ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH VĚDCŮ V ČR Praha 2009 ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH VĚDCŮ V ČR Daňová problematika zaměstnávání Mgr. Magdaléna Vyškovská 9. 11. 2009 Akademie věd České republiky

Obsah Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o dani z příjmů Daňový rezident nebo nerezident Určení rezidentství Zdanění vědců podle SZDZ Výpočet daňové povinnosti vědce v ČR Povinnosti vědců vůči finančnímu úřadu Povinnosti plátců příjmů Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

1. Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o daních z příjmů Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (SZDZ) jsou nadřazeny zákonu Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva (§ 37 zákona č. 586/1992 – dále jen ZDP) Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu České republiky (Čl. 10 zák. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky).

1. Vztah smluv o zamezení dvojímu zdanění a zákona o daních z příjmů SZDZ : Obsahují základní pravidla pro možnost nebo způsob zdanění ve smluvním státě Rozdělují nárok na zdanění příjmů mezi státy Neukládají smluvním státům povinnost konkrétní příjem zdanit Usnadňují spolupráci států při boji proti daňovým únikům Neměly by zhoršit postavení poplatníka

2. Daňový rezident nebo nerezident Daňový rezident zdaňuje v ČR příjmy ze zdrojů jak v ČR, tak i ze zdrojů v zahraničí (neomezená daňová povinnost) Daňový nerezident zdaňuje v ČR pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, a to podle § 22 ZDP a články příslušné SZDZ (omezená daňová povinnost)

2. Daňový rezident nebo nerezident Z pohledu českého plátce příjmu je znalost daňové rezidence podstatná pro rozhodnutí, zda : Je možné aplikovat SZDZ a který článek Provést srážku daně, respektive zálohy na daň Uplatnit odpočty ze základu daně a slevy na dani Uplatnit zajištění daně (mimo rezidenty EU a EHP) Plnit oznamovací povinnost

3. Určení rezidentství Článek 4 SZDZ ČR – SR - Rezident Výraz "rezident smluvního státu" označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, trvalého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného

3. Určení rezidentství Na základě článku 4 SZDZ nutno posoudit, zda je fyzická osoba rezidentem : podle zákona o daních z příjmů platného v České republice podle legislativy druhého smluvního státu

3. Určení rezidentství Pokud je fyzická osoba daňovým rezidentem v obou sml. státech, pak nastupují další postupně aplikovaná kritéria : Stálý byt Centrum životních zájmů Obvyklé zdržování Státní příslušnost Dohoda smluvních států

4. Zdanění vědců podle SZDZ Příjmy vědců lze podřadit pod články SZDZ: „Profesoři a výzkumní pracovníci“, pokud jej SZDZ obsahuje „Veřejné funkce“ „Studenti“ „Nezávislá povolání“ „Zaměstnání“

4. Zdanění vědců podle SZDZ Článek „Profesoři a výzkumní pracovníci“ Odměna osvobozena od zdanění v ČR na období nepřesahující 2 roky od data první návštěvy, pokud vědec v ČR: Je nebo byl bezprostředně před návštěvou ČR rezidentem druhého smluvního státu a Je v ČR za účelem výuky nebo provádění výzkumu na univerzitě, vysoké škole nebo jiném úředně uznávaném vzdělávacím nebo výzkumném ústavu v ČR a Výzkum, za který je vědec odměňován, je prováděn pro veřejný zájem

4. Zdanění vědců podle SZDZ Článek „Veřejné funkce“ Odměna vyplácená jiným smluvním státem fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu se zdaňuje pouze v tomto státě za podmínky : Je rezidentem tohoto státu nebo Je rezidentem v ČR a státním příslušníkem druhého smluvního státu nebo Není státním příslušníkem ČR a je rezidentem v ČR pouze z důvodu poskytování těchto služeb

4. Zdanění vědců podle SZDZ Článek „Studenti“ Platy, které student dostává na úhradu nákladů výživy, studia nebo výcviku, nejsou zdaněny v ČR, pokud jsou vypláceny ze zdrojů mimo ČR a student : Je nebo bezprostředně před příjezdem do ČR byl rezidentem druhého smluvního státu a Zdržuje se v ČR pouze za účelem studia nebo výcviku

4. Zdanění vědců podle SZDZ Článek „Nezávislá povolání“ Příjmy pobírané vědcem nebo vyučujícím za tuto činnost vykonávanou v ČR jako nezávislou se zdaňují pouze ve státě daňové rezidence této osoby za podmínky, že : Je rezidentem tohoto státu a Nemá v ČR stálou základnu pro provozování této činnosti nebo Nezdržuje se v ČR po jedno nebo více období po dobu delší než 183 dní

4. Zdanění vědců podle SZDZ Článek „Zaměstnání“ Příjmy za práci rezidenta i nerezidenta vždy zdaněny v ČR, pokud práce vykonávána v ČR Výjimka, kdy zdanění příjmu nerezidenta jen ve státě rezidence, pokud zároveň: Se zdržuje v ČR po jedno nebo více období nepřesahující 183 dní v jakémkoliv 12 měsíčním období (v některých smlouvách za kalendářní rok) a Odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není daňovým rezidentem ČR a Odměny nejdou k tíži stálé provozovny zaměstnavatele v ČR

4. Zdanění příjmů vědců – cizinců v ČR Článek „Zaměstnání“ Zdanění v ČR, pokud vědec: Je daňový nerezident a jeho odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který je rezidentem v ČR za práci v ČR nebo Je daňový nerezident a jeho odměny za práci v ČR jdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel v ČR nebo Je daňový nerezident a pobývá v ČR v souvislosti se zaměstnáním déle než 183 dní v jakémkoliv období 12 měsíců/za kal. rok Je daňový rezident v ČR (bez ohledu na místo výkonu s použitím metody k zamezení dvojímu zdanění) nebo

4. Zdanění příjmů vědců – cizinců v ČR Příjmy nerezidentů ze závislé činnosti ze zdrojů v České republice (§ 6 ZDP, § 22 odst. 1 písm. b ZDP) Zdanění v ČR podléhají příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území ČR bez ohledu na to, kdo tyto příjmy vyplácí

4. Zdanění příjmů vědců – cizinců v ČR Od zdanění jsou osvobozeny kromě dalších příjmů uvedených v § 6 odst. 9 ZDP příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR, plynoucí daňovému nerezidentovi od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí (od daňových nerezidentů), pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích (§ 6 odst. 9 písm. f ZDP) a pokud tyto příjmy nejdou k tíži stálé provozovny zaměstnavatele

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základ daně podle § 6 ZDP Příjmy se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové , peněžní i nepeněžní bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok (§ 6 odst. 3 ZDP) Příjmy ze závislé činnosti představují příjmy za vykonanou práci na území ČR, a to bez ohledu na to, kdy je daný příjem vyplácen, připisován či jinak zúčtován zaměstnanci.

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základ daně podle § 6 ZDP Zahrnuta i doba, kdy zaměstnanec již na území ČR závislou činnost nevykonává a realizuje zdanitelné příjmy související s již ukončeným výkonem závislé činnosti na území ČR (např. různé bonusy atd.).

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základ daně podle § 6 ZDP Za příjmy se záv. činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem záv. činnosti do výše stanovené zákoníkem práce pro „státní zaměstnance (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP) hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem při pracovních cestách (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP)

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základ daně podle § 6 ZDP Jiné a vyšší náhrady, než stanoví zákoník práce pro „ státní zaměstnance“, jsou zdanitelným příjmem zaměstnance Dle názoru MF cestovní náhrady podle poskytované v souladu se zahraničním právem nad limit dle českých předpisů jsou zdanitelným příjmem zaměstnance

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základ daně – osvobození Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných nákladů ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, tělovýchovná a sportovní zařízení …rekreace včetně zájezdů (do 20 000 Kč za kalendářní rok). Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro jeho rodinné příslušníky (dle D 300 se vztahuje např. i na družky a partnery ).

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základ daně – osvobození Hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště do 3 500 Kč/měsíc) Dle D 300 se vztahuje osvobození za stanovených podmínek i na nerezidenty.

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základ daně - osvobození do výše 24 000 ročně od téhož zaměstnavatele celkem za obojí : Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, Částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na jeho důchodové pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a pojišťovnou , která je oprávněna k provozování poj. činnosti na území ČR nebo je usazena na území čl. státu EU nebo EHP )

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Základem daně ze závislé činnosti jsou podle § 6 odst. 13-14 ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků : Zvýšené o povinné pojistné, které má hradit zaměstnavatel podle českých předpisů Stejný postup i u zaměstnanců, za něž je povinné pojistné odváděno do zahraničí Stejný postup i u nerezidentů, jejichž příjem podléhá srážkové dani Snížené o daň zaplacenou v zahraničí, pokud příjmy plynou daňovému rezidentovi z nesmluvního státu Snížené o daň zaplacenou v zahraničí nezapočtenou v předchozím období, pokud daňovému rezidentovi plynou příjmy ze smluvního státu

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Položky odpočitatelné od základu daně u cizinců Dary na financování vědy, vzdělávání, na účely ekologie, humanitární, charitativní …..osobám se sídlem v ČR Dary na tyto účely lze poskytnout i osobám se sídlem v EU, Norsku a Islandu za podmínky prokázání účelu daru podle tamních předpisů Úroky z hypotéčního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb, u nerezidentů potřeba naplnit kritérium 90% ze všech příjmů ze zdrojů v ČR Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem Příspěvky na soukromé životní pojištění

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Slevy na dani u cizinců Cizinci – daňoví rezidenti v ČR mohou uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti za stejných podmínek jako občané ČR – daňoví rezidenti Daňoví nerezidenti v ČR mohou uplatnit slevu na dani na manželku a slevy vztahující se k invaliditě, pokud úhrn příjmů ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 % všech jejich příjmů (§ 35ba odst. 2 ZDP) Daňoví nerezidenti mohou uplatnit slevu na studium bez omezení

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Slevy na dani u cizinců Daňový nerezident může uplatnit i daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, pokud úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů. (§ 35c odst. 5 ZDP) U daňového nerezidenta zaměstnavatel nepřihlédne k slevě na dani na manželku a k daňovému zvýhodnění (§ 38h odst. 12 ZDP)

5. Výpočet daňové povinnosti cizince – zaměstnance v ČR Slevy na dani u cizinců V případě, že daňový nerezident uplatňuje slevu na dani na manželku (§35ba ZDP) a daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c ZDP či odpočet darů poskytnutých do zahraničí, je povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v němž si tyto slevy a odpočty uplatní, a to i když má pouze příjmy ze závislé činnosti. (§ 38h odst. 12 ZDP, § 38g odst. 2 ZDP) Od roku 2008 tato povinnost u daň. nerezidenta i u odpočtu úroků na bytové potřeby (u smluv uzavřených od 1.1.2008)

6. Povinnosti cizinců vůči FÚ v ČR Registrace k dani z příjmů fyzických osob u FÚ Cizinci, kteří mají i jiné příjmy (zdanitelné v ČR) než pouze ze závislé činnosti, z nichž jsou sráženy zálohy na daň nebo daň, jsou povinni se zaregistrovat u FÚ v souladu s § 33 zákona č. 337/1992 Sb.(ZSDP) Ostatní cizinci (kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti), nemají tuto povinnost, avšak mají možnost se zaregistrovat k dani z příjmů fyzických osob

6. Povinnosti cizinců vůči FÚ v ČR Povinnost podat přiznání k dani z příjmů FO mají v ČR: Cizinci mající příjmy ze závislé činnosti, z níž nebyla sražena daň z příjmů fyzických osob nebo mají příjmy od více plátců Cizinci - nerezidenti, kteří mají i jiné příjmy ze zdrojů na území ČR (např. z podnikání, z pronájmu nemovitosti, z jejího prodeje atd.)

6. Povinnosti cizinců vůči FÚ v ČR Povinnost podat přiznání k dani z příjmů FO mají v ČR: Cizinci – daňoví nerezidenti - uplatňující základní slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě, odpočet úroků na bytové účely a dary do zahraničí Cizinci – rezidenti deklarují v ČR své celosvětové příjmy

7. Povinnosti plátců příjmů Povinnost zaměstnatele srážet zálohy na daň nebo daň v případě, že: Pracovní poměr uzavřen mezi cizincem a zaměstnavatelem se sídlem v ČR Zahraniční zaměstnavatel je zahraničním plátcem daně podle § 38c ZDP Zaměstnavatel se sídlem v ČR je tzv. ekonomickým zaměstnavatelem podle § 6 odst. 2 ZDP

7. Povinnosti plátců příjmů Povinnost provést srážku daně Určení, zda příjem daňového nerezidenta podléhá srážkové dani podle § 36 a § 38d ZDP Povinnost provést zajištění daně Z příjmu daňového nerezidenta , který nepodléhá srážkové dani, je daňový rezident povinen provést zajištění daně podle § 38e ZDP Od 1. 1. 2004 se nezajišťuje daň z příjmů plynoucích daňovým rezidentům ze zemí EU a EHP (§ 38e odst. 3 ZDP)

7. Povinnosti plátců příjmů Povinnosti platebního zprostředkovatele (§ 38fa ZDP) Povinnost vyplnit formulář „Přehled souhrnných údajů vedených v mzdových listech poplatníků – nerezidentů“ Povinnost uvádět na mzdových listech i částky zahraničního pojistného, které zaměstnanec hradil podle zahraničních předpisů

7. Povinnosti plátců příjmů Povinnosti vůči úřadu práce Povinnost ověření příslušnosti k předpisům v oblasti soc. zabezpečení podle Nařízení 1408/71 či podle smlouvy o sociálním zabezpečení, je-li uzavřena Vhodná asistence zaměstnanci při obstarání rodného čísla

8. Sociální a zdravotní pojištění vědců Evropská unie – platí koordinační nařízení Nařízení Rady (EHS) 1408/71 Nařízení Rady (EHS) 574/72 Nové Nařízení Evr. Parlamentu a Rady č. 883/2004 (účinnost posunuta na 2010)

8. Sociální a zdravotní pojištění vědců Evropská unie – základní principy Osoba zaměstnaná na území jednoho státu podléhá právním předpisům tohoto státu bez ohledu na bydliště Státní úředníci a osoby za takové považované podléhají právním předpisům členského státu, kterým podléhá úřad, který je zaměstnává (bezu ohledu na místo výkonu práce)

8. Sociální a zdravotní pojištění vědců Evropská unie – základní principy Vyslaní zaměstnanci podléhají i nadále právním předpisům státu, odkud jsou vysláni při splnění určitých podmínek: Vyslání podnikem, který vykonává činnost na území jiného členského státu a pro který normálně pracují Důvodem vyslání práce je provedení práce pro tohoto zaměstnavatele Organický vztah s tímto zaměstnavatelem Očekávaná doba vyslání nepřekročí 12 měsíců Vyslaný zaměstnanec nenahradí jinou osobu

8. Sociální a zdravotní pojištění vědců Evropská unie – základní principy Statut vyslání lze prodloužit vzhledem k nepředpokládaným okolnostem o maximálně dalších 12 měsíců Žádost musí být podána před uplynutím prvního dvanáctiměsíčního období (udělení souhlasu není automatické)

8. Sociální a zdravotní pojištění vědců Evropská unie – základní principy V případě, že by zaměstnanec měl podléhat českým předpisům, může požádat o udělení výjimky z tohoto pravidla Na základě dohody orgánů vysílajícího a přijímajícího státu může být výjimka udělena (maximálně na 5 let) Není na ni právní nárok

8. Sociální a zdravotní pojištění vědců Smluvní státy Na osoby zaměstnané se vztahují právní předpisy státu, kde je činnost vykonávána Vyslaný zaměstnanec, který nebydlí na území ČR, podléhá po dobu obvykle 24 – 36 měsíců předpisům vysílajícího státu Státní úředníci a osoby za takové považované vyslaní jednou smluvní stranou na území druhé smluvní strany podléhají předpisům vysílající smluvní strany Lze požádat o udělení výjimky z výše uvedených pravidel Nesmluvní státy Uplatní se pouze české předpisy

Děkuji Vám za pozornost www.vyskovska.cz