krychle – krabice. Třebíčskou veřejností proto nazývané „škatule“ .
Mezi jednotlivými domky nebyly žádné ploty Mezi jednotlivými domky nebyly žádné ploty. Na zahrádkách se nesměla pěstovat zelenina a nesměly se vysazovat ovocné stromy. Bylo dovoleno pěstovat pouze květiny, okrasné stromy a keře. Během 2. světové války však vedení závodů povolilo obyvatelům, aby se pokusili o nějaký výtěžek z půdy.
Kolonii firma Baťa nazvala „novou Borovinou“ Kolonii firma Baťa nazvala „novou Borovinou“ . K její občanské vybavenosti patřily: Baťův obchodní dům, společenský dům, taneční parket v přírodě, škola, pošta, devítipodlažní internáty, požární zbrojnice, železniční zastávka Řípov (nyní Borovina), atd.
Začátkem šedesátých let přešly domky do vlastnictví MěNV Třebíč Začátkem šedesátých let přešly domky do vlastnictví MěNV Třebíč. V druhé polovině šedesátých let byly prodány soukromníkům, kteří si je postupně upravili. V současné domě městská čtvrť prochází rozsáhlou proměnou. Postupně se zcela stírá jednotná koncepce výstavby a každý dům se stává svébytnou výpovědí o vkusu majitelů.