VODA Lukáš Mráček, 2.L 8.10.2013 VOS a SPŠE Božetěchova 3, Olomouc

- chemická sloučenina vodíku a kyslíku VODA (H2O) - chemická sloučenina vodíku a kyslíku

Voda úvod voda se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi představuje nezastupitelnou složku přírodního prostředí je přírodní zdroj, který určuje život a činnost lidské společnosti v krajinné sféře neustále obíhá veškeré zásoby vody na Zemi a v atmosféře tvoří hydrosféru

Hydrosféra hydrosféru tvoří veškeré zásoby vody na Zemi a v atmosféře hydrosféra představuje jednu ze složek fyzickogeografické sféry mezi složkami fyzickogeografické sféry dochází k neustálému oběhu vody Malý oběh vody – proces probíhá pouze nad pevninou nebo pouze nad oceánem Velký oběh vody – koloběh vody mezi oceánem a pevninou

KOLOBĚH VODY V PŘÍRODĚ Voda z oceánů, vodních toků a nádrží aj. ze zemského povrchu se účinkem sluneční energie vypařuje ve formě vodní páry do vzduchu. Nižší teplota v atmosféře způsobí její přeměnu do oblaků, kde se částice vody srážejí a padávají na zemský povrch v podobě deště a sněhu. Většina srážek padá zpět do oceánů, část do řek a část se vsakuje do půdy. Také tato voda je v pohybu a část znovu vtéká do moří, kde oběh vody „končí“ a „začíná“. 1. vypařování > 2. kondenzace > 3. srážení > 4. déšť, prosakování > 5. vodní toky > a opět vypařování…

Rozložení vody na zemském povrchu oceány 97,2 % ledovce 2,15 % povrchová a podpovrchová 0,635 % atmosféra 0,001 % Oceány a moře zaujímají přibližně 71% povrchu Země Veškeré oceány a moře se souhrnně označují jako světový oceán a představují rozhodující zásobu vody na Zemi

Dělení vody Podle skupenství : pevné - led, sníh kapalné - voda plynné - vodní pára Podle slanosti (salinity) : slaná - voda z moře, oceánu nebo slaného jezera sladká - v potocích, řekách, rybnících, jezerech i v podzemních vodách brakická - je slanější než sladká voda, ale není tak slaná jako voda mořská (Baltské moře je největší plocha brakické vody na světě) Podle tvrdosti : měkká - obsahuje málo minerálních látek tvrdá - z podzemních pramenů (obsahuje více minerálních látek) Tři skupenství vody pohromadě www.cs.wikipedia.org/wiki/Voda

- v ledovcích - sladká v pevném skupenství Podle hydrologie a meteorologie : povrchová - v oceánech - většinou slaná - v ledovcích - sladká v pevném skupenství - v řekách, potocích - vždy tekoucí, většinou sladká - voda v jezerech - někdy stojatá, tekoucí, sladká i slaná (viz. obr. Velké solné jezero ve státě Utah v USA) - ostatní povrchová voda podpovrchová - půdní vláha - podzemní voda v atmosféře - ve formě páry nebo srážek www.cs.wikipedia.org/wiki/Velké_Solné_jezero

- odpadní voda, např. splašková, průmyslově znečištěná Podle mikrobiologie : - pitná voda – zdravotně nezávadná voda, je vhodná ke každodennímu použití, je zbavená nečistot, má vyvážené množství minerálních látek tak, aby neškodily zdraví, (např. minerální voda obsahuje mnoho minerálních látek), může to být i balená voda - užitková voda – např. v průmyslových závodech, dešťová, napájecí voda (voda k napájení zvířat) - odpadní voda, např. splašková, průmyslově znečištěná

Závěr Bez vody se nedá žít a její spotřeba neustále stoupá. Potřebujeme ji v domácnostech, v průmyslu i v zemědělství. Už i první lidé osidlovali oblasti tam, kde byly prameny, potoky nebo řeky. Proto je třeba s vodou zacházet hospodárně a chránit vodní zdroje, neboť voda je vzácná tekutina a bude čím dál vzácnější.

Čerpáno: Helena a Eduard Škodovi: Už vím proč - Albatros Praha 1987 Aleš Mareček, Jaroslav Honza: Chemie pro čtyřletá gymnázia, nakladatelství Olomouc s.r.o. J Demek, V.Voženílek, M. Vysoudil: Geografie pro střední školy 1 – SPN a.s. Praha 2001 Obrázek: www.cs.wikipedia.org/wiki/Voda (staženo) Obrázek: www.cs.wikipe dia.org/wiki/Velké_Solné_jezero (staženo)