Národní lesnický program Jaromír Vašíček Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

Historie a důvody vzniku NLP 1. část Nejzávažnější summit posledního decennia 20. století = Rio de Janeiro 1992 Právně nezávazné autoritativní prohlášení k principům globální dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů", "Zásady hospodaření v lesích". V tomto prohlášení jsou shrnuty nejzávažnější problémy soudobého světového lesnictví. 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

Historie a důvody vzniku NLP 2. část Mezivládní panel o lesích (IFP) - 1995 usnesením Ekonomické a sociální rady OSN. Představy globální lesnické strategie s respektováním kontinentálních, regionálních a národních specifik v rámci rozmanitosti přírodních, socio-ekonomických a kulturních podmínek. Deklaroval potřebu zpracování Národních lesnických programů. XI. světový lesnický kongres Antalyi (1997) – výzva k přípravě a realizaci NLP, jako prostředek pro stanovení národních priorit v rámci TUH. 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

Historie a důvody vzniku NLP 3. část Mezinárodní konvence: Konvence o biologické diverzitě. Konvence o změnách klimatu. Konvence o boji proti desertifikaci. Konvence o ochraně mezinárodního trhu s ohroženými rostlinami a živočichy. Mezinárodní dohoda o tropickém dříví. Atd. 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

Evropský kontext 2. "Ministerská konference na ochranu lesů v Evropě" (MCPFE) v Helsinkách (1993) - shrnutí společného úsilí o zachování a trvale udržitelný rozvoj lesů. Kritéria, ukazatele, provozní směrnice 3. MCPFE – Lisabon 1998 – akcent na sociálně –ekonomický aspekt TUH - resoluce „Lidé, lesy, lesnictví“. Evropský parlament v r. 1997 uložil Zemědělské komisi zpracovat do dvou let "Evropskou lesnickou strategii.„ Semináře, fóra, FAO, EFI,… 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

Příklad kritérií a ukazatelů evropského pojetí TUH Kritérium č. Ukazatel Plné znění C 1: Zachování a přiměřené rozšiřování lesních zdrojů a jejich příspěvku ke globálním cyklům uhlíku 1.1 Výměra lesů Výměra lesní a jiné zalesněné půdy klasifikovaná podle lesních typů a podle využitelnosti k dodávkám dřeva, a podíl lesů a jiné zalesněné půdy na celkové rozloze 1.2 Zásoba dřeva Zásoba dřeva na lesní a na jiné zalesněné půdě klasifikovaná podle lesních typů a podle využitelnosti k dodávkám dřeva 1.3 Věková struktura a nebo distribuce tloušťkových tříd Věková struktura a nebo distribuce tloušťkových tříd na lesní a jiné zalesněné půdě v třídění podle lesních typů a podle využitelnosti k dodávkám dříví 1.4 Zásoba uhlíku Zásoba uhlíku v dřevnaté biomase a v půdách na lesních a na jiných zalesněných pozemcích

NLP v ČR 1. část Rok 1993 – Seminář o změnách klimatu – ing. J. Kubík – výzva k realizaci národního lesnického programu jako meziresortního souboru cílevědomě koordinovaných projektů na řešení prioritních problémů při uchování, obnově a využívání lesních ekosystémů. ing. J. Kubík – výzva k vytvoření nezávislého, multidisciplinárního a permanentního sboru poradců v oblasti lesnické a environmentální problematiky ve vztahu k lesům a k TUH, který by si vypracování a realizaci takového programu vzal za svůj úkol - vznik Národního lesnického komitétu (NLK). 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

NLP v ČR 2. část Zásady přístupu Národního lesnického komitétu k NLP. NLP nemá realizovat, ale vytvářet prostředí. NLP by měl být podkladem pro tvorbu lesopolitických nástrojů. NLP byl v tomto pojetí předložen jako nadresortní projekt věcné, časové, prostorové a finanční koordinace státem garantovaných nástrojů státní lesnické politiky. 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

NLP v ČR 3. část Rok 1995 – NLK předkládá první návrh NLP. Ministr Lux ukládá úseku LH návrh rozpracovat – VÚLHM, Doc. Bluďovský, DrSc. Ekosystémový pohled na les, snaha o nadresortní charakter, mimoprodukční funkce,… Diskuse, expertizy,… 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

NLP v ČR 4. část – problémy při sestavování Nadresortní charakter. Malá provázanost mezi tématy. Nedaří se stanovení priorit I přes to je NLP uceleným dílem shrnující zásady státní lesnické politiky a je Vládou v roce 2003 přijat. 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

NLP 2003 – 2006 – problémy při realizaci Zpracovávání expertiz (cca 60) – chybí vyhodnocení a oponentury – často rozporuplná doporučení. Chybí úřednická koncovka při zpracování návrhů opatření. Odložení záměru přípravy nového lesního zákona. Před kraji stojí nelehký úkol rozpracování NLP pro své regiony. 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

Příprava NLP II Pověření ÚHÚL aktualizací NLP po roce 2006. Evropský kontext s národními specifiky. Ekosystémový přístup. Snaha o nadresortní přístup. Oproti NLP I větší akcent na potřeby venkova a na socio – ekonomická hlediska. Snaha nejen o proklamaci, ale i o adresnost – co, kdo, kdy, za kolik… 1.      Způsoby zjišťování zásob Způsob a rozsah zjišťování zásob lesních porostů je dán požadovanou přesností, ekonomickou hospodárností, účelností a technickou zvládnutelností.   I.        Zjišťování porostních zásob při periodické (zpravidla 10-ti leté) obnově lesního hospodářského plánu (LHP) či lesní hospodářské osnovy (LHO) Metody: a)       Přímé měření (měřickými metodami) −         Průměrkování naplno (zejména na částech porostních skupin, kde se uvažuje při vyhotovení LHP s obnovní těžbou; požadovaná přesnost 5%) −        Reprezentativní metody (relaskopování, průměrkování na zkusných plochách). Řídí se zásadami výběru zkusných ploch podle zásad matematické statistiky. Používají se v porostních skupinách předmýtního věku a v porostních skupinách starších, ve kterých není předepsána obnovní těžba. Požadovaná přesnost 10%. b)       Nepřímé metody pomocí růstových (taxačních) tabulek Zásoby porostů daného věku se odvozují (odhadují) pomocí růstových, (resp. taxačních) tabulek na podkladě zastoupení dřevin, věku, bonity a zakmenění. Agregací (sumarizací) porostních zásob, uvedených v LHP a LHO platných v daném období, se dochází k údaji o celkové zásobě dříví v lesních porostech na území celé České republiky. Celkové údaje se vždy uváděly v Souhrnném lesním hospodářském plánu (SLHP) pro určený rok. II.        Zjišťování dřevních zásob v lesních porostech při realizaci Inventarizace lesů ČR Inventarizace lesů na území České republiky je založena na sběru dat na inventarizačních plochách, které jsou na území republiky rozmístěny tak, aby výsledkem byl statisticky reprezentativní výběr. Jedním ze základních výstupů celoplošné Inventarizace lesů je údaj o celkové zásobě dříví v lesních porostech. Tento objektivní údaj je vypočten z potřebných vstupních veličin, měřených pro každý jednotlivý strom na všech inventarizačních plochách. Údaj o celkové porostní zásobě je možno prezentovat v podrobnějším členění (dle předem definovaných detailních struktur). Práce na Inventarizaci lesů ČR byly započaty v roce 2001. Ucelený soubor závěrečných údajů bude k dispozici v roce 2005. III.        Tématická speciální šetření Např.: šetření o nezpracované dřevní hmotě, ponechané v lesních porostech ČR (provedeno v r.1987, opakováno v r.1991). Jedná se o podrobné statistické šetření objemu ležícího a stojícího nezpracovaného dříví (souše stojící, hmota zužitkovatelná, hmota znehodnocená, nehroubí).

NLP II byl schválen usnesením Vlády ČR dne 1.10.2008.

Řízení, monitorování a hodnocení realizace NLP v období do roku 2013 NLP je strategickým dokumentem lesnické politiky, který má za úkol do roku 2010 iniciovat procesy v lesním hospodářství, které povedou ke splnění dlouhodobých cílů. Tyto cíle jsou formulovány tzv. klíčovými akcemi, které navazují na Evropskou lesnickou strategii z roku 1998, resp. Akční plán pro lesy a lesnictví EU, který byl přijat Komisí v roce 2006 a posouvají tyto evropské cíle do naší národní úrovně.

Řízení, monitorování a hodnocení realizace NLP v období do roku 2013 Naplnění klíčových akcí se bude uskutečňovat jednotlivými opatřeními, která jsou logicky seskupena do čtyřech oblastí podle nástrojů lesnické politiky: legislativní, finanční, osvěta a propagace a opatření organizační. Celkovou koordinací realizace NLP II je pověřen ÚHÚL Brandýs nad Labem. MZe po dohodě s MŽP jmenovalo jako poradní orgán Koordinační radu NLP II (KR).

ZÁKLADNÍ CÍLE NLP II

Řízení, monitorování a hodnocení realizace NLP v období do roku 2013 Koordinační rada bude doporučovat vypracovávání odborných podkladů pro realizaci NLP. Výstupy budou předávány ministerstvům a dalším subjektům s doporučením k realizaci. Koordinační rada jedná podle Statutu schváleného náměstkem ministra zemědělství a vlastního Jednacího řádu. Monitorování bude probíhat pomocí celoevropských ukazatelů TUH. Náklady na činnost Rady a expertních skupin jsou hrazeny z prostředků rozpočtů MZe a MŽP, převedených na ÚHÚL. Postup realizace Zprávách o stavu lesů a lesního hospodářství a na webových stánkách ÚHÚL Brandýs nad Labem www.uhul.cz/lhp

Řízení, monitorování a hodnocení realizace NLP v období do roku 2013 Každý výše uvedený pilíř bude v rámci ÚHÚL koordinován jednou osobou: Ekonomický - Ing. Sloup Ekologický - Ing. Navrátil, CSc. Sociální - Ing. Heyda Komunikační - Ing. Slabý

Pravidla jednání Závěry se přijímají konsensuálně Může zaznít jakýkoliv názor Nikdo nikoho neuráží Kdo mlčí, nebo není přítomen souhlasí Síla argumentů nikoliv síla hlasu Mluví pouze jeden Nikdo jednání neruší, neboť neexistuje tak horká novinka, aby její sdělení nepočkalo na přestávku Při nerespektování těchto pravidel bude účastník: 1. UPOZORNĚN 2. VYLOUČEN Z DISKUSE

Průběh realizace NLP II Dvě roviny Exekutivní rovina Doporučení Expertní rovina (Koordinační rada) + Expertní skupiny

Klíčové akce podle pilířů

Opatření podle pilířů

Průběh realizace NLP II Na základě rozhodnutí Koordinační rady budu návrhy pro postupnou realizaci NLP II ministerstvům předkládány podle Klíčových akcí.

Návrh složení expertních skupin za jednotlivé Klíčové akce NLP II na základě nominace od zainteresovaných institucí a organizací 25

KA 1 - Zvýšit ekonomickou životaschopnost a konkurenceschopnost TUH Jiří Svoboda, Zdeněk Mocek Roman Šimek, František Morávek, Martin Chytrý, Milan Hron, Miroslav Sloup, Vasil Hutník, Roman Dudík, Libor Vaněček, 26

Petr Zahradník, Tomáš Pařík, Ilja Vyskot, Ing. Marek Tůma, KA 2 - Podpořit výzkum a technologický rozvoj s cílem zvýšit konkur. les. sekt. Petr Zahradník, Tomáš Pařík, Ilja Vyskot, Ing. Marek Tůma, Luděk Šišák, Milan Košulič ml., Radomír Klvač, Petr Horáček, Rostislav Staněk, Petr Jelínek, Zdeněk Mocek, 27

Jiří Matějíček, Luděk Šišák, Roman Šimek, Jiří Schneider, KA 3 - Zlepšit zhodnocení a marketing lesních nedřevních užitků a služeb Jiří Matějíček, Luděk Šišák, Roman Šimek, Jiří Schneider, Richard Chyba, Vladimír Krečmer, Vladislav Seidl, 28

KA 4 - Propagovat a podporovat využívání lesní biomasy pro výrobu energií Martin Nikl, Přemysl Štipl, Miroslav Lampar, Jiří Oliva, Martin Kopecký, Josef Fanta, Vladimír Dolejský, Alois Skoupý, Roman Březina, Jakub Hruška, Stanislav Janský, Pavel Češka, Zdeněk Poštulka 29

KA 5 - Podpořit spolupráci vlastníků lesů Milan Slavinger, Radek Charvát, Miroslav Kutý, Roman Šimek, Jiří Matějíček, Ctibor Záruba, Roman Dudík, Miloš Balák, Jiří Svoboda 30

KA 6 - Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických vlivů Emil Cienciala, Marián Slodičák, Stanislav Vacek, Jan Douda, Miroslav Svoboda, Jan Vybíral, Milan Košulič ml., Vilém Podrázský, Michal Kneifl, Petr Vondráček, Hana Šantrůčková, Pavel Češka, Zdeněk Potulka, 31

KA 7 - Zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích Milan Hron, Radim Hédl, Tomáš Vrška, Petr Navrátil, Stanislav Vacek, Miroslav Svoboda, Ivo Kupka, Richard Višňák, Petr Maděra, Miloslav Brotánek, Milan Košulič, Jan Hošek, Josef Vovesný, Pavel Češka, Jaromír Bláha 32

KA 8 - Rozvíjet monitoring lesů Tomáš Vrška, Martin Černý, Bohumír Lomský, Handrij Härtel, Vladimír Zatloukal, Vít Šrámek, Jan Kadavý, Petr Malina, Jaroslav Vrba, Pavel Češka, 33

KA 9 - Zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů Jiří Zahradníček, Libor Jankovský, Antonín Jurásek, Pavel Indra, Jindřich Chlapek, Josef Fanta, Petr Zahradník, Jaromír Bláha, Vladimír Pelíšek, Petr Navrátil, Tomáš Bittner, Vladimír Zatloukal, Pavel Cudlín, Vladimír Krečmer, Pavel Češka, Zdeněk Poštulka, 34

KA 10 - Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží Jiří Hušek, Jakub Hruška, Vít Šrámek, Jiří Vrubel, Milan Žárník, Jan Vybíral, Dušan Vavříček, Pavel Tejček, Filip Oulehle, Pavel Filip, Vladislav Seidl, 35

KA 11 - Dosažení vyváženého stavu mezi lesem a zvěří Miroslav Sloup, Jaromír Bláha, Marek Tůma, Jiří Janota, Roman Urbanec, Jan Dvořák, Petr Koubek, Ctibor Záruba, Pavel Češka, 36

KA 12 - Podporovat zlepšení sociální situace pracovníků v LH Miroslav Kutý, Jiří Schneider, Alfonz Kokoška, Michal Rezek, Ing. Tomáš Duda, Dušan Tripes, Miroslav Pacovský, Zdeněk Mocek, 37

KA 13 - Zvýšit přínos lesů a lesnictví pro rozvoj venkova Radomír Charvát, Martin Šimon, Štěpán Kalina, Jaroslav Rygl, Jan Řezáč, Václav Kupčák, Jiří Schneider, Jan Bazgier, 38

KA 14 - Zlepšit slabé postavení LH v rámci veřejné správy Tomáš Macháček, Jana Čacká, Jiří John, Michal Hrib, Miloš Balák, 39

Jan Řezáč, Radek Drahný, Karolína Šůlová, Oldřich Janeba, KA 15 - Zlepšit informovanost veřejnosti o skutečném stavu lesů a potřebách LH Jan Řezáč, Radek Drahný, Karolína Šůlová, Oldřich Janeba, Michal Rezek, Marta Urbanová, Milan Stýblo, Marie Růžková, Marie Vašíčková, Jaromír Bláha, 40

Vlastibor Ryšánek, Tomáš Dohnanský, František Morávek, Václav Bárta, KA 16 - Řešit institucionální vztah státu k lesům a lesnímu hospodářství Vlastibor Ryšánek, Tomáš Dohnanský, František Morávek, Václav Bárta, Milan Hron, Josef Fanta, Jiří Novák, Jan Kadavý, Vlastimil Sychrovský, Ctibor Záruba, 41

KA 17 - Lesy ve vlastnictví státu Vladimír Dolejský, Jaroslav Melichar, František Morávek, Vladimír Pelíšek, František Kaňok, Petr Jelínek, Jiří Janota, Jiří Oliva, Jiří Holický, Petr Kupec, Milan Konopík, Tomáš Staněk, Jakub Hruška, František Kučera, Jaromír Bláha, 42

Další průběh dnešního jednání Stručné seznámení s webovými stránkami NLP NLP Statut KR, Jednací řád KR, ostatní dokumenty pro expertní skupiny Úkoly od KR Otázky, diskuse… Odsouhlasení zápisu