Model příčiny a následku Studenti šetří činnosti, situace, konflikty Vytváří příčiny, následky, příčiny příčin, následky následků – zapisují do tabulky Vytváří závěr a uvažují o chování lidí v podobných situacích

Učitel = facilitátor, klade otázky Model vede k diskuzím Začíná se vyšetřováním specifické situace Končí se hledáním akcí v podobných situacích Student studuje situaci do detailů → diskuze U studentů se tvoří myšlení pro usuzování, srovnávání podrobností, hledání rozdílů

Kroky modelu 1. téma, data, situace k analyzování 2. hledání příčin a podpor pro ně 3. hledání následků a podpor pro ně 4. hledání příčiny příčin a podpor pro ně 5. hledání následků následků a podpor pro ně 6. stanovení závěru ( těžké – abstraktní myšlení) 7. vytváření hlubších závěrů - obecnější

Student usuzuje o příčinách a následcích Student hledá mezi vztahy a charaktery Na základě toho lze sepsat esej Závěry jsou opřeny o příčiny a následky Lze ocenit spolupráci studentů, jejich diskuzi, nápady Model pomáhá studentovi předvídat budoucí události v systematické cestě a umět je dokázat podepřít Studenti si vyjasňují vše mezi sebou (diskuze) Studenti určují konstrukci hodiny a její konec

Někteří studenti mají problém nad analyzováním problému, textem nebo situací ve které je problém Učitel musí mít proto dost otázek velkého pokrytí a mít zkušenosti z myšlením studentů Učitel musí vybrat problém s jasnými souvislosti a tak aby student měl k němu znalosti a zkušenosti – těžké Diskuzí mohou studenti měnit složitost otázek Učitel může uvést příklady závěru a zobecnění Zápis do tabulky – vizuální učení, proto důležitost se zaměřit na analytické schopnosti

V modelu je kreativní a praktická inteligence U závěrů použity reálné životní situace Učitel přidává praktické názory do diskuze – jakou to má roli v reálném světě a jak to použít ve škole Student zde vytváří alternativní problémy k analyzování, vymýšlí příklady závěrů a zobecňuje, objevuje nové a rozdílné spojitosti mezi příčinami a následky, predikují co by se mohlo dít, kdyby příčina či následek by byl vyměněn Příčiny pomáhají vysvětlit následky

Vlastní návrh modelu Pro SŠ, fyzika Studenti jsou informováni z přednášky o jaderné elektrárně Temelín Tématem je jaderná elektrárna Temelín Učitel jim klade otázky : Co vede k neustálému zvyšování bezpečnosti jaderné elektrárny a co se může stát vlivem nízké bezpečnosti ?

Proč byl zřízen sekundární okruh elektrárny, k čemu slouží ? Proč jsou v jaderné elektrárně chladící věže a co děají ? Proč se používá jaderné palivo a k čemu se hodí již vyhořelé palivo ? Proč se chce postavit další reaktorový blok a k čemu to bude dobré ? Co se musí udělat proto, aby správně fungoval reaktor a co pak ten reaktor dělá ?

Studenti hledají odpovědˇ na otázky a zapisují do tabulky příčiny a následky Např. Proč byl zřízen sekundární okruh elektrárny ? Příčina : sekundární okruh byl zřízen kvůli užití vysokého tepla z primárního okruhu Příčina příčin : Vysoké teplo vzniká kvůli reaktoru – zde dochází ke štěpení jader uranu – to produkuje teplo Následek : Teplá voda jde do parogenerátoru, zde převedena na páru Následek následku : Pára pohání turbíny

Studenti odpoví na všechny otázky a stanovují závěr např. : Aby jaderná elektrárna Temelín správně fungovala musí mít primární, sekundární a terciální okruh. Potom následuje zobecnění závěru např.: V každé jaderné elektrárně je umístěn reaktor, který vlivem štěpení produkuje teplo.

Dotazový model Záhada, problém prozkoumán dotazováním Ve škole děti opakují jen správné odpovědi, nehledají jiné možnosti, ve světě uspějí jen ti co hledají To co se děti učí ve škole je odlišné než v reálném světě Založen na teorii problémového učení → učitel podává problém, vede, konsultuje, ale nepředává informace a není jediným zdrojem znalostí

hl. role učitele – povzbuzovat studenty ke spolupráci, opatřit vhodné informace pro držení studentů, vyhnout se negativní zpětné vazbě, příjmout roli kamarádského učitele Jerome Bruner popsal 4 užitky problémového učení : 1. zvýšení intelektuálního potenciponálu → rozvoj kompetencí k učení, učí se poznávat různé jevy za různých podmínek, rozvoj flexibility dětí 2. Změna z vnějších k vnitřním odměnám

3. Jak formulovat problém, aby šel ověřit 4. porozumnění dané věci, kterou řešíme Na základě toho vytvořeny 3 modely – Suchmanův model, WebQuest model, Model založen na základě šetření

Suchmanův model - kroky 1. vybrání problému a vedení výzkumu → učitel vybere problém, zváží kolik informací poskytne studentům na začátku – podle toho určí obtížnost 2. představení procesu a prezentování problému učitel vysvětli model, je hlavním zdrojem dat, odpovídá na otázky ano, ne přidává nebo vyměňuje informace, kontroluje proces, ale né to co si studenti myslí

Studenti jsou seznámeni s těmito pravidly : 1. Student může položit otázku, tehdy když je vyzván. 2. Studenti mohou mluvit mezi sebou pouze během určité doby, v době skupinové diskuze a ve spolupráci mezi studenty 3. Otázky musí být formulovány tak, aby učitel odpověděl ano, ne. 4. Student se může ptát otázkami tak dlouho, pokud dostává pozitivní reakce od učitele

Učitel čte problém nahlas – ústně, ilustruje obrázky 3 krok – Sběr dat otázky položeny na ano, ne, musí vést k nějakému závěru – zamyšlení studentů 4 krok – Rozvinutí teorie a ověření nasbíraná data se napíší, prokazuje se to co se zjistilo, diskuze, na základě toho navede učitel studenty na další informace, laboratorní pokusy pokud studenti mají již ověřenou teorii pokračují

5. Vysvětlení teorie a stanovení pravidel s ní spojené studenti musí vysvětlit příjmutou teorii a stanovit pro ní pravidla, zjišťují zda pravidla mohou být použita i v jiných situacích, jak teorie může být testována mohou se zjistit nedostatky v teorii – sbírají znovu data a experimentují 6. Analyzování procesu studenti mají posoudit proces, dospět k přijetí teorie, zamyšlení nad zrychlením procesu, analyzují typy otázek, hledají účinější techniky

7 krok – hodnocení studenti zhodnotí výzkum, situaci, vybírají se nejzajímavější problémy testování zda studenti pochopili teorii, její pravidla, jinou situaci diskuze o teoriích

Vlastní návrh modelu Vybrání tématu : Funkce jaderné elektrárny Temelín Učitel seznámí studenty s modelem Studenti kladou otázky : Slouží reaktor ke štěpení uranu ? Teplo z primárního okruhu se předává do sekundárního okruhu ? Je jaderná elektrárna bezpečná ?

Studenti pak diskutují o tom co nasbírali, učitel je může navést na další informace Např. Zaměřte se více na primární okruh, na funkci reaktoru. Pokud mají informace studenti nasbírané musí vysvětlit funkci jaderné elektrárny Temelín → pokud nedostatky zase sběr dat Studenti potom posuzují proces, analyzují otázky např. Používali jsme hodně podobných otázek, které nás nikam moc neposunuli. Měli jsme se nejprve zaměřit na primární okruh a pak postupovat k sekundárnímu a terciálnímu.

Na závěr učitel může dát test studentům, zda pochopili funkci jaderné elektrárny Diskutuje se o funkci jaderné elektrárny, mohou následovat další otázky a zajímavosti Studenti zhodnotí jak se jím to líbilo, zda se tímto modelem více naučili

WebQuest model Speciální forma dotazování Web je primárním zdrojem informací WebQuest – tématické celky na webu, obsahují informace na webu, i jiné zdroje Studenti používají také učebnice, doplňkovou četbu a jiné zdroje Činnosti na webu zahrňují zprávy, pozorování, poznámky, výzkum průzkumu, životní zkušenosti, pohovory Problém se řeší s danými prostředky, pomáhá naučit požadovaný obsah ve vzdělávacím programu

WebQuest poskytuje organizační schéma pro studenty, učitelovi usňadňuje učení 1.krok – učitel vybere problém a provádí předběžný výzkum WebQuest začíná otevřeným problémem, záhadnou situací s rúznými možnosti řešení Studenti zkoumají s webem, zdroji, textem, řešení problému je založeno na hledání Hodně věcí na webu není vhodné pro studenty – jiný jazyk, jiné znalosti → Učitel musí nalézt vhodné nejvíce užitečné odkazy

2 krok – Reprezentování problému na WebQuest šabloně na instruktážní videa na WebQuest.org ve škole technická osoba – pomáhá s vytvořením webové stránky WebQuest šablona organizována do sekcí, aby vyhovovala výuce sekce: 1. Úvod – krátký odstavec pro představení činností, lekce studentům 2.Úkol – ostrý a jasný popis, co bude konečným výsledkem studentů, informovat o sběru informací a formování

3.proces – zde by měl být výčet kroků, které vedou až do splnění úkolů, kroky vedeny jako číslovaný seznam 4.hodnocení – jak budou studenti hodnoceni, jak vypadá úroveň kvality 5.závěr – stručné shrnutí toho co se studenti naučí touto lekcí, vyšetřováním 3 krok – Studenti sbírají data a informace k vyřešní problému (nikoliv učitel), studenti pracují samostatně nebo ve skupinách úkolem učitele je odpovědět na technické a jiné otázky a vést studenty k nástrojům, které vedou k cíli

4. krok – studenti vypracovávají a ověřují svá řešení studenti mají odpovědnost za vývoj, testování a ověřování řešeného problému, neexistuje jediné řešení

Vlastní návrh modelu Téma : Jaký vliv má jaderná elektrárna na životní prostředí. Úvod : Jaderná elektrárna je jeden ze zdrojů elektřiny, která se využívá skoro všude. Je však jaderná elektrárna bezpečná a nebo hrozí poníčení životního prostředí. Vaším úkolem to bude zjistit za použití všech uvedených zdrojů. Úkol: Vašim úkolem je zjistit, jak by se jakákoliv závada či chyba jaderné elektrárny odrazila na životním prostředí a jak důležité je proto zajišťovat bezpečnost jaderné elektrárny.

Proces : 1. Podívejte se na stránky JE Temelín a přečtěte si zde vše o bezpečnosti jaderných elektráren. 2. Podívejte se co se dělá z jaderným odpadem. 3. Stala se někdy v historii nějaká katastrofa jaderné elektrárny. 4. Jaký je váš názor na jaderné elektrárny. 5. Sepište na základě informací esej.

Hodnocení : Zaměřte se na všechny aspekty z procesu, opírejte se vždy o zdroj informací. Na základě informací pak sepište esej. Hodnotí se kvalita práce, zajímavosti, záleží na obsahu než na kvantitě práce. Závěr : Jaderná elektrárna se může stát nebezpečnou, ale pouze tehdy pokud zde není prováděna kontrola a nedodržuje se přísná bezpečnost.

3 krok : Studenti sbírají informace 4. krok : Studenti vypracovávají svá řešení – sepisují esej

Model řešení problémové úlohy (PBL) Učitel je zdroj informací, konzultant, nezprostředkovává informace Učitel poskytuje přiměřené informace, snaží se vyhnout negativní zpětné vazbě Studenti hledají řešení → pokud hledají sami příjdou k hlubšímu pochopení Problém se prezentuje jako první, používá se k řešení graf (tabulka) Mohou být použity nápady a dovednosti z jiných oborů

Kroky modelu 1. Prozkoumání problému definování problému tak, aby se studenti mohli ptát otázkami 2. Použití dotazovacího grafu každý student musí mít dotazovací graf v levém horním rohu je problém studenti formulují otázky na problém studenti vytváří hypotézy na odpovědi na otázky vypisují zdroje a pak shrnutí

Studenti pracují ve skupinách, odpovídají na otázky a hledají řešení problému → vytváří tím další otázky, které se zapisují do pravého sloupce v grafu 3. Sdílení různých problému jakmile vyplňí graf studenti formulují různá řešení problému společně 4. Akce jak studenti problém pochopili, možnost zveřejnění problému a řešní (tisk,..)

Vlastní návrh modelu Téma : funkce jaderné elektrárny Použití dotazovacího grafu Studenti si stanoví otázky např. : Jak funguje primární okruh ? Je potřeba k fungování elektrárny třetí okruh ?

Studenti vytvoří hypotézy na odpověďi např.: V primárním okruhu je reaktor, který štěpí uran a to vytváří teplo. Třetí okruh je důležitý k fungování jaderné elektrárny. Studenti vypisují zdroje, kde hledali a kde ověřovali hypotézy. Následuje shrnutí např. : V reaktoru dochází ke štěpení uranu a tím se vytváří teplo, které se ve vodě přemění na páru a pohání turbíny. Pára se sráží za pomocí vody z terciálního okruhu a voda je pak ochlazována.

Studenti mohou vytvářet další otázky, které vznikají později. Např. Musí se vždy štěpit uran nebo lze štěpit i jiný prvek ? Jak dlouho vydrží palivo v reaktoru ? Otázky zapisují v pravém sloupci Potom studenti diskutují a mohou napsat nějakou esej, která pak může být zveřejněna v tisku, či na internetu