Institucionální rámec transatlantických vztahů Transatlantické vztahy EU

Institucionální rámec vztahů Do 90. let vztahy probíhaly především na úrovni bilaterální. Hlavní společnou platformou jednání mezi USA a zeměmi ES bylo NATO Jednání mezi zástupci institucí ES a USA se uskutečňovala pouze ad hoc.

Institucionální rámec vztahů Změna s Transatlantickou deklarací, která institucionalizovala vzájemné vztahy Institucionalizace byla prohloubena Novou transatlantickou agendou (NTA).  Především v oblasti hospodářské

Institucionální rámec vztahů Mark Pollack a Greg Shaffer identifikovali tři úrovně vládnutí:  Úroveň mezivládní (intergovernmental)  Úroveň transvládní (transgovernmental)  Úroveň transnacionální (transnational)

Mezivládní úroveň Setkávání nejvyšších představitelů vlád a EU Na nejvyšší úrovni se jedná o summity EU-USA a summity NATO

Mezivládní úroveň Summit EU-USA:  Slouží k tomu, aby se zde činila zásadní rozhodnutí, a stanovil rozsah spolupráce  Funguje jako stabilizační prvek ve vzájemných vztazích  Platforma komunikace, agenda-setting, socializace  Vysoká publicita → tlak na účastníky, aby se dohody plnily

Mezivládní úroveň  od r probíhají jednou ročně  Účastníci: Prezident USA, předseda Komise a předseda Evropské rady  Součástí jsou i dialogy na ministerské úrovni (především ministři zahraničí a hospodářství, zástupci Komise)

Mezivládní úroveň Témata: otázky bezpečnosti (soft security)  terorismus, organizovaný zločin  spolupráce policie a tajných služeb  koordinace diplomatických aktivit Hodnocení NTA Hospodářské otázky  řešení obchodních sporů  spolupráce na půdě WTO

Mezivládní úroveň Problémy:  EU dlouhodobě nebyla reprezentovaná jedním zástupcem (rotační předsednictví v Radě EU) → tendence ze strany USA vidět EU jako komplikované a nejednotné těleso  Lisabonská smlouva částečně sjednocuje „hlas“ Unie  Americký prezident má také mnohem širší mantinely pro vyjednávání  Zástupci institucí EU jsou omezeni mandátem a kompetencemi  Některé členské státy stále preferují bilaterální vztahy s USA

Mezivládní úroveň Srovnání Clintonovy a Bushovy ml. administrativy  Clinton – preference jednání se zástupci Unie jako celku, summity  Bush – preference jednání s Unií jako celkem zejména v otázkách mezinárodního obchodu (obchodní jednání, WTO), též v některých politických a bezpečnostních otázkách (Balkán, Írán, izraelsko-palestinský konflikt) V jiných podstatných otázkách preference bilaterálních vztahů – např. vojenské akce (Irák) Mimo summity stály tehdy i otázky klimatických změn a ICC Typické zejména pro první administrativu, druhá již více nakloněna jednat v rámci transatlantických institucí

Mezivládní úroveň Summity NATO  Hlavní témata z vojenské oblasti = hard security  Hlavy států a předsedové vlád všech členů Aliance  Nemají přesný rozvrh → většinou jednou za dva roky  Předznamenávají posuny v politice a strategiích NATO, sílu závazku členských zemí k akcím NATO

Mezivládní úroveň Ministerská úroveň  Hl. zahraničně politická oblast  setkávání amerického ministra zahraničí s ministry zahraničí členských zemí EU a Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku obvykle se konají po summitech  Může dojít k setkávání ad hoc i jiných ministrů

Transvládní úroveň Kontakty mezi úředníky vládních útvarů → ministerstva USA a DG Komise Charakterizována jako síť vztahů, která má polopermanentní charakter a ve které se aktéři ne vždy chovají jako zástupci či vyslanci svých vlád Tyto kontakty ovlivňují celkový charakter vztahů mezi EU-USA → označováno jako „transatlantické vládnutí“ (transatlantic governance)

Transvládní úroveň Hlavním cílem je implementace NTA. Na této úrovni se činí každodenní politická rozhodnutí a zároveň zde dochází ke stanovování nových témat, která jsou následně předložena na summitu.

Transvládní úroveň Na úrovni státních úředníků:  Senior Level Group (SLG): nejvyšší státní úředníci Za USA náměstci pro obchod a hospodářství a politické záležitosti v rámci ministerstva zahraničí, zástupci Komise (vnější vztahy a obchod) a zástupci předsednické země (obchod a zahraničí) Příprava summitů a diskuze významných otázek Obvykle dvakrát za půl roku

Transvládní úroveň Task Force  Vysocí státní úředníci z USA, zástupci Komise a předsednické země  Pomocný orgán SLG, identifikuje otázky, které nemohou být vyřešeny na nižší úrovni a ty postupuje SLG  Setkávání cca pětkrát za půl roku

Transvládní úroveň Dialog v oblasti spravedlnosti (Justice Dialogue)  Ustaven v rámci NTA  setkávání zástupců amerického ministerstva spravedlnosti se zástupci Komise (DG pro JHA)  obvykle se koná dvakrát v průběhu předsednictví  Témata: financování terorismu, pašování lidí, drog, strategie boje proti organizovanému zločinu, výměna osobních dat a ochrana osobních dat  Hlavní fórum pro uzavírání dohod o vzájemné právní pomoci a extradici  Spojení na Europol a Eurojust

Transvládní úroveň Politický dialog o hranicích a dopravní bezpečnosti  vytvořen po 11/9  otázky vnitřní bezpečnosti, důležitá instituce v boji proti terorismu  zástupci amerického ministerstva vnitra, spravedlnosti a zahraničí a zástupci Komise, Rady a předsednictví

Transvládní úroveň Hlavní témata:  Container Security Initiative (Iniciativa v bezpečnostni kontejnerové dopravy)  Passenger Name Records  Biometrické pasy

Transvládní úroveň Hospodářská oblast (Transatlantické hospodářské partnerství)  Transatlantická hospodářská rada Má dva předsedy: komisaře pro obchod a zástupce prezidenta USA pro mezinárodní hospodářské vztahy Cíl: Redukovat bariéry investování a podpořit vznik otevřených investičních režimů  Fórum vysokých představitelů EU a USA o spolupráci v oblasti regulace

Transvládní úroveň Steering Group v rámci Transatlantického hospodářského partnerství (TEP)  Zástupci Komise (ředitelé ekonomických úseků DG), předsednické země a zástupce amerického ministerstva pro obchod a hospodářství  Monitoruje realizaci cílů TEP, vypracovává zprávy, identifikuje nové cíle spolupráce, slaďování strategií pro jednání na WTO  Zjišťují možné oblasti sporu → systém včasného varování

Transvládní úroveň Pracovní skupiny  V oblasti zahraniční politiky→ na úrovni ředitelů sekcí  Nejvýznamnější jsou v hospodářské oblasti  Setkávání i v oblasti životního prostředí a energetiky, i když jsou technicky mimo rámec NTA

Transnacionální úroveň Síť vztahů mezi nevládními aktéry I když zde není vliv vlád, některé sítě jsou úzce spjaty s aktivitami a zájmy národních vlád nebo institucí EU NTA: cíl vytvořit transatlantickou veřejnou sféru a zároveň získat podporu pro aktivity v rámci transatlantických vztahů Dialogy existují v oblasti obchodu, ochrany spotřebitele, životního prostředí a práce

Transnacionální úroveň Transatlantický obchodní dialog (Transatlantic Business Dialogue, TABD)  Mezi americkými a evropskými podnikateli  Je nejúspěšnějším dialogem  Setkání skutečně probíhají a aktéři identifikují klíčové otázky, které jsou řešeny na jiných úrovních  Velmi dobré vazby na vládní činitele

Transnacionální úroveň Transatlantic Consumer Dialogue (TACD)  Zástupci organizací na ochranu spotřebitele  Méně úspěšný než TABD  Organizace jsou schopné dohodnout se na společných pozicích, ale nemají tak dobré vazby na vládní činitele jako TADB

Transnacionální úroveň Transatlantický legislativní dialog (Transatlantic Legislative Dialogue, TALD)  Od 70. let probíhají ad hoc setkávání europoslanců a amerických zákonodárců, ale TALD je výsledkem NTA  Marginální vliv  Trpí rozdílným postavením v institucionálním rámci a v pravomocech přijímat legislativu  Osoby, které se setkávají, obvykle nemají podíl na vytváření klíčové legislativy pro transatlantické vztahy

Transnacionální úroveň Transatlantický environmentální dialog Transatlantic Environment Dialogue (TAED) Dialog mezi odbory  Oba jsou neaktivní  Aktéři preferují globální úroveň

Multilaterální vztahy přidávají autoři Michael Smith a Steven McGuire  Vztahy mezi aktéry v rámci širšího kontextu, především na půdě mezinárodních institucí  WTO, MMF a G-8

Hodnocení institucionálního rámce V r Komise udělala kompletní zhodnocení fungování NTA  zjištění, že bylo naplněno jen 45 % cílů NTA  v dalších 33 % otázkách byl učiněn alespoň nějaký pokrok Výsledky jsou smíšené, institucionální rámec nefunguje zcela efektivně

Hodnocení institucionálního rámce Největší pokroky:  hospodářská soutěž  vzájemné uznávání standardů  Obchod  Bezpečnost hranic Smíšené:  ochrana dat  regulace finančních služeb Minimální:  biotechnologie

Hodnocení institucionálního rámce Nejvíce problematická je hodnocena transnacionální úroveň  funguje jen TABD a TCD  Práce a životní prostředí nefungují vůbec  Dialog mezi zákonodárci má marginální vliv

Hodnocení institucionálního rámce Problémy:  Stále slabé povědomí o NTA v členských státech EU i v americké administrativě  NTA není přikládána dostatečná politická váha  Je příliš byrokratizovaná  Delegace jsou předimenzované a některé schůzky se redukují na výměnu informací

U.S. Mission to the EU (USEU) Významná role v realizaci Nové transatlantické agendy Historické kořeny spadají do pol. 50. let = ustaveno Stálé zastoupení USA u ESUO (1956) V r se Stálé zastoupení přestěhovalo do Bruselu a stalo se z něj Stálé zastoupení USA u Evropských společenství USA vždy vysílá zkušené diplomaty vystudované v evropských záležitostech Na fungování zastoupení měly vliv jednotlivé administrativy a jejich přístup k ES

Stálé zastoupení EU v USA Historické kořeny spadají do roku 1954, kdy byla ustavena informační kancelář ESUO ve Washingtonu (řízena Američany) Od pol. 50. let Američané vyzývali evropské instituce, aby vyslaly do USA skutečného diplomata  proti Francie  v ES neexistoval konsensus na koordinaci zahraniční politiky

Stálé zastoupení Komise v USA Haagský summit (1969) → dohoda na EPS Plus ne příliš dobré vztahy s tehdejší americkou administrativou pod vedením Nixona a Kissingera → V ES pociťována nutnost reprezentovat a prosazovat své zájmy v USA V r vznik Stálého zastoupení

Dopady Lisabonské smlouvy na transatlantické vztahy Vytvoření funkce předsedy Evropské rady  z USA uvítáno → rotující předsednictví bylo v oblasti vnějších vztahů často nekonzistentní → změny vedení vedly k častým změnám priorit  Předseda může pomoci zvýšit kredit politiky Evropské unie → stálé priority, koherentní jednání

Dopady Lisabonské smlouvy na transatlantické vztahy Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku  Vnímáno, že dojde k posílení vyjednávací síly EU na mezinárodním poli a ke zvýšení koherence zahraniční politiky EU Pro USA nicméně zůstává problém, kdo reálně zastupuje EU Vysoký představitel stále bude mít omezený mandát k jednání.