České země od nástupu Habsburků po třicetiletou válku 1526 - 1648
Ferdinand I. 1526 - 64 slíbil možnost vyznávat kališnickou víru ale byl pragmatik
první stavovské povstání 1547 české stavy nepomohly Habsburkům ve válce v Německu po výhře Habsburků byla citelně potrestána města
Maxmilián II. 1564 - 76 sympatizoval s luterskou vírou 1575 ústně slíbil podporovat Českou konfesi = poddaný není povinen dodržovat víru svého pána ale nakonec zůstal loajální ke svému rodu
Rudolf 1576 - 1611 panovník s psychickými problémy a jinými zájmy
Matyáš 1611 - 9 vystupoval umírněněji, ale napětí mezi katolíky a nekatolíky i centralismem Habsburků a zájmy stavovského státu narůstaly
dalším českým králem se měl stát Ferdinand Štýrský – Katolík Vilém Slavata z Chlumu Jaroslav Bořita z Martinic písař Fabricius 23. 5. 1618
Fridrich Falcký – Zimní král 1619 - 20 8.11.1620 bitva na Bílé hoře
Ferdinand II. 1620 - 37 21.6.1621 staroměstská exekuce 27 českých pánů Obnovené zřízení zemské = rekatolizace + exil
třicetiletá válka 1618 - 48 česká válka 1618 – 20
třicetiletá válka 1618 - 48 válka falcká 1621 - 3
třicetiletá válka 1618 - 48 válka dánská 1625 - 9
třicetiletá válka 1618 - 48 válka švédská 1630 – 35 Albrecht z Valdštejna - 1634
třicetiletá válka 1618 - 48 válka švédsko-francouzská 1635 - 48
Ferdinand III. 1637 - 57 rekatolizaci prováděl umírněněji, ale na konci jeho vlády byly české země vesměs katolické za jeho vlády skončila třicetiletá válka – vestfálským mírem – opět v Praze Švédové odvezli Rudolfovy sbírky
rekatolizace = znovu zavádění katolické víry jezuité kontrolují pálí knihy – páter Koniáš i vzdělávají baroko svojí nádherou ohromuje
Zdroje Petr Čornej: Panovníci českých zemí. Fragment 1992. Google - obrázky