Rozpočtový deficit a veřejný dluh

Deficit veřejného rozpočtu veřejný rozpočet je bilancí příjmů a výdajů, důležité je: jak se tato bilance vyvíjí během roku, jaký je výsledek hospodaření za celé rozpočtové období, jakým způsobem se vyrovnává výsledná rozpočtová bilance. koncepce vyrovnaného státního rozpočtu je založena na zajištění kontinuity hospodářské politiky.

Deficit veřejného rozpočtu vznik deficitu veřejného rozpočtu lze spatřovat na straně: příjmů, výdajů, ve většině případů rostou příjmy pomaleji než výdaje veřejného rozpočtu.

Druhy rozpočtového deficitu z hlediska tvorby rozpočtu lze rozlišit: deficit před začátkem rozpočtového období, deficit v průběhu hospodářského roku, deficit na konci hospodářského roku, toto členění vychází z pojetí rozpočtu jako plánu, v některých zemích je zákonem zakázáno sestavit na začátku roku rozpočet jako schodkový.

Druhy rozpočtového deficitu ve vztahu k fiskální politice se deficit rozlišuje jako: strukturální, cyklický, strukturální (aktivní) je určován opatřeními hospodářské politiky s volností rozhodování, cyklický rozpočet (pasivní) měří změny v příjmech a výdajích, které vznikají, když ekonomika nepracuje na svém potenciálu.

Druhy rozpočtového deficitu dle metodiky MMF je zjišťován celkový deficit: celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu toto pojetí deficitu: vyjadřuje tokový pohled, necharakterizuje změnu fiskální pozice státu, změnu vládních pohledávek a závazků, majetkovou pozici státu, zahrnuje pouze hotovostní operace.

Druhy rozpočtového deficitu deficit z hlediska časového: krátkodobý deficit, výsledný deficit ročního hospodaření, střednědobý a dlouhodobý deficit (chronický deficit).

Příčiny rozpočtového deficitu vznik a výši rozpočtového deficitu ovlivňují: vnitřní (endogenní) faktory, vnější (exogenní) faktory,

Vnitřní faktory rozpočtového deficitu expanzivní charakter fiskální politiky: zvyšování vládních výdajů, snižování daňového zatížení, časové rozložení výdajového šoku: růst cen vstupů, výdaje na základní veřejné projekty: jedná se zejména o deficit kapitálového rozpočtu, vládní populismus.

Vnější faktory rozpočtového deficitu kolísání tempa ekonomického růstu, růst cen základních surovin, deprese ve světě, vývoj úrokové míry, úrok z veřejného dluhu, mimořádné události.

Důsledky rozpočtového deficitu krátkodobé důsledky jsou vnímány spíše pozitivně: eliminace vlivu exogenních faktorů, financování veřejných výdajových programů, dlouhodobé důsledky jsou vnímány spíše negativně: růst dluhové služby, inflační tlaky, efekt vytěsní soukromých investic,

Financování deficitu státního rozpočtu dluhové financování, peněžní (emisní) financování, ze státních aktiv, z vytvořených rezerv, z výnosu zvýšených daní.

Dluhové financování rozpočtového deficitu emise státních dluhopisů, krytí deficitu domácím úvěrem, krytí deficitu zahraničním úvěrem.

Peněžní (emisní) financování deficitu půjčkou u centrální banky (úvěrová emise peněz), nákup státních obligací centrální bankou na sekundárním trhu (monetizace dluhu)

Prodej státních aktiv prodej cenných papírů, které se nacházejí ve vlastnictví státu, prodej hmotného majetku ve vlastnictví státu, prodej státního kapitálu (podílu v podniku soukromého sektoru), privatizaci určitého státního podniku.

Zvýšení daní možnost zvýšení daní však přináší nejednoznačné dopady na velikost deficitu, na jedné straně mohou růst daňové výnosy, na druhé straně dochází k růstu neefektivnosti (růst nákladů mrtvé váhy).

Veřejný dluh souhrn závazků státu, složek územní samosprávy, veřejných fondů, státních veřejnoprávních institucí a veřejných podniků, příčinou vzniku veřejného dluhu je: rozpočtové deficity veřejných rozpočtů, mimorozpočtové příčny (např. převzetí závazku jiného subjektu).

Členění veřejného dluhu podle způsobu vyjadřování: hrubý dluh, čistý dluh, podle místa umístnění: vnitřní dluh, vnější dluh, podle doby splatnosti: krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý,

Skrytý dluh vedle oficiálně vykazovaného dluhu může být dluh skrytý (potenciální), skrytý dluh představuje záruky státu (územní samosprávy) za dluhy jiných subjektů, v případě nesplacení dluhu dlužníkem přechází závazek na stát.

Důsledky veřejného dluhu rozpočtové důsledky: nutnost obsluhy veřejného dluhu, chronický deficit, redistribuční: na úrocích z nakoupených (státních) dluhopisů vydělávají pouze kupující, fiskální: zvyšování poměru dluhu k HDP zužuje prostor pro fiskální politiku, změna struktury portfolia, inflace.

Řešení veřejného dluhu využití exogenních faktorů: zvýšení tempa ekonomického růstu převyšující reálnou úrokovou sazbu, inflace, zahraniční pomoc, využití endogenních faktorů: snaha o dosažení přebytku státního rozpočtu, uvalení mimořádných daní, monetarizace dluhu, odmítnutí existujícího dluhu.

Řešení veřejného dluhu sekuritizace dluhu: přeměna přímých úvěrů do formy státních dluhopisů, konsolidace dluhu: změna podmínek délky splatnosti emitovaných státních dluhopisů.

Měření veřejného dluhu pro porovnávání veřejného dluhu lze použít poměr veřejného dluhu k HDP, otázkou je rozsah veřejného dluhu: pro komparaci mezi zeměmi je nutné uvážit použitou finanční statistiku (metodiku) např.: ESA 95, GFS 1986, GFS 2001, rozdíly většinou spočívají ve vymezení vládního sektoru a způsobů zachycení účetních operací.