Rostlinná produkce a prostředí

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Zemědělství – 1. část.
Advertisements

KOMPLEXNÍ PRŮZKUM PŮD (KPP).
Půdy:.
Katedra pedologie a ochrany půd
Zemědělství ČR.
PEDOSFÉRA.
Úrodnost půdy, půdní druhy, půdní typy
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Půdní obal ZŠ TGM Rajhrad Mgr. Zdeňka Hohnová Pedosféra.
Zemědělství České republiky.
Použití Power Pointu v hod. zeměpisu.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Pedosféra Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Pedosféra.
Pícniny - rozdělení a využití
Zemědělství ČR Rostlinná výroba
Zemědělství.
PEDOSFÉRA.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
PEDOSFÉRA.
Pěstování trav na semeno
Polní plodiny Filip Bordovský.
Pedosféra 1 Igor Dostal.
Zpracoval: ing. Pavel Králík
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Ročník: druhý Téma:Vybrané.
Kulturní rostliny, pojmy
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 17. října 2006.
PŮDY.
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
Abiotické faktory Výukový materiál EK
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
ROSTLINY POLÍ.
Půdy, pedologie, pedogeografie
Faktory ovzduší Klimatické faktory Antropogenní znečištění.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma:Vybrané.
Naše půda ZŠ Sokolovská 1 Svitavy.
Mgr. Věra Vasiljevičová
Bonitace ZPF = ohodnocení půdy, zvláště její oceňování Účel: Původně potřeba stanovit produkční schopnost zemědělských pozemků pro potřeby státních institucí.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV: VY_32_INOVACE_ S 19 TEMA: Pedosféra – půdní obal Země.
MAKROELEMENTY (2. část) Předmět Pěstování rostlin Obor Agropodnikání.
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK Pořadové číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Bedřicha Hrozného, Lysá nad Labem, okres.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Pedosféra pastviny zemědělská půda sady.
Kvalitní potraviny - kvalitní život CZ.1.07/1.1.00/
PEDOSFÉRA.
Název prezentace (DUMu): Půda
Pedosféra.
Hospodářské plodiny.
VY_52_INOVACE_63_Zemědělství ČR
PEDOSFÉRA Přírodopis 9. třída Zpracovala: Mgr. Jana Richterová
ÚVOD DO VÝŽIVY ROSTLIN DĚLENÍ ŽIVIN Z POHLEDU ROSTLINY
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
půdy Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Užitkové rostliny, které se pěstují na polích nazýváme polní plodiny.
Půdy Podle velikosti částic rozlišujeme půdní druhy:
Sada 3 Rozmanitost přírody ZŠ a MŠ Dešná
Jak zlepšit – jak změnit – lze vytvořit půdu „novou“?
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
Ing. Martin Kulhánek, Ph.D. A330
ZEM Ě D Ě LSKÝ PR Ů MYSL Karafiátová Jana. Zemědělství je nedílnou součástí hospodářství Důležité nejen ve výrobě potravin a zemědělských produktů, ale.
Pedon = půda Hlavní zdroj obživy
Půdy.
Nauka zabývající se půdami = PEDOLOGIE
ROSTLINY Rozdělení rostlin.
Abiotický faktor půda.
Půdy.
Transkript prezentace:

Rostlinná produkce a prostředí růst a vývoj rostlin faktory produkční schopnosti porostů a kvality rostlinné produkce podmínky prostředí (půdní a klimatické) rajonizace základy tvorby hospodářského výnosu

Vegetační faktory sluneční záření - dopadající globální záření a jeho využití (ovlivnění) teplo - teplota půdy, v porostu /extrémy/, regulace, uzavřené prostory voda vzduch - 0,03 % CO2 (v půdě 10x více) živiny - makroelementy (9), mikroelementy

ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE Jednoleté * jarní * ozimé * přesívkové Dvouleté Víceleté

ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE  Jednoleté jarní * poškozovány teplotami nad bodem mrazu (+1 oC) - okurky * málo odolné teplotám pod bodem mrazu (-2 až -3 oC) - kukuřice, fazol, sója * odolné krátkodobým mrazům (-3 až -5 oC) - ječmen, oves, hrách ozimé - nutná jarovizace * malá mrazuvzdornost (-10 až -15 oC) - řepka, oz.ječmen * střední odolnost proti mrazům (-15 až -20 oC) - pšenice * dobrá odolnost proti mrazům (-20 oC) - žito přesívkové formy a poloozimy - malé nároky na jarovizaci

ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE  Dvouleté většinou uskladňované přes zimu, nutná jarovizace - řepa, kořenová zelenina  Víceleté plodí každý rok, schopnost přezimovat - trávy, vojtěška, chmel, vinná réva

Faktory produkční schopnosti a kvality

Půda Klimatické podmínky Rajonizace

Klima - dlouhodobý průměr - Počasí

Zemědělské výrobní oblasti

Půda Půdní druh (zrnitost půdy) Pevná fáze – minerální částice - organické látky Kapalná fáze Plynná fáze – půdní vzduch Půdní druh (zrnitost půdy) částice nad 2 mm částice pod 2 mm (jemnozem) * písek – 2,0 – 0,1 mm * částice jílnaté – pod 0,01 mm Půda: lehká (písčitá, hlinitopísčitá) – do 20 % jílnatých částic střední (písčitohlinitá, hlinitá) těžká (hlinitojílovitá, jílovitá) - nad 45 % jílnatých částic Pórovitost půdy: * póry kapilární– 65 % * póry nekapilární Polní vodní kapacita voda: kapilární, gravitační, (absorpční, obalová – nedostupná nebo málo) vzduch – v půdě 10 x více CO2

Agrochemické vlastnosti půd pH - reakce půdy - ovlivňuje: příjem živin rostlinami rozpustnost sloučenin rozpustnost iontů s toxickým vlivem (Al+++) činnost a skladbu půdní mikroflóry půdní strukturu Humus - soubor organických látek v různém stupni přeměn. Obsah: 1 - 2 % - nízký (v ČR 1,8-2,2 %) 2 - 3 % - střední Kvalita: dána poměrem určitých složek (huminových kyselin a fulvokyselin) Kladný vliv na: biologickou činnost půdy tvorbu drobtovité struktury tvorbu organominerálního komplexu (sorpce)

BPEJ bonitovaná půdněekologická jednotka Kód: . . . . . 1 2 3 4 5 1 - klimatický region 2,3 - půdní charakteristika 4 - svažitost a expozice pozemku 5 - skeletovitost a hloubka půdy

Podíl faktorů na výnosech

Hospodářský výnos Biologický výnos Hospodářský výnos Prvky výnosu: obilniny: (K * Z * HTS) * 10-5 luskoviny: (R * L * S * HTS) * 10-5 brambory: (R * H * A) * 10-2 cukrovka: (R * A) * 10-2 Kompenzace výnosových prvků Autoregulace Optimální hodnoty výnosových komponentů: podpora tvorby výnosového prvku omezení redukce Kritická období pro tvorbu a redukci výnosových prvků