20. 4. 2012, Brno Připravila: Hana Habrová Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí a její aplikace mimo střední Evropu

Metodický postup biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí sestává z několika na sebe navazujících částí, vycházejících ze srovnání přírodního a aktuálního stavu geobiocenóz v krajině (Buček, Lacina 1979, 1981, 1995a, 1995b, 2001, Buček 2003)

Biogeografická diferenciace v GBC pojetí Cílem biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí je vytvoření uceleného souboru podkladů pro územní a krajinné plánování, pro péči o krajinu, ochranu přírody a krajiny a navazující obory Metodický postup biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí využívá moderní koncepční přístupy biogeografie, ekologie krajiny a geobiocenologie, jeho výsledkem jsou prostorové rámce, umožňující exaktně diferencovat péči o krajinu

Biogeografická diferenciace v GBC pojetí – dílčí kroky biogeografická regionalizace (individuální členění krajiny) vymezení typů biochor diferenciace přírodního (potenciálního) stavu geobiocenóz - geobiocenologická typologie krajiny (tvorba geobiocenologické mapy) diferenciace aktuálního stavu geobiocenóz (mapování biotopů) hodnocení stupně antropického ovlivnění a ekologické stability geobiocenóz hodnocení funkčního potenciálu a významu geobiocenóz návrh ekologické sítě : - vymezení kostry ekologické stability krajiny - návrh územního systému ekologické stability krajiny stanovení diferencovaných zásad péče o segmenty geobiocenóz v krajině a prognóza jejich vývoje diferenciace území na typy současné krajiny a jejich hodnocení.

Prvním a nejdůležitějším krokem tohoto postupu je vytvoření modelu přírodního (potenciálního) stavu geobiocenóz v krajině, což je úkolem geobiocenologické typologie krajiny.

1/ Geobiocenologická typologie 1/ Co to je? – typologický klasifikační přístup využívaný především pro vylišení potenciálního stavu geobiocenóz v krajině; 2/ Proč je to důležité? – je to poměrně jednoduchá a univerzální metoda, která nevyžaduje detailní znalosti flóry, fauny a půd; 3/ Jak? – vytvářením základních a nadstavbových geobiocenologických jednotek.

* Základní geobiocenologické jednotky - Skupiny typu geobiocénu (STG) + typ geobiocénu (TG) * Nadstavbové geobiocenologické jednotky - Vegetační stupně (AVZ) - Trofické řady (TR) - hydrické řady (HR)

Applikace GBC ve světě: Kuba + Vietnam – vylišení potenciálního stavu vegetace pro vytvoření sítě ekologické stability Soqotra + Tasmánie – komplexní vylišení vegetačních stupňů, hydrických a trofických řad a následně STG a TG